Nová studie dvou pracovníků Kodaňské univerzity, Caspera Worma Hansena a Asgera Mose Wingendera, ukazuje, jak velký význam mají geneticky modifikované (GM) plodiny pro globální zemědělství. Své zjištění autoři publikovali v časopise American Economic Review: Insights.

Za ideálních podmínek neposkytují GM plodiny vyšší výnosy než konvenční plodiny. Avšak tam, kde se objevují škůdci a plevel, mohou GM plodiny navržené tak, aby byly odolné vůči herbicidům a škůdcům, výnosy zvýšit. Tento efekt je dobře znám z kontrolovaných pokusů. Jak však GM plodiny ovlivnily celosvětové výnosy plodin, sklizené plochy a zemědělský obchod v praxi, nebylo doposud známo. Nyní se oba ekonomové pokusili s pomocí nejnovějších statistických metod tento dopad vyčíslit. Použili statistickou metodu „metoda trojnásobných rozdílů při zavádění“ (triple-differences rollout design. Metoda je používaná v ekonomii k odhadu efektů určité politiky nebo intervence, když jsou data dostupná v různých časových obdobích, pro různé skupiny a za různých podmínek). S její pomocí vědci porovnávali výnosy, sklizené plochy a obchod v zemích, které přijaly GM plodiny v různých obdobích, s výnosy v zemích, které GM plodiny nepřijaly. Studie odhalila výrazné zvýšení výnosů, zejména v rozvojových zemích.

Ze studie vyplývá, že bez GM plodin by svět potřeboval 3,4 % dodatečné orné půdy, aby udržel celosvětovou zemědělskou produkci na úrovni roku 2019. Bez omezení pěstování GM plodin by v roce 2019 mohlo být na světě o 13 % více bavlny, o 28 % více kukuřice, o 26 % více řepky a o 4 % více sóji. „Zejména v chudších zemích jsme zjistili pozitivní vliv na výnosy. Ve skutečnosti by svět bez GM plodin potřeboval dodatečnou pěstební plochu odpovídající rozloze celého Španělska, aby se světová zemědělská produkce udržela na současné úrovni,“ říká Asger Mose Wingender. Projekt Genetic Literacy Project rozšiřuje tuto analýzu, poukazujíc na náklady a přínosy GM plodin. Podle tohoto projektu byla celosvětová zemědělská produkce v roce 2019 kvůli zákazům GM omezena na třetinu svého potenciálu. Zvláště postižena byla subsaharská Afrika, významný producent bavlny a kukuřice. Ekonomické ztráty z těchto zákazů byly odhadovány na 69 miliard dolarů, zatímco realizovaný zisk činil 39 miliard dolarů.

GM plodiny ale neovlivňují pouze výnosy. Snížení počtu nezbytných agrotechnických zásahů při pěstování GM plodin může mít pozitivní dopad na snížení spotřeby paliva při agrotechnických zákrocích a návazně tak snížit emise uhlíku, v Evropě až o 33 milionů tun ročně. A potenciálně se můžou uplatnit další pozitivní efekty, jako jsou snížení eroze půdy, zlepšení bilance vody v půdě atp. Výzkumníci zdůrazňují i další ekologické aspekty GM technologií. Vyšší výnosy šetří půdu a umožňují případnou přeměnu zemědělské půdy na půdu nevyužívanou pro intenzivní zemědělskou výrobu bez snížení celkové produkce, což může pozitivně ovlivnit biologickou rozmanitost krajiny. GM plodiny vyžadují méně pesticidů, což snižuje chemickou zátěž na životní prostředí a může být také prospěšné pro biodiverzitu.

Velmi důležitý je také potenciál GM plodin mírnit dopady klimatických změn. Nové odrůdy můžou vykazovat třeba vyšší odolnost vůči extrémním klimatickým podmínkám a mohou tak pomoci zabezpečit potravinovou bezpečnost v oblastech zasažených změnou klimatu. Například GM kukuřice odolná vůči suchu může poskytnout stabilní výnosy i v oblastech s nedostatkem vody.

Kritici GM plodin upozorňují i na potenciální rizika, včetně možných nepředvídatelných genetických interakcí, které by mohly ovlivnit další organismy a ekosystémy. Existují také obavy ohledně monopolizace potravinových řetězců velkými korporacemi, které vlastní patenty na GM semena. Obavy o zdraví spotřebitelů a životní prostředí vedly až k zákazům GM plodin v mnoha zemích.

Přestože je potřeba tyto obavy neopomíjet, dosud publikované vědecké studie a expertní analýzy prezentují, že přínosy GM plodin vysoce převažují nad riziky, zejména pokud jde o zvýšení zemědělské efektivity, snížení environmentálního dopadu a zlepšení potravinové bezpečnosti. Vědecký konsenzus ukazuje, že GM plodiny mají obecně pozitivní dopad. Wingender shrnuje, že i když existují environmentální problémy spojené s konvenčním i GM zemědělstvím, celkový vliv GM plodin je pozitivní pro životní prostředí, klima i lidstvo.

Vzhledem k narůstající světové populaci a potřebě udržitelného zemědělství budou GM plodiny jistě nezbytnou součástí budoucích řešení problému zajištění dostatečné a nutričně bohaté potravinové produkce s co nejmenšími dopady na životní prostředí. Jejich potenciál v boji proti chudobě, podvýživě a klimatickým změnám je obrovský, ale vyžadují další vědecký výzkum a transparentní dialog mezi vědci, politiky a veřejností.

Publikovaná analýza významně přispívá k porozumění role GM plodin ve světovém zemědělství a nabízí komplexní pohled na ekonomické, ekologické a sociální aspekty jejich použití.

Zdroje:

• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20391
• https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257/aeri.20220144
• https://geneticliteracyproject.org/2023/08/25/cost-of-gmo-bans-global-crop-assessment-finds-gmo-restrictions-limit-food-production

Zdroj článku: BIOTRIN