Informace organizace BIOTRIN

Evropská komise zveřejnila koncem dubna t.r. dlouho očekávanou studii zaměřenou na nové techniky šlechtění. Respektive na otázku, zda tyto techniky, zejména cílená mutageneze, mají nebo nemají spadat do jednoho (legislativního) pytle společně s geneticky modifikovanými organismy (GMO)? 

Odpověď jistě nebyla jednoduchá, čemuž napovídá nejen časový rámec – téměř 1,5 roku, který byl na vypracování studie potřeba, ale i její finální rozsah – 116 stran. Ze souhrnných informací i reakcí jednotlivých aktérů lze ale vytušit, že pro budoucnost genových editací v EU je studie dobrou zprávou.

O vypracování studie k novým technikám šlechtění (NBT) a jejich (ne)zařazení pod GMO legislativu v EU požádala Evropskou komisi (EK) v listopadu 2019 Rada EU (vrcholný orgán EU, který reprezentuje zájmy členských států prostřednictvím věcně příslušných ministrů), a to s ohledem na rozhodnutí Evropského soudního dvora z července 2018.

Studie EK se zabývá statutem NBT (a mírou jejich shody s GMO) a bere v úvahu nejnovější vědecké poznatky i pohledy jednotlivých členských států a různých aktérů. Jde o NBT, které vznikly po roce 2001 a jsou schopny změnit genetický materiál organismu.

Studie identifikovala omezení současné GMO legislativy – neschopnost držet krok s vědeckým vývojem, což se promítá do problémů při její implementaci v praxi a do legislativní nejistoty. Hlavním sdělením studie je to, že současná GMO legislativa není vhodná pro některé NBT a jejich produkty, a že musí být přizpůsobena vědeckému i technologickému pokroku. Není zkrátka ospravedlnitelné, aby se regulovaly s rozdílnou mírou přísnosti podobné produkty s obdobným stupněm rizika, jako je tomu v případě rostlin vzniklých tradičním šlechtěním a vyprodukovaných určitými typy NBT.

Studie navíc potvrzuje, že produkty NBT mají potenciál přispět k udržitelnému zemědělství a potravinářství v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a Strategie „Z farmy na vidličku“ (Farm to Fork Strategy). Jakékoliv další legislativní kroky by tedy dle EK měly vést k tomu, aby se NBT mohly podílet na naplňování cílů uvedených strategií udržitelnosti. Stručně řečeno, aby dostaly zelenou i v našem evropském prostoru; samozřejmě při zachování existence jiných udržitelných systémů, jako je ekologické zemědělství.

Dalším krokem, který EK ve věci chystá, je vyvolat politickou diskuzi o regulaci plodin získaných cílenou mutagenezí a cisgenezí. Cílem je vytvoření takového regulatorního rámce, který by na jedné straně zachoval vysoký standard ochrany zdraví lidí a zvířat i životního prostředí, zároveň však umožnil využívat inovativní postupy, jako jsou zmiňované NBT.

Vypadá to, že v EU se blýská moderním technologiím na lepší časy. K nadějným závěrům, které EK zveřejnila, jistě přispěla i hlasitá vědecká komunita. Vzpomeňme nesčetné nesouhlasné petice a oficiální vyjádření předních evropských vědecko-výzkumných institucí po zveřejnění rozhodnutí Evropského soudního dvora, které přisoudilo cíleným mutacím statut GMO. Ani čeští vědci nezůstali v té době mlčet – viz např. zde. A to je dobře!

Zdroj:
EC study on new genomic techniques | Food Safety (europa.eu)

Další zdroje k tématu:

• Overview of EFSA and European national authorities’ scientific opinions on the risk assessment of plants developed through New Genomic Techniques (2020)
• Overview of sixteen scientific opinions on genetically modified plants obtained by new genomic techniques (2020)
• JRC Publications Repository – New Genomic Techniques: State-of-the-Art Review (europa.eu) (2021)
• Current and future market applications of new genomic techniques (2021)
• Přehledné grafy využití NBT: New Genomic Techniques (europa.eu)

Zdroj článku: BIOTRIN

Ilustrace: Grifart