Dotaz:

Jak lze označit potravinu, pokud je k ochucení potraviny použita složka v přírodní podobě, nebo je použito přírodní aroma, nebo je použito pouze aroma syntetické?

Odpověď:

I. V potravině je daná složka použita v přírodní podobě (např. potravina obsahuje ovoce nebo ovocnou šťávu)

Grafické/slovní vyjádření složky:

Pokud potravina předmětnou složku obsahuje,

• je možné ji na obale graficky vyobrazit (např. obrázek ovoce – realistický nebo graficky zpracovaný – v případě použití ovoce, ovocné šťávy, ovocné šťávy z koncentrátu nebo ovocné dřeně) a/nebo
• lze použít slovní vyjádření (např. „jahodový“).

Zdůrazněná složka a QUID:

Zároveň je třeba pamatovat na čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“), dle kterého se uvede množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny (QUID), pokud je složka nebo skupina složek v označení zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním.

Pokud je ve výrobku pouze malé množství zdůrazněné složky (a ve složení je uveden QUID), musí výrobce tento aspekt zvážit a zajistit, aby výrobek nebyl označen zavádějícím způsobem, přičemž je na jeho rozhodnutí, zda výrobek označí např. „s příchutí“ nebo názvem složky (např. ovoce).

Při posuzování výrobku by se mělo případně zohlednit, zda využít ZS 4/2013 Pizza šunková, které je uplatňováno u výrobků, kde je zdůrazněna na obale složka, která je ve složení minoritní.

II. V potravině je použito přírodní aroma (např. přírodní jahodové aroma):

Grafické vyobrazení: lze použít např. obrázek ovoce – realistický nebo graficky zpracovaný, který odpovídá ovoci, ze kterého pochází použité přírodní aroma.

Slovní vyjádření přítomnosti složky v podobě přírodního aroma:

• lze uvést „s příchutí jahody“ / „s chutí jahody“
• vzhledem k tomu, že se jedná pouze o příchuť, měla by být tato informace spotřebiteli poskytnuta již na přední straně, nejen u zákonného názvu
• to se týká zejména případů, kdy označení bude naznačovat (např. grafickým vyobrazením), že potravina obsahuje určitou složku v přírodní podobě ovoce nebo ovocné šťávy, a bude se jednat o typ potraviny, která takovou složku běžně obsahuje
• cílem je poskytnout informaci spotřebiteli, která mu pomůže odlišit výrobek, který je opravdu vyroben z jahod, a výrobek, který je ochucen extraktem nebo přírodním aroma.
• Pokud na takové potravině není uvedeno, že se jedná o potravinu „s příchutí…“ lze označení naznačující přítomnost určité složky považovat za zavádějící údaj o složení této potraviny, tedy údaj, který je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011.

Další aspekty spojené s přírodními aromaty:

• Pokud se jedná o výrobek „ s příchutí“ lze uplatnit výjimku uvedenou v odst. 1 písm. a) bod iii) přílohy VIII nařízení (EU) č. 1169/2011, kdy se uvedení množství složek (QUID) nevyžaduje u složek, jež jsou použity v malém množství pro účely aromatizování.
• Výraz „přírodní“ aroma smí být použit pouze v souladu s čl. 16 nařízení (ES) č. 1334/2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu.
• Pokud jsou použita pouze přírodní aromata, která dávají dohromady chuť jiného ovoce, které nemá nic společného s deklarovanou příchutí, nelze složku na obale graficky vyobrazit – nelze zobrazovat na obalu složku, která v potravině není vůbec přítomna (porušení čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011). V této věci byl 4. 6. 2015 vydán rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci označování potravin a jejich obchodní úpravy C-195/14.
• Právní předpisy neukládají výrobci povinnost uvádět na etiketě, jaké aroma bylo použito, tzn. že může být uvedeno „přírodní jahodové aroma“ nebo pouze „aroma“. Při kontrole je tedy nutné vždy vyhodnotit stav podle opravdu použitých surovin, nikoli jen dle složení. Pokud výrobce použije opravdu přírodní aroma z deklarované suroviny (např. „přírodní jahodové aroma“) a ve složení uvede pouze aroma, tak spotřebiteli sice neposkytl všechny potřebné údaje, aby se mohl při nákupu správně rozhodnout, ale neklame ho.

