Informace PK ČR – V Národním zemědělském muzeu v Praze proběhla ve středu 6. 12. 2023 od 9.00 hodin konference s názvem „Kdy se stává plant-based imitace skutečnou alternativou?“. Cílem setkání výrobců potravin, státní správy, zástupců univerzit, výzkumných ústavů a dalších odborníků bylo vyzdvihnout kvalitní výrobky, které řadíme do kategorie rostlinných alternativ a současně upozornit na zásadní nedostatky, které tento segment potravin provází. V rámci programu proběhla ochutnávka plant-based výrobků od výrobců Soyka, Danone, Albert a Extrudo. Akci uspořádala Potravinářská komora ČR. 

Na půdě zemědělského muzea jsme v úvodu přivítali hlavní hygieničku ČR s postavením vrchní ředitelky MUDr. Pavlu Svrčinovou, která představila kontrolní činnosti Ministerstva zdravotnictví ČR se zaměřením na klamání spotřebitele v kategorii masa a sýrů. Adéla Paďourková ze stálého zastoupení PK ČR v Bruselu shrnula situaci a představila evropský proteinový plán a proteinový plán EU. V dalším příspěvku pokračoval Ph.D. Jan Pivoňka v diskusi na téma udržitelného potravinového systému. Velkou výzvou je spotřebitel. Důležité je vědět, jak má skutečně alternativa vypadat nejen z problematiky bezpečnosti, ale i kvality a označování produktů. Členské státy regulují sami, Evropská unie není schopna nabídnout celounijní legislativu,

Michal Jeřábek ze společnosti Soyka Bio ukázal, že i sójové výrobky mohou být velmi výživově kvalitní. Od roku 2018 začal vyrábět vlastní tofu a tempeh v biokvalitě a prodávat na farmářských trzích, dnes vyváží svoje produkty do Rakouska a Německa. Zajímavostí je, že většinu výrobků distribuují ve vratném zálohovém skle, také vyrábí jako jediní na světě tempeh v bezobalové verzi, do sýrařského vosku. Sójový nápoj je plnotučný, aby se z něj dalo vařit. Procesem fermentace vznikají další výrobky. Michal Jeřábek apeluje na střídmost a rozmanitost stravy; není důležité, jestli to je rostlinné nebo živočišné, ale ať je to kvalitní.

Doc. Rudolf Ševčík z VŠCHT se věnoval doporučení FAO k potravinám živočišného původu. Aktuální studie globální aliance zohledňuje nedostatky, které se objevily v původní studii, kde zapomněli zohlednit některé mikroživiny; zvýšený příjem potravin živočišného původu tedy doplňuje nedostatek těchto nutrientů. Obecně jsou pro nás živočišné produkty zdrojem těchto nutrientů: zinek, vápník, B12, cholin, selen a další. Mezi hlavní potraviny živočišného původu patří mléko, výrobky z něj, vejce a maso. ČSÚ uvádí, že každý Čech spotřebuje 80 kg masa ročně. ČSÚ ale počítá všechno dohromady, tedy i nepoživatelné části masa a další výrobky zpracovatelského průmyslu. Konzumace masa je tedy přibližně pod 50 kg, v konzumaci nezpracovaného masa se blížíme k 25 kg na osobu a rok.

Ing. Eva Hermannová ze společnosti Albert se věnovala kvalitě mléčných a rostlinných výrobků v Albertu, prezentovala strategii umístění rostlinných výrobků v oddělených regálech, která je pro spotřebitele co nejpřehlednější. Nature Promis je privátní značka Albertu. Senzorická úroveň rostlinných výrobků se zvyšuje. Senzorické testování je velmi důležité, po něm probíhá testování laboratorní. 

Mgr. Monika Ihnátková ze společnosti Danone přiblížila přístup společnosti k vývoji a inovacím, práci na zlepšení nutričního profilu rostlinných výrobků. Jedním ze závazků Danone je do roku 2025 snížit u 65 % produktů cukr a také vývoj výrobků pouze s přirozeně se vyskytujícím cukrem.

Proč nemůžeme využít globální data o zemědělství a živočišné výrobě v českých podmínkách vysvětlil Ing. Tomáš Nejedlý ze Zemědělského svazu. Prostě proto, že porovnáváme neporovnatelné. Ing. Nejedlý například zmínil, že evropské zemědělství je velmi efektivní. Kdyby bylo celosvětové zemědělství stejně efektivní jako to evropské, neměli bychom 30 % emisí ze zemědělství, ale pouze 10 %.

A na otázku zda máme na trhu skutečné rostlinné alternativy potravin živočišného původu nám zodpověděla doc. Ing. Šárka Horáčková, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ve své prezentaci například zmínila, že náhražky v rámci potravinářského průmyslu zcela běžně akceptujeme, např. margarín, náhražku másla. Na počátku stolení bylo zakázáno barvit margarín na žluto, aby si ho lidé nepletli s máslem. Co tedy od alternativy vlastně očekáváme? Srovnatelnou senzorickou hodnotu, nutriční hodnotu, zdravotní benefity, a kulinářské nebo technologické využití.

Následovala diskuse a ochutnávka rostlinných výrobků zúčastněných výrobců.

Zdroj: Potravinářská komora ČR