Uvádějí se příznivé účinky i potenciální rizika, složení, kvalitativní znaky, druhy medu, pravidla pro označování a prodej.

Med je potravina velmi vychvalovaná, ale někdy i obávaná. Obsahuje mnoho cenných živin produkovaných rostlinami, příp. přetvářených včelami, (a také hmyzem), ale mohou se vyskytnout i případy medu kontaminovaného veterinárními léčivy – nepovolená rezidua antibiotik jako tetracyklin, nitrofuran, enrofloxacin (v medu z Číny či Malajsie), nebo škodlivinami z prostředí.

Kontrole medů, především dovážených do EU je věnována mimořádná pozornost.

Příznivé účinky
Med je tradičně považován za univerzální lék: jako prevence pro posílení imunity, při zánětech horních cest dýchacích, jako ochrana žaludku před vředovou chorobou, ochrana před onemocněním kloubů aj. Ulehčuje odkašlávání, a také usínání. Pomáhá i při vnějším použití při hojení ran, jizev, kožních problémech. Působí antibakteriálně v důsledku nízké aktivity vody, vytváření peroxidu vodíku a vysoké kyselosti (hodnota pH kolem 4,0).

Složení
Med obsahuje širokou škálu vitamínů, komplex minerálů (fosfor, draslík, vápník, selen, zinek, železo, mangan, měď) – jejich složení zásadně závisí na druhu medu (vyšší obsah je v medovicovém medu), na místě sběru a klimatických podmínkách. Příznivý je obsah polyfenolů/barviv (působí jako antioxidanty), organických kyselin, enzymů, éterických olejů, vonných a chuťových látek a pylových zrn.

Rizika
Nevýhodou medu je jeho vysoká energetická hodnota (ca 80 % tvoří cukry, především mono- di- a trisacharidy; vody je kolem 19 %, energie: 325 kcal/100 g), ale na druhé straně vysoký obsah monosacharidu fruktózy (ca 38 %) způsobuje jeho vysokou sladivost.

Konzumaci medu nelze doporučit u rozvinutého diabetes právě vzhledem k vysokému podílu fruktózy.

Kojenci, v prvním půlroce až roce života mají zvýšenou náchylnost k botulismu (střevní mikroflóra kojenců není ještě dostatečně vyvinutá, aby dokázala inhibovat růst bakterií Clostridium botulinum), a proto se u nich nedoporučuje konzumace medu, který může být zdrojem spór, které v něm přežívají.

Výjimečně se v některých zahraničních medech (např. v Austrálii, Novém Zélandu) vyskytly pyrrolizidinové alkaloidy nebo jiné toxiny vzhledem k tomu, že včely převážně využívaly květy rostlin (např. hadinec, starček, Coriaria arborea – toxin tutin, rododendron – grayanotoxin) s vysokým přirozeným obsahem takových nežádoucích látek. Pro konzumenty, kteří neužívají nepřiměřené množství medu, nebezpečí nehrozí. Ve střední Evropě se jedovaté medy nevyskytují.

Kvalita medu
Slovem „med“ se označuje jen pravý včelí med, do kterého se nesmí přidávat žádné jiné látky včetně aditiv. Přídavek cukru, škrobového sirupu apod. znamená falšování. Značné úsilí je v poslední době v ČR i ve světě věnováno metodám pro zjišťování různých forem falšování medu (např. projekt NAZV EP 097099 9411).

Trvanlivost medu je bez podstatného zhoršení kvality asi 2 roky. Doporučuje se med skladovat v suchu, temnu a při teplotách do 15 °C. Vadou medu není, když vykrystaluje. Krystalizace závisí na poměru obsažených sacharidů. Rychle krystaluje med v vyšším obsahem glukózy (např. řepkový), pomaleji med s vyšším obsahem fruktózy (např. kaštanový). Mírným prohřátím ve vodní lázni (nepřekročit 40 – 50 °C) lze krystaly rozpustit (i opakovaně). Nevhodný je ohřev v mikrovlnné troubě, protože je nerovnoměrný a mohl by med znehodnotit.

Při dlouhodobém skladování při pokojové teplotě se může díky usazování cukrů vytvořit na povrchu medu tenká řidší vrstvička, v níž se rozmnoží osmofilní druhy kvasinek (fermentují koncentrované roztoky cukrů – nad 50 %). Takové kvašení ovlivňuje především senzorické, nikoliv nutriční vlastnosti medu. 

Označování medu
Slovem „med“ se označuje jen pravý včelí med, u něhož se povinně uvádí:
– jméno a adresa producenta (tzn. českého včelaře) nebo název a sídlo podnikatele (zpracovatelského podniku, balírny či distribučního podniku),
– údaj o množství,
– datum minimální trvanlivosti,
– údaj o původu, tzn. med květový (ze sladkých šťáv květů rostlin; nepoužívá se označení „luční“) nebo medovicový (z výměšků hmyzu sajícího z rostlin, které ulpívají na povrchu rostlin; nepoužívá se označení „lesní“),
– údaj o způsobu získávání a úpravy (lisovaný, plástečkový, vykapaný aj.), údaj se neuvádí, pokud se jedná o obvyklý med „vytočený“ (tzn. získaný odstředěním z odvíčkovaných plástů),
– země původu. Pokud se jedná o směs medů z více zemí, lze ji označit např. jako „směs medů ze zemí mimo ES“ apod.

Kromě toho se může uvádět, zda je med jednodruhový či smíšený, příp. druh rostliny, z níž převážně pochází.
Plástečkový med – zavíčkovaný a uložený včelami do čerstvě postavených plástů, které jsou prodávány celé nebo po částech.
Lisovaný med – se získává lisováním plástu bez plodu za použití mírného tepla (do 45 °C.
Vykapaný med – se získává vykapáním odvíčkovaných plástů (nebo víček z plástů) bez plodu. Tato metoda je nejčastěji používaná spotřebiteli doma po zakoupení plástečkového medu.
Krémový/pastovitý med – je podroben řízené krystalizaci tak, že výsledkem je jemný krém lehce roztíratelný jako máslo.

Na trhu se objevuje i – obvykle levnější – med označený jako „pekařský“, tzn. určený pro pekařské/průmyslové zpracování, nikoli pro přímý konzum. Ten sice také nesmí obsahovat rezidua léčiv či kontaminanty z prostředí, ale má mírně zhoršené jakostní parametry, např. obsahuje vyšší obsah vody a tudíž může snadno podléhat zkvašení, nebo pochází ze starší sklizně, nebo obsahuje tzv. „cementový“ med (medovicový s vysokým podílem rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy). Na takovém medu musí být uvedeno, že je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování.

Prodej medu
Čeští včelaři mohou bez jakékoli registrace či schvalování prodávat své přebytky přímo z domova, v tržnicích či prostřednictvím místní maloobchodní provozovny (viz přímý prodej ze dvora ). Přímý prodej je omezen územně (pouze v kraji, kde se nachází bydliště chovatele či stanoviště včel), a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Za kvalitu medu včelař sám ručí.

Povinnost schválení a registrace podniku (u krajské veterinární správy) platí pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů. Pokud je zpracováván a uváděn do běžné tržní sítě jen med z vlastních včelstev, stačí registrace.

Zpracovala: Ing. Suková