Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Laktobacily mohou usnadnit kompostování gastroodpadu, zjistili vědci do kategorie

Aktuality > Aktuality
Environmentální techniky a technologie

Laktobacily mohou usnadnit kompostování gastroodpadu, zjistili vědci

Vydáno: 18.10.2022
Tisk článku
Autor: MENDELU
Informace o výzkumu probíhajícím na Mendelově univerzitě v Brně.

Kompostování gastroodpadu je složitý proces, který ne vždy končí úspěchem. Zbytky jídla obsahují velké množství olejů, soli nebo koření. Vznikají tak kyselé šťávy, které mají negativní dopad na počáteční fázi kompostování a mohou dokonce celý proces zastavit. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se zaměřili na to, jak těmto problémům předejít. Zjistili, že pomoci mohou přirozeně se vyskytující bakterie – laktobacily.

„V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů. Taková šťáva inhibuje mikrobiální průběh čili nám zastaví kompostovací proces,“ vysvětlila Ester Kovaříková z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU.

Vědci se proto rozhodli otestovat, zda by kompostovací proces nemohlo pozitivně ovlivnit zapojení vybraných mikroorganismů, které by dokázaly navodit správný mikrobiální průběh. „Pracovala jsem hlavně se dvěma skupinami mikroorganismů, které mají metabolický potenciál vstoupit do kompostovacího procesu. Jako nejlépe hodnocené mi vyšly laktobacily, přirozeně se vyskytující bakterie,“ řekla Kovaříková.

Laktobacily se běžně používají například při léčbě neprůchodnosti trávicího ústrojí, jejich využití tedy nepředstavuje biologické riziko. „Zjistili jsme, že tento typ bakterií dokáže odolat kompostovací šťávě, navíc má poměrně vysokou schopnost přežití,“ upřesnila Kovaříková s tím, že vědci už také začali laktobacily kultivovat, tedy zvykat na to, že budou v kompostovací šťávě působit.

Cílem odborníků je získat cestou využití mikroorganismů kvalitní a stabilní kompost. „Problém je nejenom to, že plýtváme potravinami, ale že také vůbec nenavracíme půdě to, co nám dává. Byla bych ráda, kdybych na konci projektu zjistila, že dokážu vyprodukovat stabilní humusovou látku, která odpovídá českým legislativním normám. A že to bude výživná směs, kterou člověk bez výčitek může vrátit zpět do půdy a uzavře tak pomyslný kruh cirkulární ekonomie,“ řekla Kovaříková.

Podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytřízených potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo, a to se přepočítalo na cenu syntetických hnojiv, pohybujeme se okolo částky tři až pět miliard korun.

Ne všechny v současnosti dostupné komerční kompostéry ale stabilní humusovou látku produkují. Některé komposty mohou být dokonce až fytotoxické, což znamená, že potenciálně škodí nejen pěstovaným plodinám, ale i samotné půdě. „Když kompostujeme gastroodpad, je to proces i na tři měsíce. Výrobci takzvaných hybridních zařízení deklarují, že je možné výsledku dosáhnout za 24 hodin. Což ale nejde. Komposty, které se vyprodukují z takových zařízení, jsou velmi kyselé, mají nízké pH, špatný poměr dusíku, uhlíku a ve finále půdě škodí,“ upozornila vědkyně.

Řešení v podobě laktobacilů by mohlo být vhodné pro zpracování gastroodpadu v rámci veřejného sektoru, měst, menších iniciativ i samotných domácností. „Komerčně bychom cílili na zařízení s delší dobou zpracování. Finančně by to mělo být dobře dostupné, protože se opravdu nejedná o jakkoli modifikované mikroorganismy,“ dodala Kovaříková. Zatím vědci laktobacily testovali v menších kompostovacích boxech umístěných v termostatu, ve kterých jsou během několika dnů schopní zjistit, jak se bakteriím daří a jestli se kompost začal správně rozkládat.

V létě pak čeká výzkumníky celý tříměsíční kompostovací proces, při kterém si ověří dosavadní zjištění. Zbytky jídla pro experimenty odebírají vědci z menzy Mendelovy univerzity, ale také z několika brněnských domovů pro seniory, se kterými spolupracují. Za dobu konání projektu takto zpracovali přes tři sta kilogramů gastroodpadu. Na výzkumu spolupracují s Ústavem aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU, Masarykovou univerzitou a komerčními partnery.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Ester Kovaříková, +420 731 484 628, elepat@seznam.cz, Ústav chemie a biochemie AF MENDELU


Zdroj: MENDELU


Foto: Shutterstock

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021