Lidé více preferují tuzemské výrobky. Co vše prozradil výzkum o kvalitě potravin?
Informace Akademie kvality SZIF
Letos na jaře zjišťovala agentura STEM/MARK pro Státní zemědělský intervenční fond, co nás nejvíce ovlivňuje při výběru potravin. Aktuální průzkum kompletně monitoroval naše nákupní zvyky. Podle čeho se tedy rozhodujeme, že si danou potravinu koupíme? Má větší vliv cena, kvalita nebo něco dalšího? A co pro nás vůbec pojem „kvalita“ ve spojení s jídlem znamená?
Výzkum agentury STEM/MARK prokázal, že respondenti (celých 90 %) během nákupu nejvíce zohledňují kvalitu potravin. To znamená, aby bylo jídlo čerstvé, zralé, bez chemie, umělých náhražek a přidaných látek, jak dále prozrazuje průzkum.
„Kdyby měli lidé zvolit, zda je během nakupování ovlivňuje kvalita, čerstvost, nebo cena, jednoznačnými vítězi jsou kvalita a čerstvost, které jdou de facto ruku v ruce. Nízkou cenu dává na 1. místo pouhých 16 % dotazovaných. Jedná se především o muže a respondenty s nižším vzděláním,“ vysvětluje Gabriela Šamanová, Client Service Manager z výzkumné agentury STEM/MARK.
Další položkou, která rozhoduje, co si vložíme do košíku, je původ potraviny. Jeho význam rok od roku stoupá. Tuzemské potraviny nyní preferuje 6 z 10 respondentů. 
Stále více upřednostňujeme naše potraviny
V posledních 3 letech roste zájem o české potraviny (61 % oproti 55 % z roku 2020). Z respondentů je preferují především ti, kteří se zajímají se o kvalitu, dále ženy a vysokoškoláci. Jejich oblíbenost roste také společně s věkem dotazovaných.
„Spokojenost s kvalitou našich výrobků se mírně zvýšila, dosahuje hodnoty 90 % (oproti 88 % v roce 2020). Lidé nakupují české potraviny především proto, že k nim mají důvěru, což zmínilo 86 % dotazovaných. Pro 82 % respondentů je dalším důvodem menší vzdálenost při dopravě, a tím pádem čerstvost potraviny,“ upřesňuje Gabriela Šamanová.
Roli v nakupování hrají také značky kvality
Značky kvality potravin se u nás udělují už téměř 20 let. Průzkum agentury STEM/MARK zjišťoval, které jsou v ČR nejpopulárnější. Jednoznačně nejznámější značkou kvality potravin zůstává u české populace Klasa. Spontánně ji zmínilo 49 % dotazovaných, hlavně lidé orientovaní na kvalitu, ženy ve věku 25–55 let a vysokoškoláci.
„Označení Klasa podle účastníků výzkumu zaručuje především to, že se jedná o prověřený český výrobek, a také, že má kvalitní složení. A právě spojení Klasy s kvalitními surovinami je podle lidí stále markantnější ( % v roce 2021 oproti 42 % v roce 2020). Toto označení respondenti nejčastěji zaznamenávají na pečivu, mouce a jogurtech,“ vyjmenovává odbornice.
Klasa ale není jediným logem kvality, které Češi znají. 60 % dotazovaných podpořeně zmínilo Regionální potravinu, Český výrobek a Českou potravinu.
Jak moc ovlivňují loga kvality naše nákupní chování?
Zhruba 75 % respondentů z těch, kteří znají nějaké označení kvality, přiznalo, že je to během nákupu nějak ovlivnilo. Celých 61 % tvrdí, že se aktivně snaží vyhledávat výrobky buď podle značek kvality, nebo podle jejich původu. 68 % dotazovaných (oproti 60 % z roku 2018) souhlasí s tvrzením, že jsou ochotni si za potraviny označené značkou kvality připlatit.
„Zkusili jsme meziročně srovnat dvě skupiny, tedy preferující při nákupu kvalitu anebo cenu, zda se u nich nějak projevil vliv značek kvality. Byli jsme překvapeni, že se tak stalo u obou skupin. Určitě jsme čekali, že lidé upřednostňující kvalitu potvrdí, že je značky kvality ovlivňují čím dál více (77 % v roce 2021 oproti 73 % v roce 2018). Poměrně markantní rozdíl jsme ale zaznamenali také u jedinců, pro něž je při nákupu rozhodující cena. Celých 67 % (oproti 55 % v roce 2018) přiznalo, že na ně loga kvality působí, byť je pro ně spíše rozhodující cena výrobku,“ objasňuje Gabriela Šamanová.
Jakou značku nejvíce spojujeme s kvalitním složením výrobku?
Přestože značka kvality Klasa jednoznačně vzbuzuje v respondentech představu, že označuje kvalitní potraviny, existuje ještě další, která budí v tomto ohledu větší důvěru. Jedná se o tzv. českou biozebru, potažmo evropský „biolist“. Tedy označení výrobků v kvalitě bio, tedy produkty ekologického zemědělství.
66 % dotazovaných přisuzuje zeleno-bílé „biozebře“ kvalitu, jak složení výrobku, tak i použitých surovinách. V případě „biolistu“ s tímto souhlasí 54 % respondentů, u Klasy 57 %. Výraznější náskok mají výrobky v bio kvalitě a jejich spojení s „odpovědným postupem při výrobě“ – 61 % u „biozebry“ a 43 % u „biolistu“.
Co pro lidi znamená, že je výrobek kvalitní?
S kvalitou respondenti nejčastěji ztotožňují „čerstvost a zralost“ (84 %). Stále více lidí (80 % v roce 2021, 48 % v roce 2017) klade velký důraz na to, aby byl „produkt vyrobený opravdu jen z toho, z čeho má“. To znamená, aby např. párky měly vysoký podíl masa.
„Velký skok zaznamenala podobná položka – ‚poctivé, nešizené, dle norem‘. Tuto vlastnost nyní přisuzuje kvalitě 69 % oproti 29 % v roce 2017. A pokud má být produkt kvalitní, musí samozřejmě zároveň dobře chutnat, což si myslí 74 % dotazovaných,“ dodává odbornice ze STEM/MARK.
Zdroj: akademiekvality.cz