V pondělí 14. října se ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zúčastnil zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku. Ministři členských států EU na něm vzájemně podpořili společnou snahu o ochranu biologické rozmanitosti, projednali otázku konkurenceschopnosti EU a zabývali se celosvětovým plastovým znečištěním. Rada schválila také závěry států EU k COP 29 – Konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat v listopadu v Baku.

Společný zájem na ochraně biologické rozmanitosti.

Členské státy schválily závěry obsahující pozici EU pro nadcházející zasedání Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity; CBD) v Kolumbii. Ta byla přijata v roce 1993 a patří k nejvýznamnějším mezinárodním smlouvám v oblasti životního prostředí. Hlavními cíli této úmluvy jsou ochrana biodiverzity, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů, jež plynou z využívání genetických zdrojů.

,,Evropská unie jde v tomto celosvětovém úsilí dlouhodobě příkladem, což dokazuje i letošní společné přijetí nařízení o obnově přírody, na jehož prosazení se velmi podílela i Česká republika. Nařízení má pomoci k obnově poškozených ekosystémů, v adaptaci české a evropské krajiny na klimatickou změnu a v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. V dnešní době, kdy se potýkáme s povodněmi, suchem a požáry, je více než potřeba naši přírodu chránit a zvýšit její biodiverzitu v místech, kde se už vytratila. Kromě ochrany musíme obnovovat to, co bylo poničeno a vracet přírodu do jejího původního stavu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vrcholným rozhodovacím orgánem Úmluvy o biologické rozmanitosti je konference smluvních stran, která zasedá jednou za dva roky. Zatím poslední zasedání se uskutečnilo v prosinci 2022 v Montrealu během českého předsednictví v Radě EU a vyústilo v přijetí tzv. Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost. Další zasedání se bude konat letos na konci října v Kolumbii. Bude to tak příležitost zhodnotit po dvou letech od konference v Montrealu společné odhodlání zastavit další úbytek biologické rozmanitosti.

Otázka konkurenceschopnosti EU a dekarbonizace ekonomiky.

Ministři také debatovali nad doporučeními Zprávy o budoucnosti konkurenceschopnosti EU, tzv. Draghiho zprávy. Ta se týká mj. energetiky, ochrany klimatu a přechodu k zelenému hospodářství. Důraz klade na postupné snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu a přechod na vodík a zelené plyny, podporu obnovitelných zdrojů energie a technologií k zachycování, ukládání a využívání uhlíku.

,,Pro celou Evropu, tedy i pro nás, je klíčové, abychom postupně budovali nové energetické zdroje, které umožní dekarbonizovat ekonomiku a zároveň zlevnit elektřinu pro průmysl i domácnosti. Zelené udržitelné investice jsou důležitým a nutným krokem. Musíme podporovat oběhové hospodářství, zvyšovat míru recyklace, podporovat výzkum, vývoj a inovace. Také je pro nás zásadní zjednodušení byrokracie a urychlení povolovacích procesů, včetně posilování sítí a akumulace,“ vysvětluje ministr Hladík a dodává: ,,Vzhledem k významnému podílu průmyslu na HDP České republiky i EU se musíme soustředit na oblast energeticky náročných odvětví. Zde bude třeba významná spolupráce mezi členskými státy i v rámci EU.“

Nezbytnou podmínkou pro posílení konkurenceschopnosti EU je také snížení její závislosti na dovozu surovin. Zvýšení místní produkce dostupných kritických surovin a využití potenciálu cirkulární ekonomiky bude mít zásadní význam pro ekonomický úspěch EU.

Plastové znečištění a mikroplasty v životním prostředí.

Ministryně a ministři životního prostředí také diskutovali o strategii EU pro vyjednávání o mezinárodní smlouvě pro řešení plastového znečištění. Chemické látky obsažené v plastech, udržitelný produktový design, problematické a zbytné plastové výrobky – to jsou tři hlavní oblasti, které by podle zemí EU měly tvořit klíčová opatření budoucí mezinárodní smlouvy.

,,V této oblasti bych chtěl prozkoumat možnost zavedení globálního poplatku z produkce plastů, který v minulosti navrhla Ghana. Toto opatření považuji za možnost, jak pomocí finanční motivace přimět producenty plastů k odpovědnosti, a to především prostřednictvím jejich finanční participace na odpadovém hospodářství a eliminaci existujícího znečištění,“ uzavírá ministr Hladík.

Na zasedání Rady se projednávala také Strategie pro udržitelnost chemických látek. , která se zaměřuje na přechod k udržitelnější výrobě a spotřebě chemických látek v EU. Jejím hlavním cílem je chránit lidské zdraví a životní prostředí. Ministři debatovali nad možnostmi hledání a nahrazování chemických látek bezpečnějšími alternativami, zohledňováním potenciálních rizik i přínosů chemických látek. Jako zásadní shledávají nacházení takových východisek, která umožňují inovace, zachovávají konkurenceschopnost a současně chrání lidské zdraví a životní prostředí.

Veronika Krejčí & Tiskové oddělení MŽP

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí