Metody zjišťování a inaktivace EHEC
Vydáno: 19. 8. 2011
Autor: Ing. Irena Suková
Pro rychlé odhalení enterohaemorhagické bakterie E. coli je vyvíjen postup na principu „Rapid Amplification Hybridization“ nebo PCR v reálném čase. K inaktivaci patogenů se zkouší použití studené plasmy.
Nedávná infekce EHEC v Německu a s ní související řada úmrtí se stala impulsem k vývoji rychlých vyšetřovacích metod.
Analytik Jena AG zkoumá možnost přenosného diagnostického systému, který by umožnil identifikovat všechny kmeny EHEC O 104. Využívá nový princip, tzv. Rapid Amplification Hybridization (RAH), při němž se kombinuje amplifikace cílové nukleové kyseliny se specifickou hybridizační reakcí. Reakce probíhá v reakční nádobě a výsledek se získá jednoduše vizuálně pomocí testovacího proužku.
Deutsche Lebensmittel Rdsch., 107, 2011, č. 7, s. 320
Původce infekce byl zřejmě křížencem mezi ojedinělým sérotypem E. coli O 104:H4 a dalším vzdálenějším příbuzným kmenem. Rozlišení kmenů E. coli je velmi obtížné. Zatím kmen, který červnovou infekci vyvolal, nebyl běžně dostupnými testy prokazatelný. Firma BIOTECON Diagnostics GmbH v krátké době vyvinula dva nové rychlotesty. Oba jsou založeny na polymerázové řetězové reakci (PCR) a lze pro ně využít stávající přístroje na real-time-PCR. Prvním testem se prokáží všechny kmeny EHEC, druhý je schopen detekovat specifický gen serotypu E. coli O 104. Testovací soupravy určené jak pro operativní stanovení na místě, tak i pro akreditované laboratoře, poskytují přesné výsledky do 24 hodin.
Deutsche Lebensmittel Rdsch., 107, 2011, č. 7, s. 340-341
Za účelem inaktivace mikroorganismů bez použití vysokých teplot zkoumají výzkumníci společného projektu FriPlas© možnosti použití studené plasmy při teplotě do 35 °C. Plasma je ionizovaný plyn, jehož antimikrobiální účinek se intenzívně zkoumá v lékařské technice. Ošetření rostlinných produků tímto způsobem by zatím bylo úplnou novinkou, musí být teprve stanoveny nejen podmínky ošetření, ale i antimikrobiální účinnost.
První výsledky z Leibnitz-Institut für Agrartechnik v Potsdamu potvrdily účinek proti kmenům E. coli. Teplota rostlinné tkáně přitom může být udržována pod 25 °C. Úspěšnost takového zákroku závisí mj. i na počáteční míře kontaminace. Během zákroku by měl být pomocí systému senzorů zjišťován počet mikroorganismů a výsledky by měly být využity ke stanovení intenzity zákroku.
Významnou otázkou je, jak vliv bude mít fyziologie rostlin na složky plasmy.
Deutsche Lebensmittel Rdsch., 107, 2011, č. 7, s. 320-321