Je obecně známo, že nadměrný příjem živin vede k nárůstu tělesné hmotnosti. Zatímco byl po řadu let předmětem diskuzí především nadměrný příjem tuků, v současnosti se do popředí dostává nadměrný příjem sacharidů.

Denně jsme doslova zahlcováni potravinami a nápoji, do kterých jsou přidávány sacharidy za účelem jejich dochucení. Mezi tzv. přidané cukry (to jsou ty, které se přirozeně nevyskytují v potravinách) můžeme zařadit např. bílý, hnědý, surový cukr, fruktózu jako sladidlo, sirup kukuřičný,  melasový, javorový, sladový aj. Mezi nejčastěji konzumované potraviny a nápoje s obsahem přidaných sacharidů patří  koláče, džemy, zmrzliny, sladkosti, dezerty, mléčné dezerty, nealkoholické nápoje (limonády, ochucené minerální vody, mléčné nápoje, nápoje pro sportovce). 

Celá řada studií dnes poukazuje na  souvislost mezi zvýšenou konzumací přidaných sacharidů a nárůstem nadváhy a obezity, na snížení příjmu ostatních živin a zhoršené výsledky hodnot krevních lipidů. Odborníci varují zejména před nadměrným příjmem fruktózy, který je spojován s rozvojem řady zdravotních komplikací.

Fruktóza neboli ovocný cukr je monosacharid (obsahuje pouze jednu cukernou jednotku), který je přirozenou součástí některých potravin. Jako volná se nachází v ovoci, medu, ale i v některých druzích kořenové zeleniny.  Jako vázaná s glukózou  je součásti sacharózy (v poměru 1:1) neboli řepného cukru. V porovnání se sacharózou je výhodou fruktózy vyšší sladivost  (asi 1,5 x), proto k dosažení stejné intenzity sladké chuti stačí použít menší množství. V potravinářství je fruktóza využívána jako náhražka sacharózy, alternativa k náhradním sladidlům a ve velké míře jako sladidlo ve formě vysoko-fruktózového kukuřičného sirupu díky nižší výrobní ceně.

(Poznámka: Vysoko-fruktózový kukuřičný sirup (HFCS – High-Fructose Corn Sirup) se vyrábí enzymatickým štěpením kukuřičného škrobu s následnou izomerizací glukózy na fruktózu. HFCS je tekuté sladidlo, podíl glukózy a fruktózy v sirupu se může značně lišit, podle převažující složky nese pak sirup označení. Obsah fruktózy se v sirupech pohybuje v rozmezí 5 – 50 %, pokud ovšem převýší 50 %, označuje se sirup jako fruktózo-glukózový nebo vysokofruktózový.)

Vstřebávání fruktózy probíhá ve střevní sliznici, přičemž je tento děj podstatně pomalejší v porovnání s glukózou. Vysvětlením je, že lidský organizmus nemá k dispozici snadnější mechanizmy pro vstup fruktózy do organizmu, neboť v dřívějších dobách byla spotřeba tohoto sacharidu podstatně nižší. Až do zahájení produkce sacharózy byla fruktóza přijímána pouze v medu a ovoci, v současnosti je však díky široké možnosti využití přijímána ve zvýšeném množství. Přesto, že lidské tělo není připraveno na zvýšený příjem fruktózy, její spotřeba neustále roste.

Látková přeměna fruktózy probíhá v játrech, je na inzulinu nezávislá. Díky tomu je i odezva v organizmu na zvýšení hladiny glukózy v krvi pomalá. Vyjádřením  formou glykemického indexu (GI) má fruktóza GI  20,  zatímco  řepný cukr 70. Této vlastnosti fruktózy lze využit jako náhrady buď řepného cukru, nebo glukózy v potravinách nebo nápojích pro významné snížení glukózy a inzulinu v krvi. Pokud je nástup krevního cukru pomalý, uvolňuje se pomalu i energie do organizmu, a tím zabraňuje pocitu únavy následkem snížení výkyvů hladiny krevního cukru. Proto je  fruktóza využívána jako sladidlo  nejen pro diabetiky, ale i u jedinců, kde  je zapotřebí  snížit  rychlý nástup cukru v krvi.

