Stanovisko EFSA z července 2011 se zaměřuje na norovirus – nejobvyklejší původce gastroenteritiy v Evropě a na viry hepatitis A - z dvouskořápkových měkkýšů a hepatitis E. Znalosti jsou nedostatečné, doporučuje se provedení specificky zaměřených studií.

Viry jsou po bakterii salmonela druhou nejvýznamnější příčinou epidemií vyvolaných potravinami. V r. 2009 bylo v EU viry vyvoláno 19 % epidemií, tzn. přes tisíc epidemií, které postihly přes 8 700 lidí. Přitom počet epidemií rok od roku stoupá a nákaza je snadno přenosná. Efektivní opatření proti šíření viru je optimálnější varianta, než snaha o jejich inaktivaci v již kontaminovaných potravinách.
Stanovisko EFSA (Panel on Biological Hazards – BIOHAZ) zveřejněné 14. 7. 2011 (EFSA-Q-2009-00877) se zaměřuje na norovirus a vir hepatitis A v čerstvých produktech, hotových produktech a v dvojskořápkových měkkýších (ústřice, škeble apod.), které byly WHO označeny za prioritní riziko. Za významnou virovou infekci byla označena i hepatitida E, vyskytující se v Evropě hlavně u prasat, u které však je jen zřídka prokázán přenos na člověka.
Nejobvyklejší forma přenosu virů je z člověka na člověka, ale k přenosu dochází i prostřednictvím vody nebo potravin. Nositelem nákazy může být jakákoli potravina, pokud se během primární produkce, přepravy či zpracování dostane do kontaktu s nákazou, často z prostředí znečistěného výkaly.
U lidí norovirus způsobuje gastroenteritidy – záněty žaludku a střev. V EU patří mezi nejobvyklejší gastroenteritidy. Hepatitis A a E obvykle vyvolává symptomy chřipky, ale může vést i k akutnímu onemocnění jater.
Zatím je pro inaktivací norovirů a hepatitis A jedinou cestou tepelné ošetření před konzumací. Pro inaktivaci viru hepatitidy E je rovněž nutné důkladné tepelné ošetření masa nebo jater při kuchyňské přípravě. Lidé s chorobami jater s imunitní nedostatečností a těhotné ženy by se měli pro ochranu před hepatitidou E vyhnout konzumaci málo propečeného masa z divočáků a prasat.

Panel BIOHAZ shromáždil a zveřejnil dostupné informace z oblasti biologie, epidemiologie, diagnostiky a významu virů z hlediska veřejného zdraví, a také ohledně možností identifikace nákazy pro včasnou informaci o riziku. Byly shromažďovány informace z oblasti primární produkce, výlovu, zpracování, prodeje až po domácnost.

Stanovisko uvádí několik doporučení pro omezení šíření virů a doporučení pro další sběr dat, protože znalosti jsou zatím nedostatečné.
Doporučuje se, aby environmentální legislativa EU zavedla ochranná opatření proti fekálnímu znečistění v oblastech produkce dvouskořápkových měkkýšů. Jako ukazatelé fekálního znečistění mohou sloužit výsledky monitoringu E. coli. Požadavky na limity E. coli (pro produkční oblasti třídy B) by měly být přísnější.
Dále je třeba, aby byla ověřena protivirová (virucidní) účinnost ošetření měkkýšů po výlovu, aby se zajistilo, že se kontaminované produkty nedostanou do potravního řetězce. A je třeba proškolovat personál manipulující s měkkýši ohledně omezení šíření virů.
Je nutné provádět harmonizovaný monitoring norovirů v různých komoditách včetně použití metod molekulární identifikace. Pro získání důkladnějších informací o zdrojích virů hepatitidy je třeba zavést systémy notifikace a systematické identifikace hepatitis E u lidí a zvířat a hepatitis A v potravinářských komoditách. Je nutné provedení studií k získání informací o cestách přenosu hepatitis E..
Pro zjištění rizikových faktorů a klinických důsledků jsou nutné studie pro všechny tři viry zaměřené jednak na celkovou populaci, jednak na jednotlivé rizikové skupiny (se sníženou imunitou, starší osoby). Také je třeba získat znalosti o významu pre- a post-symptomatické diagnostiky z hlediska zdrojů infekce. Jsou nutné i studie vypovídající o pravděpodobnosti vypuknutí nemoci v případě zjištěním viru.

EU Food Law, 2011, č. 494
EFSA