EFSA se snaží vytvořit model pro hodnocení a predikci dopadu působení vícenásobných stresorů na včelstva.

Na včely dopadá nebezpečí z mnoha stran. Mezi stresory poškozující včelstva patří např. parazité, infekční činitelé, agroche-mikálie a změny životního prostředí. Ale jak tyto faktory působí v kombinaci? A je možné vytvořit model, který bude brát v úvahu všechny tyto stresory a bude umět předvídat jejich vliv na včelstva v určeném místě a v určeném čase?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zahájil významný projekt k řešení těchto otázek, s cílem vytvořit strukturu pro hodnocení rizik kombinovaného působení mnohonásobných stresorů na včelstva. Tento víceletý projekt budou řešit experti z relevantních vědních oborů -specialisté na včely, odborníci na zdraví zvířat a zdraví rostlin, specialisté na pesticidy a experti na přenos dat a modelování. EFSA bude na projektu úzce spolupracovat s Evropskou komisí, členskými státy, dalšími evropskými úřady pro hodnocení rizik a výzkumnými organizacemi.

Simon More, veterinář z University College v Dublinu, který je předsedou Pracovní skupiny EFSA pro hodnocení vícenásobného stresu včel (MUST-B) řekl: „Stanovili jsme si náročný, ale velmi důležitý úkol. Tento integrovaný přístup k posuzování rizik pro včely je naprosto nezbytný, chceme-li pochopit, jak spolu vzájemně působí tyto rozdílné stresory při hubení nebo oslabování včelstev.“ A dodal: „V podstatě potřebujeme dvě věci k vytvoření struktury pro hodnocení. Jednak spolehlivá, harmonizovaná data z monitoringu – o přítomnosti původců infekcí v úlech, jako jsou bakterie a viry, nebo reziduí pesticidů.  A dále počítačový simulační model, který dokáže zpracovat data, vysvětlit je a predikovat následky. Zdá se to jednoduché, ale je to velká vědecká výzva. „

Experti úřadu EFSA pro hodnocení rizik pesticidů doporučili již existující model BEEHAVE, který by mohl být přizpůsoben požadavkům projektu. Model simuluje populační dynamiku úlu s ohledem na environmentální faktory (např. povětrnostní podmínky), dostupnost potravy (pylu a nektaru), původce infekcí (např. roztoč Varroa a přidružené viry) a další faktory, které mohou mít vliv na vývoj včelí kolonie.

Členové Vědeckého panelu EFSA pro přípravky na ochranu rostlin a jejich rezidua (PPR) však oznámili, že model BEEHAVE není ve své současné podobě vhodný pro hodnocení rizik, ale v budoucnu by mohl být adaptován pro predikci vlivu pesticidů a dalších stresorů na včelstva.

Vědecký panel PPR doporučil zahrnout do modelu modul pesticidů, další infekční onemocnění včel, jako je Nosema a mor včelího plodu; a prvek, který může měřit interakce mezi původci infekcí, parazity, klimatickými podmínkami a krajinou.

Co se týče dat vkládaných do projektu MUST-B, vědečtí experti Panelu EFSA pro zdraví a welfare zvířat (AHAW) pracují na vývoji metod průzkumu a nástrojů, které by mohly být používány ke shromážďování informací o zdravotním stavu včelstev.

Statement on the suitability of the BEEHAVE model for its potential use in a regulatory context and for the risk assessment of multiple stressors in honeybees at the landscape level

Více informací – viz EFSA Topic: Bee health

Zdroj:  Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)