Co s ulovenými divokými prasaty?
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 15. 1. 2015.
V souvislosti s mediální zprávou o tom, že se letos myslivci chystají na lov 300 000 divokých prasat, přináší Státní veterinární správa souhrn informací o postupech vyšetřování tohoto druhu masa. Divoké prase určené ke konzumaci se totiž musí nechat vždy vyšetřit na přítomnost svalovce (tzv. „trichinel“), samozřejmě s vyhovujícím výsledkem. Co se tedy přesně děje s uloveným divočákem?
U divokého prasete, které uživatel honitby použije výlučně pro vlastní spotřebu, stačí vyšetření na svalovce tzv. „kompresní metodou“, ovšem pouze v laboratoři, která získala od krajské veterinární správy povolení pro tento druh vyšetření. K tomuto vyšetření se odebírají vzorky svaloviny o velikosti lískového ořechu z obou bráničních pilířů a dále z čelisti, svalů dolní kýty, mezižeberní svaloviny a ze svalů jazyka (6 vzorků z každého zvířete). V tomto případě nemusí zvíře prohlížet proškolená osoba.
Ve všech ostatních případech je nutné provést vyšetření na trichinely tzv. „trávicí metodou“ v akreditované laboratoři, nebo státním veterinárním ústavu. K tomuto vyšetření se odebírá vzorek svaloviny o hmotnosti nejméně 10 g a to buď z přední nohy, jazyka nebo bránice (jeden vzorek z jednoho zvířete).
Pokud uživatel honitby dodává těla divokých prasat v kůži konečnému spotřebiteli v rámci tzv. „malého množství“[1] může uživatel honitby prodat nebo dodat divoká prasata až po vyhovujícím vyšetření na trichinely trávicí metodou. V tomto případě postačí prohlídka proškolenou osobou.
Pokud tělo divokého prasete míří do zařízení zpracovávajícího zvěřinu, může být dodáno bez vyšetření na trichinely. Odběr vzorku a vyšetření provádí veterinární dozor v rámci veterinární kontroly. Prase prohlédnuté proškolenou osobou lze odeslat do zařízení zpracovávajícího zvěřinu bez vnitřností. V případě, kdy nedojde k prohlídce proškolenou osobou, je nutné k tělu přiložit vnitřnosti – musí být patrné, ke kterému zvířeti patří. Hlava a bránice však musí být přiloženy v každém případě.
Každý kus doprovází vyplněný lístek o původu zvěře. Ten povinně předává přepravující osoba příjemci, který musí uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu jeden měsíc (v některých případech 6 měsíců) od převzetí. Pokud divoké prase prohlédla proškolená osoba, musí být navíc na lístku její prohlášení o vyhovujícím vyšetření kusu.
Stahovat a prodávat/dodávat/zpracovávat maso ze stažených divokých prasat pro jinou, než vlastní spotřebu ve své domácnosti, lze jen v registrovaných maloobchodních zařízeních, nebo registrovaných a schválených zařízeních (zvěřinových závodech) krajskou veterinární správou.
Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS
[1] Přímý prodej spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti; dodání do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěřina ulovena; dodání do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních.
Zdroj: SVS ČR
