Informace ČSCHMS

Nové šlechtitelské techniky, jako je například Crispr-Cas, by se mohly stát součástí strategie Farm-to-Fork. Uvedl evropský komisař Frans Timmermans na evropské akci, která se novým technologiím ve šlechtění věnovala. Doposud je přístup EU k podobným věcem velice zdrženlivý, protože v červenci 2018 Evropský soudní dvůr rozhodl, že nové techniky, které umožňují genetické úpravy, spadají pod přísné podmínky genetické modifikace. V důsledku toho je použití těchto nových šlechtitelských technik v EU nepoužitelné.

Evropský komisař Frans Timmermans ve svém projevu poměrně překvapivě uvedl, že je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby byl globální potravinový systém udržitelný. K tomu podle něj patří i využívání nových technologií a inovace. Evropský komisař uvedl, že se již ukázalo, že k tomu mohou přispět rostliny, které byly vyšlechtěny pomocí nových genetických technik. Zmínil zvýšenou odolnost rostlin vůči škůdcům a chorobám a vůči klimatickým změnám či suchu. Vylepšené plodiny si také mohou vystačit s menším množstvím (umělých) hnojiv nebo látek na ochranu plodin.

Timmermans dodal, že je důležité, aby dialog o nových šlechtitelských technikách byl vědecky podložený a byl pro všechny zúčastněné transparentní. Nějaké konečné rozhodnutí je tak zatím vzdálené a v mlze, neboť Evropská komise dosud nepřijala rozhodnutí o použití nových šlechtitelských technik s tím, že různé evropské instituty včetně Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA je stále zkoumají.

S technikou Crispr-Cas9 lze specifické geny „rozřezat“ a vložit do genetického materiálu v laboratoři (více o crispru v tomto videu). Ačkoliv praktické použití této techniky není v současné době v Evropě povoleno, odborníci poukazují na to, že Crispr-Cas9 není stejný zásah jako genetická modifikace, protože při ní není zaváděn žádný cizí genetický materiál.

Autor článku: Kamil Malát

Zdroj: ČSCHMS