Rozdělení patogenních E. coli, zástupci EHEC skupiny, epidemické výskyty, prevence.

Baktérie E. coli se běžně vyskytují ve střevech člověka i teplokrevných zvířat. Většina kmenů E. coli je nepatogenních, některé se pozitivně podílí na trá­vícím procesu a na tvorbě vitaminů např. B₁₂, K₁, a K₂. Některé kmeny se dokonce používají jako probiotika, např. při trávících obtížích nebo ke ko­lonizaci střeva zabraňující průniku a rozšíření pa­togenních baktérií.

Jen malá část kmenů E. coli vyvolává průjmová onemocnění. Tyto kmeny pronikají do střeva s po­travinami nebo vodou (alimentární cestou). Podle jejich patogenního působení na střevo rozlišujeme šest hlavních skupin:

EPEC – enteropatogenní E. coli, neboli dyspep­tická, byly dříve častými původci průjmu u novorozenců a malých dětí. V součas­nosti se však v rozvinutých zemích vysky­tují vzácně.

ETEC – enterotoxická E. coli jsou příčinou průjmů dětí i dospělých zejména v rozvojových zemích s teplým klimatem. Onemocnění je často označováno jako cestovatelské průjmy.

EIEC – enteroinvazivní E. coli vyvolávají onemoc­nění průběhem se podobající bacilární úplavici.

A/EEC – attaching and effacing E. coli (zatím nemá jednotné označení v českém jazyce), vy­volává onemocnění zejména u skotu, pro člověka je patogenní jen příležitostně.

EAEC – enteroagregativní E. coli vyvolávající dlou­hodobé průjmy zejména u dětí, onemoc­nění probíhá obvykle bez horečnatých stavů.

EHEC – enterohemoragická E. coli tvoří toxiny po­dobné toxinům produkovaným baktériemi Shigella dysenteriae typ 1, které nazývá­me verotoxiny nebo také shigatoxiny (Stx). Od názvu toxinů je odvozen další název této skupiny E. coli – STEC (shigatoxigenní E. coli).

Nejznámějším zástupcem EHEC skupiny je sérotyp O157:H7, ale na onemocnění v Evropské unii se podílí i další sérotypy jako např. O26, O91, O103, O145 a O111. Některé kmeny EHEC/STEC produkující toxiny mohou vyvolávat závažná alimentární onemocnění, zejména u ma­lých dětí. Klinické příznaky se projevují krvavým průjmem (hemoragickou kolitidou), který může přecházet do stádia akutní nedostatečnosti led­vin (HUS – hemolyticko-uremického syndromu) a způsobovat poškození ledvin nebo i smrt pa­cienta.

Z epidemiologického hlediska se toto onemoc­nění objevuje spíše jako sporadické případy, u kte­rých se jen vzácně daří dohledat zdroj onemocnění.

Od počátku letošního roku byly v zemích Ev­ropské unie zaznamenány tři epidemické vý­skyty. Od ledna do května 2011 bylo ve Velké Británii zaznamenáno 50 případů onemocnění vyvolaných EHEC/STEC, původce byl u všech pacientů identický (sérotyp O157) a vyznačo­val se produkcí obou typů toxinů (Stx1 a Stx2). Mezi postiženými převažovaly ženy (67 %). Pů­vod a zdroj infekce se zatím nepodařilo objasnit.
V květnu letošního roku vyvrcholila v Německu v okolí Hamburku zatím největší epidemie vyvo­laná EHEC/STEC v Evropě. Postiženy byly do­spělé osoby zejména ženy (71 %) se správnými stravovacími návyky (častá konzumace zeleniny a zeleninových salátů). Onemocnělo více než 4 000 osob a přes 50 z nich na tuto nákazu zemřelo. Řada pacientů, kteří toto onemocně­ní přežili, se v současnosti potýká se zdravot­ními komplikacemi jako je nedostatečná funkce ledvin a neurologické a psychické symptomy. Původce onemocnění byl charakterizován jako EHEC/STEC sérotyp O104:H4, vehikulem in­fekce byla naklíčená semena a výhonky rostlin, které se používaly ke zdobení salátů v restau­račních zařízeních, ale byla také distribuována v tržní sítí. Zdrojem nebezpečných baktérií byla semena pískavice řecké seno (Trigonella foe­num-graeceum) importovaná z Egypta.

Další epidemie byla zaznamenána v červnu 2011 na severu Francie, kde bylo po konzumaci nedo­statečně tepelně opracovaných hamburgerů hos­pitalizováno sedm dětí s rozvinutým hemoragicko­uremickým syndromem. Původce onemocnění byl určen jako EHEC/STEC O157.

Preventivní opatření
Podobně jako u jiných alimentárních infekcí je mož­né předcházet vzniku onemocnění vyvolaných EHEC/STEC důsledným dodržováním hygienických pravidel.
Účinným opatřením proti šíření EHEC/STEC potravinami je důsledné tepelné opracování surovin a potravin, zejména hovězího masa a mléka. Konzumace syrového mléka (např. z mléčných au­tomatů) a mléčných výrobků z něj vyrobených jsou dalším rizikovým faktorem.
Zeleninu a ovoce je potře­ba důkladně oplachovat pod proudící pitnou vodou. V posledních letech stoupá obliba konzumace naklí­čených semen nejen pro jejich výživovou hodnotu, ale i pro zajímavý vzhled a chuť. Problémem se ale stává kontaminace semen patogenními baktériemi jako jsou salmonely, L. monocytogenes nebo EHEC/STEC. Semena mohou být kontaminována již při sklizni, skla­dování nebo přepravě. Během procesu klíčení se mo­hou patogenní baktérie rychle pomnožovat (vysoká vlhkost a teplota, dostatek živin).

(„Máme se obávat bakterií Escherchia coli?„, autor: Doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph.D., Státní zdravotní ústav, Praha, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno)

Zdroj:  Společnost pro výživu – Výživa a potraviny – 6/2011