Informace organizace Biotrin ze dne 29. 1. 2018.

O právních otázkách kolem nových genových technik (NBT) jsme již psali např. zde (Najde Evropa řešení pro nové techniky šlechtění?). Cestu k řešení naznačuje nedávno zveřejněné stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU (dále jen „SD“) v případu týkajícím se výjimky z působnosti směrnice o GMO pro organismy získané mutagenezí.

Na SD se s takzvanou „předběžnou otázkou“ o výkladu práva EU obrátil francouzský soud v průběhu projednávání žaloby podané organizací drobných farmářů a několika nevládními organizacemi. Tyto subjekty požadují v souvislosti s novými technikami šlechtění rostlin zrušení výjimky pro mutagenezi z platnosti předpisů o GMO (jde o evropskou směrnice 2001/18/ES z roku 2001 a příslušný francouzský zákon). Ve své žalobě se odvolávají na princip předběžné opatrnosti – podle jejich výkladu by se výjimka měla vztahovat pouze na mutagenezi používanou v době vzniku směrnice, tedy na působení radiace nebo chemických látek, zatímco organismy vzniklé novými technikami mutageneze by měly být posuzovány na stejné úrovni jako GMO vzniklé transgenozí. Z platnosti směrnice by neměly být vyňaty ani rostliny získané náhodnou mutagenezí in vitro, což by se již v praxi týkalo některých komerčních odrůd řepky a slunečnice s tolerancí k herbicidům, které v současnosti nejsou považovány za GMO.

Do řízení o předběžné otázce u SD se zapojila i Evropská komise, Evropský parlament a Rada, vyjádřili se zástupci Velké Británie, Francie, Nizozemska, Řecka, Rakouska a Švédska. Konečné rozhodnutí SD se očekává v polovině roku, nicméně 18. ledna bylo zveřejněno stanovisko generálního advokáta, jež naznačuje směr, jakým se SD ubírá.

Generálním advokátem v uvedené věci se stal shodou okolností první Čech v této funkci, Michal Bobek. Podle něj nelze pojem „mutageneze“ uvedený ve směrnici aplikovat pouze na techniky známé před rokem 2001, když žádné takové rozdělení v předpisu není naznačeno. Organismy získané jakoukoliv technikou mutageneze jsou tedy geneticky modifikovanými organismy, na které se směrnice 2001/18/ES nevztahuje (tedy nepodléhají povinnosti schvalování, označování atd.).  Obdobně nemohou být kladeny zvláštní požadavky na odrůdy získané mutagenezí podle směrnice o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Na druhou stranu tím, že unijní legislativa nijak neupravuje použití organismů získaných mutagenezí, mají podle názoru Michala Bobka členské státy prostor k tomu, aby v této oblasti přijaly národní předpisy.

K zásadě předběžné opatrnosti, tak často používané různými odpůrci GMO, generální advokát ve svém stanovisku uvádí: „K uplatnění zásady předběžné opatrnosti nemůže postačovat pouhá obava z rizika vyplývajícího z něčeho nového, či nějaké vágní a obecné tvrzení o nebezpečí vzniku rizika v případě, kdy nelze s konečnou platností mít za to, že daná nová věc je bezpečná.“

Nevládní organizace pochopitelně toto stanovisko zkritizovaly a doufají, že SD se jím nebude řídit.  Vadí jim, že by plodiny získané mutagenezí, které jsou například tolerantní vůči herbicidům, nebyly z hlediska rizik pro zdraví a životní prostředí nijak testovány.

Zdroj SD: https://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/cs/ věc C-528/16

Zdroj článku: Biotrin

Foto: Jednání Soudního dvora (https://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/cs/)