Některé  současné studie zjistily, že vysoký příjem  fruktózy má vliv na rozvoj poruch metabolizmu (přeměnu látkou) tuků (dyslipidemie), sacharidů (inzulinová rezistence), metabolického syndromu, onemocnění jater (nealkoholická steatóza jater), vznik hypertenze a zánětlivých reakcí v těle.

Vysoké dávky fruktózy mohou (1,5 – 3 g/kg tělesné hmotnosti/den) zvyšovat hladinu triacylgylcerolů v krvi. Jejich vysoká hladina je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, stavu, kdy se tuk hromadí na stěnách cév a ucpává je. Přitom denní příjem volné fruktózy byl zjištěn kolem 16 g/den, ale u některých spotřebitelů může dosáhnout až 150 g díky přidaným cukrům. Pro rozvoj metabolických odchylek má velký význam míra pohybové aktivity. Bylo prokázáno, že u velmi aktivních jedinců nemají vysoké dávky fruktózy negativní vliv na hladinu krevních triacylglycerolů. Při nízkém příjmu fruktózy do 40 – 50 g denně však tyto účinky na přeměnu látkovou nebyly pozorovány (např. 1 litr coca coly obsahuje asi 53 g fruktózy).

Podle řady studií nedosáhne naše tělo po příjmu fruktózy uspokojivého pocitu nasycení. Ve srovnání s glukózou jsou po konzumaci fruktózy v menší míře uvolňovány hormony sytosti (inzulin a leptin), naopak hladina hormonu hladu (ghrelinu) roste. Díky těmto mechanizmům na úrovni mozku fruktóza chuť k jídlu spíše podporuje, než nasycuje a vlastně nutí konzumenty přijímat ještě další, větší dávky energie. Zvýšená konzumace fruktózy může být proto považována za jednu z možných příčin současné epidemie obezity.

Sacharidy nelze ze stravy vyloučit, neboť mají ve výživě své opodstatnění. Důležité je nepřekračovat denní doporučená množství u cukru, tj. asi 60 g, a sledovat obsah přidávaných sacharidů do potravin  a nápojů.  Tento údaj lze získat na etiketách některých potravin, kde je uvedeno např. „sacharidy – z toho cukry“. Etikety potravinových výrobků však neposkytují dostatečné informace o množství přidaného cukru, nelze tedy rozlišit množství přidaných sacharidů od sacharidů, které jsou přirozenou součástí potravin a nápojů (např. laktóza v mléce, fruktóza v ovoci). 

Další cestou, jak získat informaci o množství přidaných sacharidů, je porovnání dvou výrobků téže značky – slazené a neslazené formy (bílý jogurt a ovocný jogurt). Nejjednodušší formou, jak nepřekračovat doporučená množství, je omezení cukrovinek, vlastního doslazování potravin a nápojů a  omezení slazených nápojů.

Použitá literatura:
1. Dekker, MJ. Fructose: a highly lipogenic nutrient implicated in insulin resistance, hepatic steatosis, and the metabolicsyndrome. American Journal of Physiology-endocrinology and metabolit, 2010; 229: p. 685-694.
2.Ferder, L., Ferder, MD., Inserra, F. The Role of High-Fructose Corn Syrup in Metabolic Syndrome and Hypertension. Current hypertension reports, 2010; 12:  p. 2105-2112.
3. Holeček, M. Regulace metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a aminokyselin. Praha : Grada Publishing, 2006: str. 112-113. 
4. Johnson, RH. Weighing in on Added Sugars and Health. Journal of the American dietetic association, 2010; 110: p.1296-1299.
5. Papežová, K., Mlčochová V., Matějová H. Zdravotní rizika nadměrného příjmu fruktózy. Praktický lékař, 2011; 91; 7: p 385-388
6. EFSA Journal 2011;9(6):2223

Zdroj: www.viscojis.cz