Informace SZPI – V poslední době se setkáváme s šířením celé řady zavádějících informací na téma hmyzu a jeho „tajného“ přidávání do běžných potravin, což údajně může vést i k ohrožení zdraví spotřebitele.

Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny. SZPI v tuto chvíli nemá žádné konkrétní informace o tom, že by byl hmyz do potravin přidáván nelegálně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl a aby jeho konzumace představovala jakékoliv riziko pro lidské zdraví.

K dnešnímu dni mohou být na trh uváděny pouze níže uvedené konkrétní druhy a formy hmyzu.

Jedná se o:

• zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího (Acheta domesticus)[1]
• částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího (Acheta domesticus)[2]
• zmrazené, sušené a práškové formy druhu saranče stěhovavá (Locusta migratoria)[3]
• sušené larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor)[4]
• zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů (larev) potemníka moučného (Tenebrio molitor)[5]
• zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus)[6]

Ostatní druhy hmyzu není možné uvádět na trh, aniž by absolvovaly schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, neboť jsou považovány za neschválenou novou potravinu. Na trh pak smí být uváděny teprve tehdy, pokud úspěšně absolvují schvalovací proces a budou uvedeny v Seznamu Unie povolených nových potravin.  

Jednotlivá prováděcí nařízení Evropské komise, kterými se tyto nové potraviny povolují k uvádění na trh, definují mimo jiné jednoznačné a striktní podmínky, za nichž smí být nová potravina používána, jako je kupříkladu definování konkrétní kategorie potravin do které smí být tato složka přidávána a její maximálním množství. Veškeré tyto povinnosti pak musí provozovatelé potravinářských podniků splnit, pokud chtějí hmyz do svých potravin přidávat.

Současně jsou v jednotlivých nařízeních stanoveny doplňkové zvláštní požadavky na označování. To znamená, že pokud je určitý druh hmyzu v potravině obsažen, musí být o tom spotřebitel informován. V seznamu složek potraviny se uvede název konkrétního hmyzu a použitá forma (např. prášek, zmrazená forma apod.). Současně s tímto údajem musí být na obalu potraviny uvedena informace o tom, že složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče. Tento údaj musí být uveden vždy v bezprostřední blízkosti seznamu složek.

Nedílnou součástí schvalovacího procesu nových potravin je posuzování bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Výstupem z tohoto hodnocení jsou jednotlivá hodnocení rizik, která jsou veřejně dostupná například v odkazech níže.

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6343 – Tenebrio molitor (potemník moučný)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6667 – Locusta migratoria (saranče stěhovavá)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7258 – Acheta domesticus (cvrček domácí)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7325 – Alphitobius diaperinos (potemník stájový)

Nejčastější dotazy:

Jak jako spotřebitel identifikuji ve složení výrobku přidaný hmyz? Existuje nějaký speciální symbol pro takové potraviny?

O přítomnosti hmyzu v potravině musí být spotřebitel vždy informován prostřednictvím značení na obale potraviny. Informace o obsahu hmyzu musí být vždy uvedena ve složení spolu s informací o tom, že složka může způsobit alergickou reakci, která musí být uvedena v bezprostřední blízkosti seznamu složek.  Žádný speciální symbol označující potraviny s obsahem hmyzu není. V případě potravin nabízených k prodeji samoobslužným způsobem (typicky chléb, pečivo apod.) rovněž platí, že o složení musí být spotřebitel informován uvedením těchto údajů na regálové etiketě v bezprostřední blízkosti nabízené potraviny. 

Je možné, aby byl hmyz do potravin přidáván záměrně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl?

Přidání hmyzu do potravin je v současné době naopak spíše určitým marketingovým lákadlem. Ceny takových potravin jsou obvykle vyšší a výrobci takových potravin obsah hmyzu v jejich potravinách naopak zdůrazňují. Pokud potravina hmyz nelegálně obsahuje a spotřebitel o tom není informován, pak provozovatel potravinářského podniku porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů a může být za takové porušení sankcionován.

Nezanechají tyto potraviny zdravotní následky po jejich požití?

Bezpečnost schválených druhů hmyzu byla přísně posuzována. Na základě hodnocení rizika pak bylo stanoveno maximální povolené denní množství v konkrétních kategoriích potravin tak, aby potravina nepředstavovala bezpečnostní riziko pro lidské zdraví a zároveň byla pro spotřebitele nutričně výhodná. V souvislosti s bezpečností těchto potravin je potřeba zdůraznit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedisponuje zákonnými kompetencemi k posuzování či hodnocení vlivu konzumace těchto nových potravin na lidské zdraví. Tyto kompetence jsou zcela v gesci Ministerstva zdravotnictví. Pokud byste si tyto pochoutky chtěli dopřát a bez obav vychutnat, doporučujeme jejich konzumaci nejprve konzultovat se svým lékařem, obzvláště v případech, pokud trpíte známou alergií na korýše, měkkýše (a výrobky z nich) a prachové roztoče.   

Nebude vyvolávat konzumace potravin s těmito ingrediencemi alergie?

Případné alergické reakce nejsou vyloučeny. Proto je u potravin obsahujících hmyz stanovena povinnost uvádět na etiketě informaci, že hmyzí složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče.

Jaké jsou požadavky na hygienu při chovu a zpracování hmyzu? Čím je hmyz na farmách krmen?

Meziresortní pracovní skupina pro hmyz při MZe vytvořila v roce 2018 příručku „Zásady správné zemědělské a výrobní praxe produkce hmyzu určeného pro lidskou spotřebu“. Dokument je dostupný na stránkách MZe zde a popisuje, jaké požadavky musí splnit každý článek dodavatelského řetězce, aby byla výsledná konzumovaná potravina pro spotřebitele bezpečná a v souladu s právními předpisy.  

Na evropské úrovni existuje příručka vytvořená platformou IPIFF (International Platform of Insects for Food and Feed). Jedná se rovněž o zásady správné hygienické praxe pro chov a zpracování hmyzu (IPIFF Guide on Good Hygiene Practices.    

[1] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/188 ze dne 10. února 2022

[2] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/5 ze dne 3. ledna 2023

[3] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1975 ze dne 12. listopadu 2021

[4] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/882 ze dne 1. června 2021

[5] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/169 ze dne 8. února 2022

[6] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/58 ze dne 5. ledna 2023

Zdroj: SZPI