Informace organizace BIOTRIN

Odborníci na výzkumy veřejného mínění zrealizovali 18. 9. 2019 v Praze speciální workshop zaměřený na dialog s veřejností v rámci tématu geneticky editovaných organismů, a to za účasti vybraných hostů.

Netřeba připomínat, že problematika geneticky modifikovaných (GM) a genově editovaných (GE) organizmů je celosvětově citlivým tématem. Majícím tři E – ekologie, ekonomika, etika. V případě Evropy pak dělícím společnost až na množiny extrémních zastánců či zatvrzelých odpůrců. Množiny různě motivované či poučené. Zkratky GM a nověji GE jsou tématem již řadu let využívaným či zneužívaným zájmovými skupinami reálné politiky.

Standardním fenoménem je přitom odvolávání se nikoliv na postoje odborníků, ale na názor – většinou blíže nedefinované – laické veřejnosti. Kdo/co se ovšem pod tímto masmediálním pojmem skrývá? Jakým způsobem příslušný názor odborně/věrohodně definovat?

Tyto otázky se snaží uchytit a zpracovat mezinárodní společnost IPSOS, s pomocí projektu ORION Open Science. Společnost IPSOS, projekt ORION…co si pod těmito pojmy představit?

Mezinárodní společnost IPSOS je, velmi obecně řečeno, subjektem soustředícím se zejména na moderní výzkum trhu. Trhu již reálného – či budoucího, potenciálního.

Cílem projektu ORION Open Science je blíže poznat různé způsoby, jak mohou výzkumné a financující organizace v oblasti biologických věd a biomedicíny financovat, organizovat a provádět výzkum a implementovat kulturní změny. Bližší informace o projektu ORION Open Science lze nejsnadněji nalézt na webu brněnského institutu CEITEC – viz kupř. https://www.ceitec.cz/od-prvotnich-myslenek-az-po-realne-projekty-orion-open-science-2nd-annual-meeting/t10072.

Bezprostředním cílem zmíněného workshopu s odborníky, který proběhl v Praze 18. 9. 2019, bylo vyjádřit se k následujícím otázkám:

• Jaké informace sdělit zástupcům veřejnosti ještě před tím, než jim předložíme příklady aplikací genové editace, aby o nich mohli diskutovat.
• Jak tyto informace předat veřejnosti – laikům; jak je formulovat, aby sdělované informace nebyly příliš odborné.
• Jaké jsou nejlepší příklady demonstrující benefity a rizika technologie.
• Definovat plusy a mínusy těchto technologií, které je třeba probrat s veřejností, a možnosti budoucího využití této technologie.

Panel pozvaných hostů byl následující:

• Dana Velíšková, IPSOS
• Jana Sojková, IPSOS
• Ester Jarour – CEITEC
• Jaroslav Petr – Česká zemědělská univerzita v Praze
• Petr Chlapek – Laboratoř nádorové biologie a genetiky MU
• Kateřina Ornerová – CEITEC
• Aleš Pečínka – Ústav experimentální botaniky AV ČR
• Zdeněk Opatrný – Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
• Tomáš Boráň – Ředitel sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv
• Jana Mikulášová – Zemědělská kancelář Velvyslanectví USA
• Zuzana Doubková – Vedoucí oddělení geneticky modifikovaných organismů Ministerstva životního prostředí
• Radek Šindelka – Biotechnologický ústav AV ČR
• Pavla Foltynová – CEITEC
• Daniel Stach – ČT

Workshop byl zahájen představením projektu ORION Open Science, jehož součástí je i konaný workshop s odborníky. Má pomoci připravit formát veřejného dialogu s českou veřejností na téma GM a GE. Celý projekt má být realizován současně ve čtyřech zemích – České republice, Německu, Švédsku a Velké Británii.

Cíle tohoto veřejného dialogu jsou zejména:

• zjistit, jak veřejnost posuzuje rovnováhu mezi přínosy a riziky genové editace, jak nahlíží na nezamýšlené důsledky editace genů;
• identifikovat hranice přijatelnosti aplikací genové editace pro veřejnost a najít způsoby, jak odstranit nejistoty a obavy z této technologie
• najít techniky a prostředky, které vzbudí ve veřejnosti zaujetí o průlomové oblasti vědy a technologií.

