Funkční potraviny a legislativa
Funkční potraviny. Nařízení Evropské komise o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin; nařízení o nových potravinách a o nových složkách potravin.
V ČR ani v EU doposud neexistuje žádný oficiální dokument, který by funkční potravinu definoval a uváděl pravidla a podmínky pro výrobu funkční potraviny. Existuje však řada předpisů, které s potravinami tohoto druhu úzce souvisejí. Jedná se zejména o předpisy týkající se označování potravin, neboť každá funkční potravina obsahuje na obalu jedno nebo více zdravotních tvrzení, které informují spotřebitele o příznivých účincích potraviny nebo její složky na lidský organismus.
V roce 1999 došlo pod vedením ILSI (International Life Science Institute) k uskutečnění diskuse předních evropských expertů ve výživě k funkčním potravinám. Výsledkem této diskuze bylo přijetí pracovní definice pro funkční potraviny.
Hlavní body této definice jsou:
a)Funkční potravina je svým charakterem běžnou potravinou, není to tableta, kapsle ani jiná forma doplňku stravy.
b) Průkaz příznivých účinků na lidské zdraví musí být založen na vědeckém základě.
c) Funkční potravina kromě své výživové hodnoty má příznivé účinky na lidské zdraví a/nebo snižuje riziko lidského onemocnění (kardiovaskulární choroby, choroby zažívacího traktu).
d) Funkční potraviny se konzumují jako součást běžné stravy.
Nejčastější druhy funkčních potravin:
– potraviny, kde jsou přidány složky, které mají příznivý vliv na lidské zdraví; příkladem jsou probiotika a prebiotika v mléčných zakysaných výrobcích;
– potraviny, kde jsou odstraněny složky, které mohou mít nepříznivý vliv na lidské zdraví; příkladem jsou transmastné kyseliny ve ztužených tucích;
– potraviny, ve kterých přirozeně se vyskytující složky jsou chemicky modifikovány; příkladem jsou hydrolyzáty bílkovin v kojenecké výživě ke snížení možné alergenity;
– potraviny, kde je biologická dostupnost jedné nebo více složek zvýšena.
EK na konci roku 2006 vydala nařízení, které reguluje používání zdravotních tvrzení na obalech výrobku. Jedná se o nařízení EP a Rady č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby u látek, které jsou předmětem tvrzení, bylo skutečně vědecky prokázáno, že mají příznivý výživový nebo fyziologický účinek. Dalším cílem je zajistit srozumitelnost těchto tvrzení a ochránit spotřebitele před klamavými tvrzeními. V současné době jednotlivá tvrzení předložená členskými státy posuzuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Výsledkem je seznam povolených tvrzení ve vztahu k určité živině. O každé nové tvrzení neuvedené v seznamu musí výrobce nově žádat (EFSA) o schválení.
V r. 1997 vydala Evropská komise nařízení č. 258/1997 o nových potravinách a o nových složkách potravin. Podle tohoto nařízení potraviny nebo jejich složky, které se ve významné míře na území EU nekonzumovaly před vydáním tohoto nařízení, tj. před 15.5.1997, jsou považovány za nové potraviny, nebo nové složky potravin.
Z hlediska zdravotní nezávadnosti musí být tyto složky posouzeny nejprve EFSA a teprve po souhlasném rozhodnutí Evropské komise mohou být uváděny na trh. Tyto nové látky jsou však posuzovány pouze z hlediska bezpečného používání nikoli z hlediska kvality údajů o příznivých účincích na lidský organismus.
Příklady:
– Rostlinné steroly, přidávané do margarinů, mléčných výrobků a dalších druhů potravin. Jedná se o funkční potraviny napomáhající snížení cholesterolu v krvi.
– Sladidlo isomaltulosa. Potraviny s tímto sladidlem jsou často označované jako „přátelské k zubům“. Např. čokoláda s tímto sladidlem nesnižuje pH zubního plaku tak jako sacharóza.
– Morinda Citrifolia-Noni Juice – jedna z prvních schválených nových potravin – na etiketě těchto výrobků se můžeme setkat s tvrzeními o téměř zázračných účincích šťávy – od detoxikace organismu přes posílení imunity až po působení proti nádorovému bujení.
(Funkční potraviny a legislativa, Ing. Winklerová, SZÚ Praha)
"ILSI Europe: Funkční potraviny"
"Funkční potraviny v Evropě: sborník prezentací"
Výživa a potraviny 64, 2009, č.1, s.11-12