Tisková zpráva SVS ČR ze dne 19. 6. 2013.

Od března, kdy Státní veterinární správa obdržela od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje informaci, že zde bylo tasemnicí nakaženo několik lidí, jsme se rozhodli analyzovat možná rizika ve vytipovaných oblastech a ve vytipovaných chovech.
Na cysticerkózu, tj. výskyt boubelů tasemnice v mase skotu, se u nás veškerá zvířata na jatkách v rámci veterinární prohlídky vyšetřují a pozitivní nálezy jsou poměrně vzácné. Zatímco v šedesátých letech byl výskyt boubelů u poráženého skotu 9 %, tak v devadesátých letech to bylo 1 % a v loňském roce jen 0,004 % (60 případů u 1,4 milionu poražených). V EU schválená a používaná metoda vyšetřování na jatkách spočívá v nařezávání vyjmenovaných rizikových míst a jako každá jiná metoda není ani tato metoda 100 %. Proto jsme se rozhodli nadstandardně prověřit situaci v chovech nejnovějšími metodami, aby bylo možné analyzovat rizika, popřípadě vyřknout nějaká doporučení. Rozhodli jsme se využít vědecké studie, která se zabývá vyšetřením krve skotu na přítomnost protilátek proti cysticerkům.
V 6 krajích, Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočině, Zlínském a Moravskoslezském, bylo na 20 hospodářstvích odebráno 1 123 vzorků krve od skotu a vyšetření bylo provedeno ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně a s veterinární univerzitou ve švýcarském Curychu.
Podle Břetislava Koudely, ředitele VÚVeL, je vypracování metody pro posouzení výskytu cysticerků u živých zvířat předmětem výzkumu na mnoha vědeckých pracovištích. Pomocí této nové diagnostické metody lze stanovit výskyt protilátek proti cysticerkům u jednotlivých zvířat. Tato metoda je výrazně citlivější než v současnosti používaná metoda nařezávání určitých svalových partií, avšak neumožňuje stanovit, kolik stádií tasemnice se nachází ve svalovině jednotlivých kusů a také nelze určit, zda cysticerky jsou schopné infekce nebo jsou již zvápenatělé. Citlivost této metody je 82 %, jinými slovy řečeno, pomocí této metody lze potvrdit výskyt cysticerků u 82 kusů ze 100 infikovaných. Této metody lze využít k posouzení, zda se v chovu nacházejí infikovaní jedinci a podle počtu pozitivních vzorů sér pak posoudit riziko výskytu cysticerkózy v chovu. Jedná se zcela o novou metodu, která bude v brzké době publikována. A Břetislav Koudela dodává: „Pro praktické použití této zcela nové metody bude třeba, aby byla tato metoda posouzena v jiných laboratořích a prošla procesem validace a akreditace. Teprve potom bude možné použít výsledky této metody jako závazné se všemi souvislostmi pro další posouzení z hlediska bezpečnosti potravin a chovatelskými opatřeními.“
A výsledky? V 5 chovech z 20 chovů prověřovaných lze hovořit o vyšším riziku, neboť více než 20 % vyšetřených kusů mělo protilátky. Dalších 5 chovů je možno charakterizovat jako chovy se středním rizikem (10 % až 20 % pozitivních kusů) a u zvířat ze zbývajících 10 chovů byly zjištěny pouze ojedinělé pozitivní kusy nebo byla všechna vyšetřovaná zvířata negativní.
Na základě těchto výsledků bude možné se pokusit v oblastech, kde riziko existuje, vytipovat ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi možné zdroje nákazy, rekreační zařízení, kempy, způsob likvidace odpadů apod. Je však třeba si uvědomit, že tasemnice má několik vývojových stádií, vyskytuje se v přírodě, a v podstatě jeden zdroj, jeden člověk dokáže „zamořit“ velmi široké okolí.
Proto je opět na místě upozornit, že syrové hovězí maso nelze bez rizika požívat. A pokud se někdo nechce vzdát oblíbeného tatarského bifteku, nechť používá maso škrábané (aby se případně vyskytující boubel narušil), anebo které několik dnů promrzalo v mrazničce.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Zdroj: SVS ČR