Informace organizace BIOTRIN ze dne 13. 10. 2015.

Tato otázka se momentálně diskutuje v politických i vědeckých kruzích EU u nových genových (biotechnologických) technik šlechtění, ve zkratce NBT. NBT jsou horkým bramborem na bruselském poli. Jedná se o nové metody šlechtění, které se řadí mezi biotechnologie, ale (prozatím) oficiálně nespadají pod hlavičku GMO.

Rozhodování o tom, zda NBT brát jako GMO či ne, není jednoduchou záležitostí. Každou z nových metod v rámci NBT zvlášť posuzuje EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) a speciální expertní skupina při Evropské komisi, která se scházela již od roku 2007. Podle dosavadního vývoje to vypadá, že většina NBT se zahrne pod hlavičku GMO, a tedy i práci s nimi bude nutné přizpůsobit příslušným právním předpisům (zejm. směrnici 2001/18).

Aktuálně se k vybraným NBT, konkrétně cisgenezi a intragenezi, vyjádřili i odborníci z České komise pro nakládání s GMO a genetickými produkty (dále ČK GMO), která je poradním orgánem Ministerstva životního prostředí. Odkaz na nově zveřejněné „Stanovisko ČK GMO k novým genovým technikám – cisgeneze a intrageneze“ naleznete zde: http://www.mzp.cz/cz/stanoviska_ck_gmo.

Již dříve (v r. 2013) ČK GMO vydala stanovisko k jiné NBT, a to zinkovým prstům – toto stanovisko je též dohledatelné na uvedeném odkazu.

Ve svých závěrech ČK GMO víceméně potvrzuje stanoviska EFSA. V nově vydaném stanovisku však navíc uvádí: „Rizika rostlin připravených tradičními šlechtitelskými postupy, transgenezí nebo novými genovými technikami by měla být posuzována v závislosti na vlastnostech těchto rostlin, nikoliv podle techniky jejich vzniku.“ S tím nelze než souhlasit, neboť pak by se výrazně ulevilo všem, kdo s GMO pracují, ať už ve vědeckých zařízeních nebo bruselských kancelářích.

Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/stanoviska_ck_gmo

Převzato: BIOTRIN