III. V potravině není daná složka v přírodní podobě použita, je použito jen syntetické aroma

Pokud potravina neobsahuje žádnou složku pocházející z ovoce ani přírodní aroma, obsahuje pouze syntetické aroma, pak

Grafické vyobrazení:

• nelze na obale potraviny použít obrázek příslušného ovoce ať už reálný nebo stylistický => nelze zobrazovat na obalu složku, která v potravině není vůbec přítomna.
• obal však může být zabarven např. do oranžova

Slovní vyjádření:

• lze uvést „s příchutí jahody“ / „s chutí jahody“ (nebo také „aromatizováno“, „aromatizovaný“)
• vzhledem k tomu, že se jedná pouze o příchuť, měla by být tato informace spotřebiteli poskytnuta již na přední straně, nejen u zákonného názvu, aby došlo k rozlišení výrobku, který je opravdu jahodový, a který je ochucen pouze aromatem (zde syntetickým).
• to se týká zejména případů, kdy označení bude naznačovat, že potravina obsahuje určitou složku a bude se jednat o typ potraviny, která takovou složku běžně obsahuje, přičemž potravina ve skutečnosti bude obsahovat pouze syntetické aroma takové složky
• Pokud na takové potravině není uvedeno, že se jedná o potravinu „s příchutí…“, lze označení naznačující přítomnost určité složky považovat za zavádějící údaj o složení této potraviny, tedy údaj, který je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011.

Další aspekty spojené se syntetickými aromaty:

• Pokud se jedná o výrobek „s příchutí“, lze uplatnit výjimku uvedenou v odst. 1 písm. a) bod iii) přílohy VIII nařízení (EU) č. 1169/2011, kdy se uvedení množství složek (QUID) nevyžaduje u složek, jež jsou použity v malém množství pro účely aromatizování.
• Označení aroma ve složení se provádí v souladu s částí D přílohy VII nařízení (EU) č. 1169/2011.

Konkrétně: podmínky užití označení jako „vanilkový“ a „s příchutí vanilky“

Závěr koordinační schůzky se zástupci dozorových orgánů k legislativě potravin ze dne 2. 11. 2017:

„Při použití přírodního vanilkového aroma nebo vanilkového extraktu nebo nastrouhaného neextrahovaného vanilkového lusku obsahujícího dřeň nebo neextrahované vanilkové dřeně, nebo jejich kombinaci, je možné použít označení „vanilkový“. V případě přírodního vanilkového aroma nebo vanilkového extraktu musí tato skutečnost jednoznačně vyplývat z dodané specifikace, tj. uvedením informace ve specifikaci, že se jedná minimálně o přírodní vanilkové aroma, nebo o extrakt získaný z vanilkových lusků o čistotě minimálně 95/5.

Pozn:. Označení „vanilkový“ lze použít i v kombinaci:

• přírodní vanilkové aroma nebo vanilkový extrakt
• nastrouhaný vanilkový vyextrahovaný lusk, který obsahuje/neobsahuje dřeň (tzv. vanilková tobolka s dření (případně bez dřeně) již bez aromatické složky).

Pokud bude použito při výrobě potraviny přírodní vanilkové aroma nebo vanilkový extrakt v kombinaci s jinými aromaty, označení výrazem „vanilkový“ se nepřipouští.

Jako příklad, kdy není možné označení „vanilkový“ použít, lze uvést samostatně nebo v kombinaci např.

• nastrouhaný vanilkový vyextrahovaný lusk, tj. lusk, který neobsahuje/obsahuje dřeň
• ethylvanilín,
• vanilkové aroma nebo
• extrakt z jiného zdroje než z vanilky (např. rýže),

Takovéto výrobky se označí slovy např. „s příchutí vanilky“, „s chutí vanilky“ apod.

