Informace organizace Biotrin ze dne 3. 4. 2017.

V posledních letech velké nadnárodní společnosti vzdaly snahu uvést svá geneticky modifikovaná (GM) osiva na evropský trh. Počet polních pokusů drasticky klesl, realizují se v podstatě již jen vědecké projekty univerzit a výzkumných institucí.

To je patrné z pohledu do databáze uvádění GM rostlin do životního prostředí, kterou vede Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) na základě údajů poskytovaných členskými státy EU.

Tento trend sice může mít i svá pozitiva – možná odstraní vnímání GM plodin jako produktů „zlého Monsanta“, na druhou stranu ovšem vědecká pracoviště řeší zpravidla pouze počáteční fázi dlouhého a finančně náročného procesu vývoje a šlechtění nové plodiny. Zásadní otázkou bude, zda se alespoň některé z přetrvávajících projektů podaří dovést k využití v zemědělství.

Z přehledu „GMOinfo“ v databázi lze vyčíst, že testování GM rostlin probíhá jen v několika zemích: nejvíce záznamů je ze Španělska, několik z Velké Británie, Švédska, Belgie, Finska a Nizozemí, zastoupena je i Česká republika. V ostatních evropských státech úřady uvádění GM rostlin do životního prostředí vůbec nepovolují, nebo různí aktivisté polní pokusy systematicky ničí.

Nejčastěji zastoupenou plodinou ve výzkumných projektech jsou GM brambory, a to buďto se zvýšenou odolností k plísni bramborové a dalším škodlivým organismům, nebo určené k výrobě škrobu. S obdobnými modifikacemi ovšem neuspěla firma BASF, která své projekty s GM bramborami po mnoha letech snažení a investic nakonec ukončila kvůli odporu evropských politiků a veřejnosti.

Zajímavý směr výzkumu naznačují projekty s olejninami.  Méně známou lničku setou (Camelina sativa) modifikovali vědci z Rothamsted Research ve Velké Británii tak, aby obsahovala omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Transgenní řeřicha chlumní (Lepidium campestre) byla testována k možné produkci oleje v drsných podmínkách severního Švédska. Cílem dalšího projektu švédské zemědělské univerzity je upavit složení oleje z katránu etiopského (Crambe abyssinica), který má pro vysoký obsah kyseliny erukové pouze technické využití. Rizikem případného pěstování GM brukvovitých rostlin by ovšem byl výdrol – semena přežívají i několik let a mohou vzcházet z půdní zásoby.

Velmi citlivou záležitost představuje modifikace pšenice, jak se přesvědčili v USA, kde nález několika rostlin tolerantních k herbicidu Roundup vedl k dalekosáhlým opatřením a finančním ztrátám. Britský Rothamsted Research přesto získal na letošní rok povolení k ověření vlastností pšenice s pozměněným enzymem, důležitým pro fotosyntézu. Ve Španělsku příslušné orgány posuzují žádost o pokus s pšenicí, která je díky vloženému genu ze slunečnice odolnější vůči suchu. Projekt je zatím v počáteční fázi a je otázkou, zda bude schválen.

Odborníci z Nizozemska se několik let snaží přesvědčit zákonodárce, že cisgenoze, tj. vložení genu z příbuzného organismu, by neměla být regulována tak přísně jako transgenoze. Technikou cisgenoze totiž připravili a otestovali nejenom brambory odolné vůči plísni bramborové a škůdcům, ale i jablka odolná vůči strupovitosti. Jak jsme již psali v článcích o nových technikách šlechtění rostlin, k žádnému posunu v evropských pravidlech zatím nedošlo, cisgenní rostliny jsou posuzovány jako GMO, a tak nizozemské projekty dál nepokračují.  

Zdroj: http://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_browse.aspx

Odkaz na článek: BIOTRIN