Vědci z jihokorejské univerzity Yonsei představili průlom v potravinářství: kultivovanou hovězí rýži obsahující živočišné svalové a tukové buňky, umístěné uvnitř rýžových zrn. Tato hybridní potravina, která je díky procesu kultivace buněk zbarvena do světle růžové barvy, obsahuje o 8 % více bílkovin a o 7 % více tuku než tradiční rýže. Ačkoli by hovězí rýže mohla znít jako forma geneticky modifikované potraviny, nedochází ke změně DNA rostlin ani zvířat.

Pro růst tkání a orgánů živočichů je nezbytné tzv. biologické „lešení“. Zmíněný výzkumný tým využil rýžová zrna jako podklad pro umístění živočišných buněk. Tato zrna byla ošetřena rybí želatinou, která pomáhá buňkám přilnout k rýži. Následně do nich byly aplikovány kmenové buňky hovězího svalu a tuku, které byly kultivovány v Petriho misce po dobu 9-11 dní. Díky tomu, že jsou zrnka rýže porézní a mají bohatou vnitřní strukturu, mohou v nich buňky růst podobným způsobem, jako by rostly ve zvířeti.

Tento postup je podobný technologii výroby produktu, který se již prodává v Singapuru – kultivované maso pěstované v texturovaném rostlinném proteinu (TVP) na bázi sóji. I když sója spolu s ořechy byly prvními potravinami, které byly použity pro kultivaci živočišných buněk, jejich využitelnost je omezená kvůli alergiím a limitované schopnosti udržení buněk ve srovnání s rýží. U hovězí rýže však může být pro někoho překážkou její chuť. Proces kultivace buněk totiž mírně mění strukturu a vnáší do ní pachové látky připomínající hovězí maso, mandle, smetanu, máslo a kokosový olej.

Vědci zdůrazňují, že uvedení kultivované hovězí rýže na trh by mohlo významně snížit uhlíkovou stopu a zároveň by mohla být cenově dostupnější. Kmenové buňky používané v tomto procesu se totiž získávají z živých zvířat, čímž se eliminuje potřeba porážky, a navíc se buňky mohou množit neomezeně dlouho. Tento průlom přináší naději na inovativní a udržitelnou budoucnost potravinového průmyslu. Navíc by technologie mohla v budoucnu sloužit jako záchrana během hladomorů, nebo jako potrava pro vojenské a vesmírné mise.

Zdroje:

• https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=20667
• https://www.cell.com/matter/abstract/S2590-2385(24)00016-X
• https://www.dezeen.com/2024/02/22/beef-rice-meat-alternative-yonsei-university/
   

Zdroj článku: BIOTRIN