Přední světoví odborníci se domnívají, že přínosy pro zlepšení plodin, ať už prostřednictvím úpravy genomu nebo jinými prostředky, by měly být k dispozici zemědělcům, kteří je chtějí.

Foto: Shutterstock

V září 2018 vyšel v časopise Nature Biotechnology korespondenční článek vyzívající k vědeckému přezkoumání rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) o geneticky upravených plodinách.

Článek zahrnuje vysvětlení principů klasického šlechtění rostlin i vznik moderních odrůd kulturních plodin, přehled pěstovaných GM plodin dle zpráv ISAAA, rozbor rozdílů v pěstování GMO v EU a USA včetně odkazů na legislativní předpisy. Dále shrnuje výhody a nevýhody metod používaných k editaci genomů, uvádí příklady více než 50 úspěšně editovaných druhů rostlin.

Autoři dále poznamenávají, že příslušné regulační úřady ve Spojených státech a v několika dalších zemích rozhodly, že geneticky upravené plodiny s mutacemi malého rozsahu nejsou regulovány jako transgenní, a uvádí konkrétní příklady kukuřice, hub, brambor, pšenice, sóji a rýže.

Protože žádný udržitelný vědecký poznatek neodůvodňuje rozhodnutí Evropského soudního dvora, autoři vyslovují názor, že rozhodnutí bylo učiněno bez odkazu na vědecké důkazy. Argumentují např. tím, že tvrzení soudu, že „rizika spojená s použitím těchto nových technik mutageneze se mohou ukázat jako podobná těm, která vyplývají z výroby a uvolnění GMO transgenozí“, nemá žádný vědecký základ. Jak bylo dobře zdokumentováno před více než 14 lety, rizika neúmyslných důsledků transgenních přístupů nejsou větší než rizika konvenčních mutagenních přístupů (https://www.nap.edu/read/10977/chapter/1/). Kromě toho, jak je autory v článku dokládáno, přesnost, se kterou lze provádět změny metodami umožňujícími editaci genomu, snižuje tato rizika ještě více.

Proces rozhodování Evropského soudu je dle autorů důvodem k vážným obavám. Rozhodnutí, které má údajně chránit drobné zemědělce, by mohlo omezit přístup právě těchto zemědělců k technologii, která výrazně snižuje jejich náklady a dopady jejich zemědělských podniků na životní prostředí. Rozhodnutí také znesnadní malým společnostem, vládním subjektům (institucím) a charitativním organizacím, aby rozvíjely nové odrůdy zemědělských plodin.

Na konci článku autoři vyjádřili podporu výzvě vědců navržené na dvanáctém mezinárodním kongresu Rostlinné molekulární biologie (IPMB, 2018 Francie), aby se okamžitě přezkoumalo rozhodnutí ESD o úpravě genomu rostlin.

Více o petici na https://www.change.org/p/ipmb2018-immediate-review-of-the-ecj-ruling-on-plant-genome-editing-9ff3df10-9f7d-44de-b379-8a01a1d71ba2/.

Přední světoví odborníci se domnívají, že přínosy pro zlepšení plodin, ať už prostřednictvím úpravy genomu nebo jinými prostředky, by měly být k dispozici zemědělcům, kteří je chtějí. Navíc by měla být každá nová odrůda hodnocena na základě jejích vlastních charakteristik – například snižování vlivů zemědělství na životní prostředí a zvýšení bezpečnosti potravin – a nikoliv na základě metody, kterou byla vytvořena.

BIOTRIN petici vědců podporuje, neboť je v souladu se stanoviskem BIOTRINu, vydaným dne 13. 9. 2018 – viz zde.

Zdroj: Urnov F. D., Ronald P. C., Carroll D. (2018): A call for science-based review of the European court‘s decision on gene-edited crops. Nature Biotechnology, 36, 800. DOI: 10.1038/nbt.4252.

Zdroj článku: Biotrin