Informace organizace BIOTRIN ze dne 3. 6. 2015.

Zajímavý průzkum mezi spotřebiteli provedl mezinárodní tým na belgické univerzitě v Ghentu – Universiteit Gent. Výzkumníci se zaměřili na otázku, do jaké míry jsou spotřebitelé ochotni nakupovat produkty označené jako „GMO“, „cisgenní“ a „s přínosem pro životní prostředí“, případně si připlatit za tyto nabízené alternativy. Zajímavé na tomto průzkumu je, že všechna tato označení se mohou prolínat, jde tedy pouze o různé marketingové značky, které de facto skrývají stejný obsah.

Cisgenní plodiny, stejně jako transgenní, řadíme mezi geneticky modifikované organismy (GMO), neboť i u nich dochází k cílenému přenosu genů mezi dárcovským organismem a příjemcem. U cisgennních plodin se však, na rozdíl od plodin transgenních, přenáší pouze geny mezi běžně křižitelnými organismy. Nicméně, i cisgenní plodiny v EU podléhají povinnému značení jako GMO.

U obou typů GMO – transgenní i cisgenní – pak můžeme hovořit o plodinách „s přínosem pro životní prostředí“. To bylo dokázáno i v EU např. při pěstování Bt kukuřice odolné vůči zavíječi kukuřičnému, tj. pěstování plodin, u kterých není nutný chemický zásah proti tomuto škůdci.

Výše zmiňovaný průzkum byl realizován pomocí online dotazníku, který vyplnilo přes 3.000 respondentů z Belgie, Francie, Holandska, Španělska a Velké Británie. Spotřebitelé byli konkrétně dotazováni na nákup GM rýže, cisgenní rýže nebo rýže s přínosem pro životní prostředí.

Výsledky průzkumu ukazují, že ve všech oslovených zemích jsou spotřebitelé ochotni připlatit si tak, aby se vyhnuli nákupu rýže označené jako GMO. Spotřebitelé (kromě Španělska) jsou dokonce ochotni připlatit si za rýži označenou jako cisgenní, aby se opět vyhnuli rýži GMO – cisgenní rýže byla v těchto čtyřech zemích statisticky významně více akceptována spotřebiteli než GMO. Navíc, u francouzských spotřebitelů byla zaznamenána též statisticky významná preference rýže „s přínosem pro životní prostředí“.

Z toho je zřejmé, že spotřebitel je výrazně ovlivněn marketingem a vhodným označením produktu při jeho prodeji, což je patrné zejména při propagaci téhož produktu nabízeného pod rozdílným označením. Bohužel pro transgenní plodiny, nálepka GMO z tohoto pohledu nadále zůstává negativní marketingovou značkou.

Převzato z:
http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0126060

Zdroj: BIOTRIN