Proč je důležité uchovávat genetické zdroje a jak může šlechtění nových obilnin ovlivnit naši potravinovou soběstačnost? Nejen o tom byl workshop Prezentace odrůd a genetických zdrojů rostlin vhodných pro praktické využití v gastronomii, konaný v polovině června ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v čele s plodinovými kurátory. Akce probíhala za hojné účasti pracovníků z řad gastra a potravinářské výroby.

Čirok, bér, laskavec nebo pohanka. Plodiny u nás dosud nepříliš rozšířené, ale slibující lepší zítřky. Mnohé z nich jsou totiž již nyní skvěle přizpůsobené postupně se měnícím klimatickým podmínkám. Lépe zvládají sucho, jsou méně náročné na vodu a výživu anebo mají vynikající nutriční vlastnosti. A navíc jsou bezlepkové.

Tyto plodiny si postupně nacházejí cestu nejen k zemědělcům a do našich sýpek, ale také k pekařům a ostatním zpracovatelům potravin. Běžného konzumenta teď pravděpodobně napadne, že obilí přece pěstujeme na každém druhém poli a je ho dostatek. Přesto se kvantita nerovná dostatečná kvalita, nevede k dostatečnému uspokojení poptávky ani k tomu správnému pokrytí potřeb trhu. „Máme zde nadprodukci obilovin. Ročně jich vypěstujeme okolo sedmi milionů tun, z toho dva a půl milionu spotřebujeme a zbytek vyvezeme. Přichází ale doba, kdy se musíme zamýšlet nad kvalitou. Je třeba ji hledat a předávat širší veřejnosti,“ vysvětluje Jiří Hermuth z genové banky, pořadatel workshopu a držitel tří prestižních ocenění Zlatý klas (za kolekci archaických odrůd pšenice, za nové odrůdy béru, čiroku a barevné pšenice).

V ruzyňské genové bance nejen uchovávají genetické zdroje obilovin, ale mají zde i pokusné maloparcely. Na nich pěstují rovněž nově šlechtěné odrůdy, které zároveň podrobují různým zatěžkávacím zkouškám. Vyšlechtění nové odrůdy trvá až patnáct let. Zkoumají se různé vlastnosti starých odrůd, které měly lepší adaptaci a toleranci k suchu i výkyvům teplot. Nadějí do budoucna je například také tvrdá pšenice, kterou se u nás díky oteplování již daří pěstovat na jižní Moravě či v Polabí. „Pěstováním vhodných odrůd pšenice tvrdé z domácího šlechtění se může rozšířit variabilita pěstovaných pšenic na našich polích. Je to možnost, jak rozšířit nabídku na potravinovém trhu a omezit závislost na dovozech této komodity ze zahraničí,“ doplnil Jiří Hermuth.

Na nové plodiny, které zároveň podporují vzrůstající trend ekologického zemědělství, dobře reagují osivářské firmy, ale i další společnosti. Čirok Ruzrok si našel cestu do řemeslného pivovaru Clock, kde je součástí bezlepkového piva Glee, společnost Probio z něj nabízí mouku či kaše. Čirok zrnový patří mezi pět nejpěstovanějších obilnin světa a má nezměrný potenciál. Cestu si však k němu naši pekaři, cukráři a další potravináři však musejí teprve najít.

Autorka článku: Hana Fruhwirtová

Zdroj: VÚRV