Rokování odborníků bylo málem tříhodinové. Pozvaní odborníci se shodli téměř ve všem – zejména však v tom, jak přímo ostudná je objektivní informovanost oné „veřejnosti“. Velmi jednoznačně to potvrdili i osvědčení „popularizační mágové“ – tedy zejména Daniel Stach a Jaroslav Petr.

Sám proces příprav veřejného dialogu v rámci projektu je rozdělen na 5 fází:

1. Angažování odborníků, zjištění jejich úhlu pohledu – do konce září 2019.
2. Tvorba materiálů pro dialog s veřejností na základě výstupů z diskuze s odborníky – do poloviny října 2019.
3. Dvoufázové workshopy s veřejností, kde budou zástupci veřejnosti diskutovat o tématech genetické editace – od konce října 2019 do konce ledna 2020.
4. Tvorba reportů z diskusí s veřejností v jednotlivých zúčastněných zemích.
5. Vytvoření souhrnného reportu z diskusí z veřejností ze všech 4 zemí.

Ve zmíněných zemích proběhnou diskuse s celkem 128 osobami – reprezentanty laické veřejnosti, a to v hlavních městech vyjma Velké Británie, kde se setkání uskuteční v Cambridge. Složení vzorku zástupců veřejnosti bude v každé zemi odrážet složení její populace, např. z hlediska věku, socio‑ekonomického statusu nebo etnicity, zároveň budou zastoupeny různé názorové postoje vůči genovému inženýrství. Diskusní workshopy s laickou veřejností budou ve všech zemích probíhat ve 2 etapách. Těchto workshopů se zúčastní i odborníci z řad vědců, akademiků, se kterými budou zástupci veřejnosti moci probrat své představy o dopadu genových technologií.

Jaký má obsah a jakou dostupnost tato aktivita?

Dialogy se zástupci veřejnosti, které poběží na půdě IPSOSu budou „zkouškou“ dialogu, která pomůže nastartovat skutečnou názorovou výměnu, jejíž platformou budou především média.

S potěšením lze zároveň konstatovat, že česká média ani vědecká obec nečekají na zahájení dialogu externí stranou a přicházejí se svými vlastními iniciativami, jak veřejnost informovat o genové editaci. Příkladem mohou být dva aktuální odkazy:

Prvním je nedávný „Hyde Park civilizace“ z dílny Daniela Stacha – tedy:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/219411058091005/  

Neomezeně přístupný. Ale také omezeně informační. Věnovaný v té aplikační poloze pouze jedné straně mince. Tedy uplatnění „krisprovacích technik“ zejména v humánní medicíně – s jejími fascinujícími možnostmi i riziky. Srovnatelně obrovskému a určitě dostupnějšímu světu molekulárního šlechtění a ochrany rostlin byla v tom hodinovém pořadu věnovaná vlastně jen spíše úsměvná zmínka. Tedy o možnosti takto získat barevnější a chutnější jablka.

Druhým příkladem pak je přednáška RNDr. Romana Hobzy (Biofyzikální ústav AV ČR Brno) „Genetické modifikace aneb proč se bojíme vlastních schopností?“ na blížícím se Týdnu vědy a techniky, dne 11. listopadu 2019 v budově AV ČR na Národní v Praze.
http://www.tydenvedy.cz/program/akce?id=2341&a=geneticke-modifikace-aneb-proc-se-bojime-vlastnich-schopnosti-.

GE a GM plodinám bude vlastně věnován celý den. Včetně závěrečné panelové diskuse. Na tu se zřejmě dostanete, na onu klíčovou přednášku nikoliv. Už je totiž „vyprodaná“, nejspíš zase vysycená zejména jednou až dvěma třídami některého agilního pražského gymnázia. Jako loni, jako předloni…

Bude její záznam také k mání? Coby produkt vědy dostatečně otevřené?

První „IPSOSové dialogy s českou veřejností“ by, dle sdělení organizátorů, měly začít koncem listopadu. Připouštím, že jsem velmi zvědav na jejich průběh i výsledky.

Autor článku: prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., emeritní profesor PřF UK v Praze, s použitím zdrojů poskytnutých organizátory workshopu – texty společnosti ISPOS MORI (v textu vyznačeno kurzívou)

Zdroj: BIOTRIN