Co dehydratace způsobuje a jak jí předejít.

Foto: Shutterstock

Dehydratace je proces, kdy se bez náhrady ztrácí voda z těla. Ztráta a nedostatek vody v organizmu mohou mít na organizmus různé dopady. Záleží na tom, kolik tekutin jsme ztratili, na současném fyzickém a psychickém stavu (na našem zdraví) a na podmínkách prostředí (vlhkost vzduch a teplota okolí), ve kterém se právě nacházíme.

Ztráta vody okolo 1 % tělesné hmotnosti snižuje výkonnost, schopnost termoregulace a chuť k jídlu. Ztráta okolo 4 % poté dále ještě více zhoršuje výkonnost, způsobuje poruchy koncentrace, bolesti hlavy, ospalost, zvyšuje dráždivost, tělesnou teplotu a tepovou frekvenci. Pokud ztráta přesáhne 8 %, může způsobit až úmrtí. Mírný, avšak dlouhodobý nedostatek tekutin může mít za následek kromě častěji se opakujících bolestí hlavy a přetrvávající zácpy i poruchu funkce ledvin (včetně tvorby ledvinových a močových kamenů), častější infekce močových cest, může přispět k rozvoji některých druhů rakoviny (tlustého střeva, konečníku, močového měchýře) a i srdečně-cévních onemocnění.

Proto pozor!

• Subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin.
• Správně bychom měli pít, i když žízeň nemáme.
• Výrazem „pitný režim“ míníme pravidelný a zároveň dostatečný příjem vhodných tekutin.
• Pocit žízně by pro nás měl být až varovným signálem a neměl by být tím, co nás vede k příjmu tekutin.
• Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!
• Nižší pocit žízně mívají často ženy, zvláště pak ale starší lidé.  

 
Kolik vody bychom měli přijmout? Tolik, kolik jsme ztratili. Jenže ztráty vody jsou velmi individuální, proto i množství vody, které musíme přijmout, se u jednotlivců velmi liší. Pokud tedy chceme stanovit nějaká doporučení, musíme říci, pro jaké podmínky platí. Doporučení uváděná v tomto článku jsou vztažena k mírnému teplotnímu pásmu a střední úrovni pohybové aktivity.

Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat, se za běžných klimatických podmínek nachází v rozmezí 2 litrů tekutin u žen a 2,5 litrů tekutin u mužů za den, přičemž 80 % z tohoto množství by mělo pocházet z nápojů. To znamená, že vypít bychom měli asi 1,6 (ženy) a 2 (muži) litru tekutiny. Zbylých 20 % představuje voda obsažená v potravinách a pokrmech.

Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek a při střední úrovni pohybové aktivity zkonzumovat děti:

od 2 do 3 let                      1,3 litru tekutin,
od 4 do 8 let                      1,6 litru tekutin,
od 9 do 13 let               1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin,
přičemž děti od 14 let jsou považovány za dospělé.

Dehydratace a děti
Dětský organizmus je mnohem složitější a citlivější na ztráty tekutin, než organizmus dospělého člověka, dítě totiž není „malý dospělý“. Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organizmus obsah vody v těle a zároveň relativně vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými větší tělesný povrch i povrch dýchacích cest. Dítě je tedy náchylnější ke ztrátám tekutin jejich odpařováním z kůže a dýchacích cest.  Většina vody v jeho těle se navíc nachází vně buněk, tedy mezi buňkami, a v cévním prostředí, což může vznik dehydratace ještě více urychlit. Na pozoru tedy musíme být, pokud dítě stoná, má horečku nebo tehdy, když zvrací či má průjem. Stejně tak může dojít k přehřátí dítěte při aktivním sportování a dětských hrách, zejména pak v létě, jestliže se pro velký zápal ze hry dítě zapomene napít.

Dehydratace a senioři
Stárnoucí organizmus má z důvodu poklesu řady tělesných funkcí i nižší nároky na množství vody, protože již pro tyto funkce není tato voda potřeba. Senioři však mají i sníženou koncentrační schopnost ledvin. To znamená, že ledviny již nejsou schopny regulovat množství vyloučené moči „jako za mlada“ a produkují jí více, čímž dochází k větším ztrátám. Proto zůstávají v platnosti stejná doporučení pro množství vody, kterou je třeba přijmout jako u dospělých. U seniorů je třeba také pamatovat, že mají snížený pocit žízně. Je také vhodné věnovat zvýšenou pozornost nápojům, které senioři konzumují – někteří z nich mohou být více citliví na obsah kofeinu v nápojích. Kofein může mít u citlivých jedinců mírně močopudné účinky a tím pádem prohlubovat stav dehydratace. Není proto vhodné, aby hlavními nápoji, které senioři konzumují, byla káva a černý čaj.

Zdroje:
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005;
European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010;  (3):1459;
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006. 

Zdroj článku: viscojis.cz