Bezpečnost potravin

Britská šance na změnu GMO legislativy

Vydáno: 19. 1. 2021
Autor: BIOTRIN

Informace organizace BIOTRIN

Ministerstvo životního prostředí, potravinářství a rozvoje venkova Velké Británie (Department for Environment, Food and Rural Affairs – DEFRA) plánuje konzultace s odbornou i laickou veřejností v oblasti genových editací. Cílem konzultací je upravit legislativu pro geneticky modifikované organismy (GMO), zejména pro jmenované nové techniky šlechtění.

Až do konce loňského roku se Velká Británie musela řídit společnou legislativou EU, která požaduje, aby byly všechny organismy vzešlé z editace genomu klasifikovány jako GMO, bez ohledu na to, zda by mohly být získány i tradičními šlechtitelskými metodami. Odchod z EU (Brexit) dává Velké Británii příležitost ke změně.

Již dříve se britská stanoviska ke GMO opírala o racionální argumenty a vědu; při schvalování nových GMO v EU se její zástupci vyjadřovali kladně, v souladu se závěry odborného poradního orgánu Evropské komise EFSA (European Food Safety Authority).

Není proto divu, že jsou nakloněni i produktům genových editací. Dle tajemníka DEFRA editace genomu umožňuje využít genetické zdroje, které nám poskytuje matka příroda, abychom se mohli vypořádat s výzvami naší doby, včetně klimatických změn. To zahrnuje šlechtění výkonnějších plodin snižujících náklady farmářů a dopady na životní prostředí. Metody editace genomu, které získaly Nobelovu cenu, mohou urychlit dostupnost plodin i hospodářských zvířat pro udržitelné, produktivní a ziskové zemědělství.

Konzultace s akademickou obcí, skupinami ochránců životního prostředí, potravinářským a zemědělským sektorem a veřejností je začátkem tohoto procesu, který si v závislosti na výsledku vyžádá podrobné zkoumání primární legislativy a schválení britským parlamentem.

Peter Bickerton z Earlham Institute uvádí 5 důvodů, proč jsou genové editace dobré pro Spojené království:

  1. biodiverzita (snížení závislosti na agrochemikáliích)
  2. udržitelná intenzifikace (ziskovější hospodaření zemědělců)
  3. silnější, zelenější hospodářství
  4. zdraví (nutričně hodnotnější produkty)
  5. mezinárodní obchod (soulad pravidel s třetími zeměmi – předními producenty GMO, za současného dodržení ustanovení Kartagenského protokolu).

 

I nadále však platí, že genově editované potraviny budou ve Velké Británii povoleny k obchodování, pouze pokud budou posouzeny tak, že nepředstavují riziko pro zdraví, nejsou matoucí pro spotřebitele a nemají nižší výživnou hodnotu než existující ekvivalenty potravin.

Kladně se již ke konzultacím ohledně genových editací vyjádřili např. zástupci výzkumného centra Rothamsted Research, Britské společnosti šlechtitelů rostlin (The British Society of Plant Breeders – BSPB) nebo Konfederace zemědělského průmyslu (The Agricultural Industries Confederation – AIC).

Další, kdo konzultace vítá, jsou představitelé Národní asociace pro chov prasat (The UK National Pig Association – NPA). Domnívají se, že pro produkci vepřového masa může tato technologie potenciálně zajistit dlouhodobé zisky. Bude možné se lépe vypořádat s takovými chorobami jako je ASF (virus afrického moru prasat) nebo PRRS (virus reprodukčního a respiračního syndromu prasat). Díky genové editaci lze snížit i emise ve výrobě vepřového nebo využít lépe dostupné živiny v krmivech. Dle zástupců NPA průmysl vepřového nemůže být znevýhodněn omezeným přístupem k takovým nástrojům a každá budoucí politika musí být jasně nastavena tak, aby nepřekračovala etické hranice, ale zároveň mít flexibilitu, aby umožnila využití úplného potenciálu technologie.

Zdá se, že podpora pro změnu legislativy GMO ve Velké Británii je široká – prozatím alespoň pro produkty genových editací, které lze obdržet i tradičními šlechtitelskými postupy.

V tuto chvíli nelze říci, zda Velká Británie svým odstoupením z EU více získává nebo ztrácí; v oblasti moderních biotechnologií však může určitě získat.

 

Zdroje:

 

Zdroj článku: BIOTRIN


Foto: Shutterstock