Informace organizace BIOTRIN

Jen několikastránkový článek s tímto názvem vyšel v nedávném čísle prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) – časopisu přírodovědcům dobře známého a vysoce ceněného, v němž rozsah odborných příspěvků dosahuje až desítek stran. Tenhle text se ovšem řadil do sekce „Opinions“, tedy pohledy – názory. Specialistům z oblasti genového inženýrství rostlin nenabízí žádná nová fakta, „jen“ názor skupiny odborníků z USA, Holandska a Číny s podporou již řadu let existujícího vědecko-občanského sdružení Golden Rice Humanitarian Board.

Téma zlaté rýže (angl. Golden Rice) bylo na našem webu naposledy komentováno poměrně nedávno, v září loňského roku. Důvodem bylo zásadní legislativní rozhodnutí filipínské vlády povolit tamním farmářům pěstování GR a její následné uvedení na trh. Cílem je, aby nová komodita zásadně přispěla ke snížení počtu tamních, zejména dětských, obětí v důsledku nedostatku vitaminu A (angl. vitamin A deficiency, VAD). Obětí na zdraví (slepota, různé imunodefekty) i na životech, obětí, které nadále postihují země lidnaté a chudé, v nichž se obyvatelstvo tradičně živí zejména loupanou „bílou“ rýží, tedy značnou část Asie, ale také subsaharskou Afriku.
 
Připomeňme, že první geneticky modifikovaná (GM) zlatá rýže s endospermem obohaceným beta karotenem, vznikla v laboratoři Inga Potrykuse v ETH Zurych v roce 1990. Dalších deset let trvalo její ověřování a vylepšování, a poté až do současna boj o jí příznivou legislativu.

Termín „boj“ nepřehání. Projekt již od počátku vzbuzoval nepřízeň nejen různých ekoaktivistů v čele s organizací Greenpeace, pro něž jsou pojmy GM, ba i genetické editace (GE) prostě „fuj“, ale i části konzervativní vědecké obce. Kvůli ní byl původní rukopis publikace v roce 2000 bez oponentury vrácen redakcí časopisu Nature autorům. A jen díky obrovskému úspěchu Potrykusovo přednášky na světovém Botanickém kongresu byl vzápětí publikován v časopisu Science.
 
Popravdě aktivistům byl projekt zprvu spíše pro smích, neboť hladiny provitaminu zdaleka nedosahovaly úrovně potřebné pro praktické využití. Ale čas pokročil – a zlatá rýže postupně získala v jejich vyjádřeních cejch nebezpečného trojského koně. A další úspěchy vyvolaly rostoucí vlnu nenávisti – mediální až ekoteroristické, lokálních až mezinárodních rozměrů.

Ale také mezinárodní solidarity, občas zahrnující i náš stát. Vzpomeňme rok 2013, v němž se na světovou veřejnost obrátil jménem Mezinárodního institutu pro výzkum rýže (angl. The International Rice Research Institute, IRRI) v Manille otevřeným dopisem prof. Prakash. Důvod – žádost o pomoc v kontextu s ničením pokusných rýžových políček místními aktivistickými sdruženími Peasant Movement of the Phillipines či SIKWAL-GMO. Během několika týdnů podpořilo IRRI více jak 5 600 respondentů z více jak stovky zemí. Údajně 40 % jich bylo z Evropy, dalších cca 40 % z USA, 15 % přímo z Filipín, Indie a okolí, 5 % z Afriky a Jižní Ameriky. Rozsáhlá mezinárodní ostuda tak zastavila další „místní akce“. Pomohlo i Česko – s 26 podpisy (více v přednášce SISYFA z ledna 2017).
 
Na straně druhé má Česko své aktivní zástupce trvale i na opačné straně barikády. Jedním z  obdobných pomníčků byl totiž otevřený dopis nositele Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu prof. Robertse zveřejněný v létě roku 2016. Signovaný dalšími 106 nobelisty směřoval k orgánům OSN, vládám a zejména ke Greenpeace.  Požadoval, aby v kontextu s publikovanými vědeckými daty organizace revidovala svůj odmítavý postoj a přestala všemožně blokovat praktické využití GR. A tehdy se opět projevila „česká stopa“.

„Zlatá rýže je jen mýtus“ zní název článku od mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka, neboť „… zlatou rýži neblokuje Greenpeace, nýbrž neschopnost tuto plodinu vůbec vyrobit a uvést na trh. Ani po dvaceti letech se pěstitelé zlaté rýže (a GMO obecně) nepřiblížili k naplnění svých cílů a slibů. Podle studie profesora Glenna Davise Stonea, jejímž spoluautorem je výzkumný expert Dominic Glover, není zlatá rýže vůbec použitelná a neexistuje žádný důkaz, že by za zpoždění v jejím vývoji mohli její kritici. Sám IRRI přiznal, že bude trvat roky, než bude zlatá rýže připravená. Bavíme se tedy o blokování něčeho, co vlastně v praxi ani neexistuje.“  V rozhlasovém komentáři poté pan Hrábek ještě připojil konstatování, že onen počet signatářů vlastně představuje jen třetinu žijících nobelistů…

Dopis prof. Robertse je podrobně zmíněn v článku zveřejněném v PNAS, informaci z Čech ale autoři neuvádějí. Přístup aktivistů se filipínským vládním uvolněním samozřejmě nezměnil. Místní dali o sobě obratem slyšet klasickými hesly typu „nenecháme otrávit naši půdu ani naše děti.“

Článek ale nejen připomíná milníky oné cesty zlaté rýže k uživatelům, jimž je tolik potřebná. Obsahuje i řadu příkladů právě z oné vědecko-sociologicko-ekonomické aplikační niky, včetně jejich nových aspektů. Celý projekt má, jak známo, sice od samého počátku nikoliv prioritně komerční, ale humanitární cíl a dopad, ale v současnosti získal i původně neuvažované ekonomické aspekty.

Tak třebas v Bangladéši existuje praxe „fortifikování“ standardní rýže různými potravinovými aditivy, jako jsou vitamin A a zinek. To ovšem, navzdory pomoci z fondů světového potravinového programu, zvyšuje její cenu o 5-6 %. A tak může být obohacena pouze jedna pětadvacetina tamní celkové sklizně.

Již druhý rok s covidem nadto zásadním způsobem zatěžuje světovou ekonomiku. Prudce stoupají náklady na zdravotnictví. Zřetelně tak vzrůstá ekonomický význam „biofortifikovaných GM či GE plodin“, přispívajících k předcházení či nápravě různých avitaminóz a dalších potravinových deficitů. Zlatá rýže je jejich názorným příkladem.

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze

Zdroje:

• https://www.supportprecisionagriculture.org/nobel-laureate-gmo-letter_rjr.html
• https://www.pnas.org/content/118/51/e2120901118
• https://www.youtube.com/watch?v=cNxA-ExEBcE
• https://denikreferendum.cz/clanek/23411-zlata-ryze-je-jen-mytus
• https://businessmirror.com.ph/2021/07/29/groups-sustain-opposition-to-local-propagation-of-golden-rice-variety/

Zdroj článku: BIOTRIN

Foto: Opinion: Allow Golden Rice to save lives | PNAS