Bezpečnost potravin

Nařízení 2022/617/EU, kterým se mění nařízení 1881/2006/ES, pokud jde o maximální limity rtuti v rybách a soli

Vydáno: 22. 4. 2022
Autor: EK

Nařízení Komise ze dne 12. 4. 2022

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/617 ze dne 12. dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity rtuti v rybách a soli

EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek, včetně rtuti, v potravinách.

(2)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) přijal dne 22. listopadu 2012 stanovisko týkající se rtuti a methylrtuti v potravinách (3). Ve stanovisku úřad stanovil tolerovatelný týdenní příjem pro anorganickou rtuť ve výši 4 μg/kg tělesné hmotnosti a pro methylrtuť ve výši 1,3 μg/kg tělesné hmotnosti (obojí vyjádřeno jako rtuť) a dospěl k závěru, že dietární expozice na úrovni 95. percentilu se u všech věkových skupin blíží tolerovatelnému týdennímu příjmu nebo ho překračuje. Nadprůměrní konzumenti ryb, mezi něž mohou patřit i těhotné ženy, mohou překročit tolerovatelný týdenní příjem až přibližně šestinásobně. Nejzranitelnější skupinou jsou nenarozené děti. Úřad ve svém stanovisku dospěl k závěru, že expozice methylrtuti vyšší než tolerovatelný týdenní příjem vzbuzuje obavy, doporučuje se však zohlednit příznivé účinky konzumace ryb, pokud by byla zvážena opatření ke snížení expozice methylrtuti.

(3)

Dne 27. června 2014 přijal úřad stanovisko k přínosům konzumace mořských plodů pro zdraví v souvislosti se zdravotními riziky spojenými s expozicí methylrtuti (4). V tomto stanovisku úřad přezkoumal úlohu mořských plodů v evropské stravě a vyhodnotil příznivé účinky konzumace mořských plodů ve vztahu ke zdravotním výsledkům, včetně účinků konzumace mořských plodů během těhotenství na funkční výsledky neurologického vývoje dětí a účinky konzumace mořských plodů na riziko kardiovaskulárních onemocnění u dospělých. Úřad dospěl k závěru, že ve srovnání s nulovou konzumací mořských plodů byla konzumace přibližně 1 až 2 porcí mořských plodů týdně a až 3 až 4 porcí týdně během těhotenství spojena s lepšími funkčními výsledky vývoje nervové soustavy dětí. Taková množství jsou rovněž spojena s nižší úmrtností v důsledku ischemické choroby srdeční u dospělých.

(4)

Dne 19. prosince 2014 přijal úřad prohlášení o přínosech konzumace ryb/mořských plodů ve srovnání s riziky methylrtuti v rybách/mořských plodech (5), v němž dospěl k závěru, že k dosažení přínosů konzumace ryb spojených s 1 až 4 porcemi ryb týdně a ochrany před toxicitou methylrtuti z hlediska neurologického vývoje by měla být konzumace druhů ryb/mořských plodů s vysokým obsahem rtuti omezena.

(5)

S ohledem na výsledky vědeckých stanovisek a prohlášení úřadu by maximální limity rtuti měly být přezkoumány, aby se dále snížila dietární expozice rtuti v potravinách.

(6)

Z nejnovějších údajů o výskytu vyplývá, že existuje prostor pro snížení maximálních limitů rtuti v různých druzích ryb, a proto by maximální limity pro tyto druhy ryb měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

S ohledem na související obavy týkající se zdraví by měla být úroveň rtuti u žraloků a mečounů zachována na stávající úrovni, dokud nebudou shromážděny další údaje, vědecké posouzení a poznatky o účinnosti doporučení ohledně konzumace ke snížení expozice.

(8)

Codex Alimentarius stanoví pro rtuť v soli maximální limit 0,1 mg/kg (6). Je vhodné stanovit stejný maximální limit v právních předpisech Unie.

(9)

Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Vzhledem k tomu, že některé potraviny, jichž se toto nařízení týká, mají dlouhou trvanlivost, je vhodné stanovit přechodné období, během něhož potraviny, jež nesplňují nové maximální limity a které byly zákonně uvedeny na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohou zůstat na trhu.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2
Potraviny uvedené v příloze, jež byly zákonně uvedeny na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohou zůstat na trhu do data minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Příloha nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění takto:

V oddíle 3 „Kovy“ se pododdíl 3.3 (Rtuť) nahrazuje tímto:

„3.3

Rtuť

 

3.3.1

Produkty rybolovu(26) a svalovina ryb(24)(25) kromě druhů uvedených v 3.3.2. a 3.3.3. V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z koncových částí a břicha(44). V případě krabů a krabům podobných korýšů (Brachyura a Anomura) se maximální limit vztahuje na svalovinu z koncových částí.

0,50

3.3.2

Svalovina těchto ryb(24)(25):

růžicha stříbřitá (Pagellus acarne)
tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo)
růžicha šedá (Pagellus bogaraveo)
pelamida obecná (Sarda sarda)
růžicha červená (Pagellus erythrinus)
pamakrela temná (Lepidocybium flavobrunneum)
platýs (Hippoglossus spp.)
hruj kapská (Genypterus capensis)
marlín (Makaira spp.)
pakambala (Lepidorhombus spp.)
pamakrela olejnatá (Ruvettus pretiosus)
červenice obecná (Hoplostethus atlanticus)
hruj růžová (Genypterus blacodes)
štika (Esox spp.)
tuňák jednobarvý (Orcynopsis unicolor)
treska (Tricopterus spp.)
parmice nachová (Mullus barbatus barbatus)
hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris)
plachetník (Istiophorus spp.)
tkaničnice stříbřitá (Lepidopus caudatus)
pamakrela hadovitá (Gempylus serpens)
jeseter (Acipenser spp.)
parmice pruhovaná (Mullus surmuletus)
tuňák (Thunnus spp., Euthynnus spp., Katsuwonus pelamis)
žralok (všechny druhy)
mečoun obecný (Xiphias gladius)

1,0

3.3.3

Hlavonožci
Mořští plži

Svalovina těchto ryb(24)(25):

sardel (Engraulis spp.)
treska pestrá (Theragra chalcogrammus)
treska obecná (Gadus morhua)
sleď obecný atlantský (Clupea harengus)
pangas kambodžský (Pangasius bocourti)
kapr (druhy čeledi Cyprinidae)
limanda obecná (Limanda limanda)
makrela (Scomber spp.)
platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)
platýs velký (Pleuronectes platessa)
šprot evropský (Sprattus sprattus)
pangas velký (Pangasianodon gigas)
treska polak (Pollachius pollachius)
treska tmavá (Pollachius virens)
losos a pstruh (Salmo spp. a Oncorhynchus spp., kromě Salmo trutta)
sardinka (Dussumieria spp., Sardina spp., Sardinella spp. a Sardinops spp.)
jazyk (Solea solea)
pangas spodnooký (Pangasianodon hypothalamus)
treska bezvousá (Merlangius merlangus)

0,30

3.3.4

Doplňky stravy(39)

0,10

3.3.5

Sůl

0,10

Zdroj: EUR-Lex