Dne 18. listopadu si připomínáme význam antibiotik pro zdraví lidí a zvířat.

Dnešní den, středa 18. listopadu, je Evropským antibiotickým dnem (EAAD). Problematika rezistence k antibiotikům si zaslouží zvýšenou pozornost nejen odborníků, ale i laické veřejnosti. Ministerstvo zemědělství je připraveno se spolu s kolegy z humánní medicíny podílet na zvládnutí problémů spojených s používáním antibiotik a rezistencemi. Pojďme si při příležitosti EAAD připomenout, co se v této oblasti děje v resortu zemědělství: předkládáme krátké zhodnocení úspěchů, výzev i plánů do budoucna, a to i v kontextu mezinárodním.

Co se českým zemědělcům daří a podařilo?

Nejvíce potěšitelnou zprávou pro konzumenty potravin pocházejících ze zvířat z českých chovů je snížení používání antibiotik u zvířat v tuzemských chovech o 50 % v období 2008 – 2018.

K tomuto úspěchu nepochybně přispívá skutečnost, že Česká republika patří dlouhodobě ke špičce v oblasti zdraví zvířat a tlumení nákaz zvířat i zoonóz. Česká republika v minulých letech úspěšně realizovala program ozdravení chovů skotu od nákazy infekční bovinní rhinotracheitidou, nedávno byla prohlášena za zemi, která je této nákazy prostá. I když toto onemocnění přímo nevyžaduje podání antibiotik, souvisí s celkovým ozdravením a snížením oslabení zvířat, které často vedlo k propuknutí zejména respiračních nákaz, kde již použití antibiotik bylo potřebné. V České republice pokračují i ozdravné programy u prasat, kde se postupně zvyšuje podíl chovů, které mají povahu tzv. SPF chovů, tedy chovů, které jsou prosté specifických patogenů, což má také pozitivní dopad na minimalizaci používání antibiotik. Programy k tlumení nákaz jsou realizovány i v sektoru chovu drůbeže (např. program tlumení salmonel). V České republice se také dlouhodobě nesmějí používat antimikrobika u včel.

I když jsou ještě u vybraných antibiotik potřebné důrazné kroky k dalšímu snížení míry jejich podávání, je dobře patrné, že se zemědělci a veterinární lékaři působící v českých chovech snaží zvyšovat kvalitu potravin vyprodukovaných zdravými zvířaty a používat stále méně antibiotik. Z dat, která za Českou republiku sleduje a poskytuje Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, lze mimo jiné vidět, že v rámci 31 zemí Evropského hospodářského prostoru v roce 2018 Česká republika zaujímá místo pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik všech těchto zemí, že ČR dosáhla mediánu a nastoupila cestu ve směru k zemím s nízkými spotřebami antibiotik. 

Co je potřebné ještě dále zlepšit?

Každý sektor zemědělské produkce samostatně, nicméně s celkovou podporou Ministerstva zemědělství, ale také s motivací ze strany každého z nás spotřebitelů prostřednictvím „nákupního koše s potravinami“, či i osobního přístupu k použití antibiotik např. u domácích mazlíčků, může pomoci dále přispět k odpovědnějšímu používání antibiotik. Celá živočišná produkce zemědělského sektoru tedy plánuje pokračovat ve zvyšování míry zodpovědného, odborně podloženého používání antibiotik, s postupnými cíli jak dalšího snížení kvantity, tak také kvalitativního posunu v maximální možné míře, která ale nesmí vést k narušení péče o zdraví a o dobré životní podmínky zvířat. V sektoru prasat je stále ještě možné cílit na snížení celkového používání antibiotik a posílení vyšší míry individualizace podání. V sektoru drůbeže čeká na chovatele výzva ke snížení používání fluorochinolonů na nejmenší možné minimum. V sektoru dojného skotu zase snížení používání cefalosporinů 3. a 4. generace na naprosté minimum, kde pro léčbu nemocných zvířat nebude jiná alternativa. Přesto všechno je si potřebné uvědomit, že zvířata v nemoci potřebují léčbu, včetně té antibiotiky, a že musíme mít na paměti i minimalizaci jejich utrpení vyvolaného onemocněním.

Jaké jsou další plány?

• Evropská strategie „Od chovatele ke spotřebiteli“ na členské státy EU klade ambiciózní cíl, kterým je snížení spotřeb antibiotik používaných u zvířat a v akvakultuře zemí EU o 50 %.
• Akční Plán Národního antibiotického programu ČR (2019 – 2022) obsahuje ve svých realizačních opatřeních řadu aktivit, které jsou od roku 2019 postupně naplňovány a zasahují do oblasti zemědělství a veterinární medicíny, humánní medicíny a dopadů na životní prostředí – vše ve vztahu k používání antibiotik, sledování spotřeb antibiotik a rezistencí k antibiotikům u lidí, zvířat, v potravinách i v půdě. Pracovní skupina pro antimikrobika MZe ve spojení se všemi subjekty, které mohou oblast zodpovědného používání antibiotik v zemědělství posílit, má před sebou pro úspěšné završení Akčního plánu rozhodující dvouleté období usilovné práce, kde jedním z podporovatelů by i v současné obtížné době mělo být Ministerstvo zemědělství.
• Schválení novely zákona o léčivech, který v jednotlivých ustanoveních posiluje aspekty odpovědnějšího používání antibiotik ve veterinární medicíně na míru podmínek České republiky, ale také reflektuje novou evropskou legislativu v oblasti veterinárních léčivých přípravků a medikovaných krmiv, které přinášejí výrazné zpřísnění podmínek pro používání antibiotik.
• Strategie Ministerstva zemědělství a uplatňování možností v rámci Společné zemědělské politiky, musí dovizí pro blízkou budoucnost zahrnout oblast odpovědného používání antibiotik a podniknutí všech relevantních kroků k minimalizaci tohoto používání. Pro systém je klíčové se zasadit o vyšší míru zapojení prvovýrobců, zpracovatelů a o propagační i marketingové zhodnocení úsilí věnovaného chovu zdravých zvířat, která nepotřebují antibiotika, v České republice. Pokud budou pro zemědělce plánovány a realizovány pobídky (včetně například dotačních titulů), měly by ve větším rozsahu než doposud obsahovat prvky, které přispějí k postupné ještě vyšší kvalitě péče o zvířata, podpoře prevence v chovech, včetně ozdravných programů, vakcinace proti onemocněním, či uplatnění alternativních nástrojů vyvinutých vědeckými pracovišti v České republice na míru pro tuzemské chovy, tak aby následně mohlo být racionálně sníženo používání antibiotik. V celém systému a ve společnosti je také potřeba ocenit kvalitně pracující zemědělce a veterinární lékaře s proaktivním přístupem přinášejícím potřebná zlepšení.

Zdroj: ÚSKVBL a MZe

Foto: Shutterstock