Pro použití grafického znázornění vanilky musí být použito „minimálně“ přírodní aroma s tím, že ale nezáleží na původu aroma.“

IV. V potravině není použita daná složka vůbec

Grafické/slovní vyjádření: na obale potraviny nelze obrazově ani slovně zdůrazňovat složky, které se v potravině vůbec nevyskytují. Jakýkoli obrázek, grafické zobrazení nebo slovní vyjádření nepřítomné složky není možné. Obrazově či slovně zdůrazněná složka, např. ovoce, musí v potravině v nějaké formě opravdu být – ovoce, šťáva, extrakt, přírodní aroma z daného ovoce.

K této situaci se Soudní dvůr Evropské unie vyjádřil v rozsudku ve věci C-195/14, konkrétně zde posuzoval čaj „Felix malinovo-vanilkové dobrodružství“, na jehož obalu byly zobrazeny maliny a květy vanilky, přičemž ze složení vyplynulo, že použité přírodní látky určené k aromatizaci nebyly získány z vanilky a malin, nýbrž mají jen jejich příchuť. Evropský soudní dvůr dospěl k závěru, že „článek 2 odst. 1 písm. a) bod i) a čl. 3 odst. 1 bod 2. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby označení potraviny a použité způsoby tohoto označení mohly vyvolat na základě vzhledu, popisu nebo grafického znázornění určité složky dojem, že je tato složka v potravině přítomna, ačkoliv v ní ve skutečnosti přítomna není, což vyplývá pouze ze seznamu složek, který je uveden na obalu zmíněné potraviny.“ (srov. bod 44. rozsudku).

V opačném případě je takové označení zavádějící informací a je v rozporu s ustanovením čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011. Předmětné ustanovení má bránit tomu, aby označení potraviny a použité způsoby tohoto označení mohly vyvolat na základě vzhledu, popisu nebo grafického znázornění určité složky dojem, že je tato složka v potravině přítomna, ačkoliv v ní ve skutečnosti přítomna není.

Příklad – grafické vyobrazení citrónů na obale výrobku kyselina citrónová

Přírodní cestou lze kyselinu citronovou získat z plodů citronovníku, jejichž lisováním lze získat šťávu obsahující 6 – 8 % kyseliny citrónové. Vylisovaná šťáva se nechá vysrážet vápenným mlékem a vzniká vápenatá sůl kyseliny citronové, která se rozkládá kyselinou sírovou, výsledný roztok kyseliny citronové se následně pro zbavení nečistot filtruje.

V dnešní době se však využívá běžná průmyslová výroba, pomocí aerobní kultivace plísňové kultury Aspergillus niger. Provádí se buďto jako hladinová fermentace, kdy se kultivují plísně na povrchu sacharidického substrátu nebo submerzním postupem, kdy se kultivují plísně v míchaném vzdušněném reaktoru. Následně dochází k oddělení mycelia, přidáním hydroxidu vápenatého, vznikají vápenaté soli kyseliny citrónové. Samotná kyselina citrónová se získá pomocí kyseliny sírové.

V takovém případě při užití grafického vyobrazení citrónů na obalu výrobku může vzhled, popis a grafické vyobrazení obalu vyvolat dojem, že charakter výrobku je dán složkou, která je na obale výrobku nejvíce zdůrazněna.

Uvedený způsob označení je způsobilý u průměrného spotřebitele navodit dojem, že kupuje výrobek, k jehož výrobě byly použity právě citrony, nikoliv, že byl výrobek vyroben za pomoci kultury Aspergilus niger, jednalo by se tudíž o porušení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011. Inspektor by měl při kontrole zohlednit způsob výroby.

Závěr:

Vyhodnocení, že informace o výrobku může spotřebitele uvádět v omyl, nelze provést paušálně pro všechny možné výrobky a situace, neboť pro závěr o tom, zda je informace zavádějící, může být podstatný např. i kontext jejího užití či způsob jejího znázornění na obalu (závěry uvedené výše jsou však obecně aplikovatelné). Označení každého výrobku je nutno posoudit individuálně.

Výjimky:

Uvedený přístup se netýká lihovin.

Zdroj: SZPI