Bezpečnost potravin

BfR: Příprava (zelených) smoothies – Odpovědi na často kladené dotazy

Vydáno: 8. 11. 2023
Autor: BfR

Ilustrační foto

Přestože jsou zelené smoothies vyráběny pouze z ovoce, zeleniny a bylinek, je třeba při jejich přípravě pamatovat na několik věcí. To platí zejména, pokud se mixuje zelenina a bylinky, které se běžně konzumují až po tepelném zpracování – nebo se nekonzumují vůbec. Zpravidla by se měly mixovat pouze suroviny, které se obvykle konzumují syrové. Stejně jako všechny ostatní potraviny, by se i smoothies měly konzumovat s mírou, jako součást pestré stravy. To je nejlepší způsob, jak dodat tělu množství prospěšných živin a zabránit příjmu různých potenciálně škodlivých látek.

Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) vypracoval k tomuto tématu odpovědi na často kladené dotazy (FAQ):

Které druhy ovoce a zeleniny jsou vhodné pro přípravu smoothies?

Smoothies připravené z ovoce a zeleniny mohou být při střídmé konzumaci cenným příspěvkem ke zdravé a vyvážené stravě. Obecně platí, že k přípravě smoothies by se měly používat pouze ty části rostlin, které se obvykle konzumují i syrové (a jejichž konzumaci lze považovat za bezpečnou).

Zelenina, zejména zelenina s vysokým obsahem vlákniny a/nebo košťálová zelenina, může u citlivých osob a při konzumaci ve velkém množství způsobit zažívací potíže – zejména pokud je konzumována syrová. Jedním z důvodů je, že sacharidy obsažené v zelenině, které jsou pro člověka nestravitelné, mohou být ve střevě rozkládány bakteriemi, přičemž vznikají plyny způsobující nadýmání.

Pokud jde o výživu, úřad BfR obecně doporučuje pestrost a rozmanitost ve výběru potravin. Tímto způsobem je možné zabránit vystavení se potenciálně škodlivým látkám, s jejichž výskytem je třeba vždy počítat. Pestrá strava také zajišťuje dostatečný přísun různorodých živin.

Je možné do smoothies použít i listy, stonky, slupky a semena?

Pokud jde o vhodnost přípravy smoothies z částí rostlin, které se pravidelně nekonzumují (např. semen, stonků nebo slupek), není možné poskytnout obecně platnou radu. Zdravotně rizikové složky se mohou v různých částech rostliny vyskytovat v různém množství. Proto by se při přípravě smoothies měly používat pouze rostliny (nebo části rostlin), které se obvykle konzumují syrové. Příkladem mohou být řapíky celeru. Je také třeba vzít v úvahu, že listy a stonky mohou v některých případech obsahovat vyšší množství reziduí pesticidů nebo látek znečišťujících životní prostředí než jiné části rostlin. Pro rezidua pesticidů a některé kontaminující látky platí maximální limity. Ty jsou však často stanoveny a sledovány pouze pro části rostlin, které se běžně konzumují.

S čím je třeba počítat při použití meruňkových jader a hořkých mandlí ve smoothies?

Hořká meruňková jádra a hořké mandle obsahují kyanogenní glykosidy (včetně amygdalinu), které mohou uvolňovat toxický kyanid. Ten při požití většího množství způsobuje akutní otravu. Na druhou stranu menší dávky dokáže lidské tělo poměrně účinně detoxikovat. Úřad BfR proto doporučuje dospělým, aby nekonzumovali více než dvě meruňková jádra nebo jednu hořkou mandli denně, nebo ještě lépe, aby se jejich konzumaci vyhnuli; děti by tato semena neměly konzumovat vůbec.

Je bezpečné používat do smoothies volně rostoucí byliny?

Při používání vlastnoručně nasbíraných volně rostoucích bylin je třeba zvážit několik věcí. Především byste se měli před sběrem vybraných rostlin důkladně informovat. Některé volně rostoucí  byliny obsahují zdraví škodlivé látky, a proto by se měly konzumovat buď jen v malém množství, nebo vůbec. Příkladem je brutnák lékařský, podběl lékařský a komonice lékařská. Dalším rizikem je možnost záměny. Například záměna volně rostoucího česneku medvědího s listy konvalinky nebo šafránu lučního, ale také záměna petržele kravské nebo řebříčku s jedovatým bolehlavem, může vést k těžkým – nebo dokonce smrtelným – otravám.

Představuje syrový špenát v zelených smoothies zdravotní problém?

Špenát obsahuje různé množství dusičnanů a  kyseliny šťavelové v závislosti na podmínkách pěstování. Kyselina šťavelová může s minerály, jako je vápník, vytvářet málo rozpustné komplexy. Trvale vysoký příjem kyseliny šťavelové proto může vést k nedostatku těchto minerálů a u citlivých jedinců zvýšit riziko vzniku kamenů v ledvinách, močovodech nebo močovém měchýři.

Samotné dusičnany jsou neškodné. Mohou se však přeměnit na dusitany, což může vést ke zhoršení přenosu kyslíku červenými krvinkami a způsobit nedostatek kyslíku v tkáních. Denní konzumace velkého množství syrového špenátu s vysokým obsahem kyseliny šťavelové a dusičnanů by mohla vést k příjmu, který může představovat zdravotní riziko. V EU platí jednotné maximální limity dusičnanů v různých druzích listové zeleniny, jako je špenát a čerstvé saláty. Tyto potraviny obecně přispívají k vyššímu příjmu dusičnanů. BfR obecně doporučuje pestrost a rozmanitost stravy, čímž lze předejít vystavení se různým potenciálně škodlivým látkám.
FAQ o dusičnanech a dusitanech:
https://www.bfr.bund.de/en/frequently_asked_questions_on_nitrate_and_nitrite_in_food 241910.html


Jsou smoothies vhodné při dietě s omezeným přísunem kalorií?

Smoothies s vysokým obsahem ovoce mohou mít vysoký obsah cukru, a tím i vysokou energetickou hodnotu. Některé komerční hotové výrobky mají obsah cukru srovnatelný se slazenými nealkoholickými nápoji. Takovéto smoothies proto nejsou vhodné pro dietu s omezeným příjmem kalorií.

Proč se mají smoothies připravovat vždy čerstvé?

Čerstvě připravené smoothies by se měly konzumovat co nejrychleji. Úřad BfR nedoporučuje delší skladování v chladničce – především z důvodu hygieny potravin.

Mělo by se ovoce a zelenina pro přípravu smoothies předem očistit?

Zeleninu a salát se obecně doporučuje před konzumací důkladně očistit. Tímto způsobem lze účinně omezit výskyt nečistot a příměsí (včetně potenciálně škodlivých mikroorganismů, kontaminantů z prostředí a zbytků pesticidů).

Přispívají smoothies k nasycení?

Rozsah a trvání sytícího účinku smoothies závisí na různých faktorech. Mimo jiné zde hraje roli obsah žaludku a doba průchodu trávicím traktem. U pevné stravy vede její žvýkání také nepřímo k sytícímu účinku. Z těchto důvodů je sytící účinek po konzumaci tekutých nebo polotuhých potravin obvykle méně výrazný a méně dlouhotrvající než po konzumaci pevných potravin.

Další informace na internetových stránkách BfR


Zdroj: BfR (německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik)