Dne 15. 11. 2011 proběhla v SZÚ Praha jednodenní konference (konzultační den) na téma „Střevní bakteriální infekce“.

Odborný program:
Přednáška Ing. Marejkové „Výskyt enterohemoragických  E. coli (EHEC) v České republice 2006-2011“: Nejčastěji byla diagnostikována EHEC  séroskupiny O26 s produkcí Shiga toxinu 2; na druhém místě byly kmeny sérotypu O157:H7. V 16 případech mělo onemocnění velice těžký průběh.

Sdělení dr. Petráše „Velká německá epidemie entero-agregativní –hemoragické E. coli O104:H4“: Podle závěrečné zprávy Robert Koch Institutu bylo od 1. 5. do 26. 7. 2011 registrováno 3842 případů EHEC infekce, z těch bylo 855 (22 %) vážných případů HUS a 53 pacientů zemřelo. Kromě Německa se epidemie rozšířila i do dalších 13 evropských států, a i do USA a Kanady. Původcem byl hybridní kmen entero-agregativní-hemoragické E. coli O104:H4 s produkcí Shiga toxinu 2.

Ve  sdělení doc. Karpíškové (SZÚ) „Listeriózy – aktuální trendy“ byly podány informace o surveillance (sledování) listerióz v Evropské unii. Byly prezentovány trendy listerióz v EU i ČR.

Dr. Koláčková v prezentaci „Syrové mléko jako potvrzený zdroj kampylobakterióz“ informovala o výsledcích studie realizované v r. 2010 v Jihočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Výsledky studie potvrdily výskyt kampylobakterů v syrovém mléce, výskyt jejich individuálních klonů  na jednotlivých farmách a výskyt identických klonů v lidské populaci v daných lokalitách.

V přednášce „Identifikace střevních bakterií metodou MALDI-TOF MS“ (P. Petráš, I. Machová, M. Marejková  a D. Dědicová) se dr. Petráš podělil o velmi dobré zkušenosti s používáním přístroje Microflex LT. Metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF  byly identifikovány stovky kmenů stafylokoků, salmonel, E. coli a dalších střevních bakterií. Metoda umožňuje velice rychlou, přesnou a levnou identifikaci širokého spektra bakterií.

Ve sdělení „Alimentární  nákazy – šetření epidemií v ČR a spolupráce ve vykazování  v rámci EU“ dr. Príkazská informovala o nejčastěji  hlášených  epidemiích alimentárního  původu v ČR a jejich hodnocení. Dále informovala o mezinárodní spolupráci ve sběru a vykazování  dat o nemocech v souvislosti s potravinami  zejména v rámci EU – spolupráce s ECDC a EFSA.  Prezentovala také mezinárodní systémy hlášení  zaměřené na alimentární  epidemie a incidenty (např. EPIS, EWRS, RASFF, IHR, INFOSAN).

Příspěvek dr. Dědicové „Sérotypy salmonel diagnostikované v NRL v letech 2010-2011“ se věnoval zhodnocení současného výskytu salmonelóz a diagnostice prevalujících sérotypů. Od r. 2007 je v humánní populaci ČR, ale i v chovech drůbeže pozorován nárůst defektního typu Salmonella Infantis s antigenní strukturou 6,7:-:1,5 a typickou antibiotickou rezistencí  „Na, S, Su, T“.

Dr. Dědicová a doc. Karpíšková  informovaly o systému EPIS (Epidemic Intelligence Information Systém, ECDC) v ČR.  V roce 2011 bylo zpracováno 32 naléhavých šetření (27x salmonelózy, 6x STEC) a 43 informací.  Dále demonstrovaly složitý systém  získávání informací o aktuální epidemické situaci v ČR (zdroje: EPIDAT, laboratorní data, krajští epidemiologové a kliničtí mikrobiologové).

Mgr. Pospíšilová v příspěvku „ Postupy při diferenciaci  Salmonella Typhimurium a Salmonella  4,5, 12:i:-“ informovala o vhodných diagnostických metodách  při identifikaci tohoto agens. Monofazická varianta se v minulém desetiletí rozšířila v celé EU, v ČR zatím klinické laboratoře její  výskyt nehlásí.

Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie, 20, 2011, č. 11, s. 402–403
Objednávka kopie článku