Informace organizace BIOTRIN ze dne 24. 2. 2016.

Zatímco o potravinách z geneticky modifikovaných (dále „GM“) zvířat v Evropě nikdo neuvažuje, bez GM laboratorních zvířat by se vědci již těžko obešli. GM myši, potkani, ale i akvarijní rybky nebo hmyz běžně slouží jako modely při výzkumu funkce genů, metabolických procesů a při testování nových léků.

S některými projekty modifikací zvířat byla veřejnost seznámena na loňské veřejné schůzi České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, která se konala 19. 5. 2015 na Veterinární a farmaceutické universitě v Brně (viz článek Biotrinu ze dne 22.5.2015).

Chov a výzkum laboratorních zvířat, včetně transgenních, bude probíhat mj. i ve velkých centrech biomedicínského výzkumu, která byla vybudována s využitím evropských dotací. V současné době je uváděn do plného provozu BIOCEV – Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy. Jednou ze šesti výzkumných infrastruktur BIOCEV a zároveň největší institucí svého druhu v Evropě se stalo České centrum pro fenogenomiku (CCP) pod vedením doc. Radislava Sedláčka, Ph.D., v jehož laboratoři jsou připravovány „na míru“ GM myši. Myší modely budou sloužit české i mezinárodní vědecké komunitě jako nástroje zkoumání funkce genů. Ve Vestci začínají pracovat i další špičkové týmy z Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického, Mikrobiologického a Fyziologického ústavu Akademie věd, z Ústavu experimentální medicíny, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Jiným příkladem nového výzkumného pracoviště, kde budou hrát GM myši důležitou roli, je Centrum pokročilého preklinického zobrazování na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Pomocí špičkových přístrojů využívajících celého spektra vyšetřovacích metod, včetně zcela nového tomografického zobrazování paramagnetických částic, bude možno sledovat procesy uvnitř živého organismu, např. růst nádorů. Článek o tomto projektu najdete na stránkách gate2biotech zde, stručnější zprávy se objevily i v novinách.

Pokud se neprovádějí požadované genetické modifikace myší a potkanů v České republice, mohou si vědci tato laboratorní zvířata objednat ze zahraničí. Podobně jako u chemikálií existují katalogy myších kmenů. Při dovozu musí ovšem být dodrženy veterinární předpisy a samozřejmě také pravidla pro nakládání s GMO.

Kromě hlodavců jsou předmětem výzkumu i jiné GM modelové organismy, například háďátko Caenorhabditis elegans (pracují s ním v Parazitologickém ústavu AV ČR) nebo známá muška octomilka Drosophila melanogaster (Přírodovědecká fakulta Masarykovy university).

Další příklady můžete nalézt v registru uživatelů GMO na stránkách MŽP: http://www.mzp.cz/__C1256E7F0041C8C2.nsf/gmo-users-notification?OpenView

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Převzato z: BIOTRIN