Dne 10. května 2023 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) článek s názvem „Bezpečnost potravin získaných z buněčné kultury – připraveno k vědeckému hodnocení“. Článek byl publikován v souvislosti s vědeckým kolokviem úřadu EFSA, pořádaném na stejné téma, které se uskuteční v Bruselu dne 11. – 12. května 2023 a bude živě (online) přenášeno na webových stránkách úřadu EFSA. Vědecké kolokvium o potravinách získaných z buněčných kultur zahrnuje nejnovější vědecký vývoj a vývoj hodnocení rizik v této oblasti.

Úřad EFSA nebyl dosud požádán, aby vyhodnotil potraviny získané z kultivovaných živočišných buněk, ale očekává se, že v nadcházejících měsících a letech obdrží první žádosti. Nové potraviny a použitelné pokyny úřadu EFSA jsou vhodné k provedení těchto hodnocení.

V předvečer akce se k tématu vyjádřili odborníci, aby ilustrovali vědecké problémy a sociální a ekonomické pozadí těchto nových inovativních technologií.

Nové inovativní technologie buněčných kultur, tkáňové inženýrství a precizní fermentace stojí za potenciálními novými potravinami, jako je maso získané z kultivovaných buněk nebo mléčné proteiny získané z mikroorganismů.

Úřad EFSA zahájí v tomto týdnu dvoudenní vědecké kolokvium, z něhož shromáždí a využijí názory a poznatky přední vědecké kapacity, zástupci evropských, mezinárodních a národních agentur, technologické společnosti a provozovatelé potravinářských podniků, spotřebitelské skupiny i řada jednotlivců, či další organizace se zájmem o tuto vysoce aktuální problematiku.

Cílem úřadu EFSA je zajistit, aby byla brána v úvahu všechna nejnovější vědecká hodnocení a vývoj hodnocení rizik při stanovení norem pro hodnocení bezpečnosti těchto nových potravinářských technologií. Cílem je rovněž spolupracovat s výrobci a širší společností. Jako jakýsi závdavek k citované odborné události úřad EFSA zveřejňuje rozhovor s několika odborníky, jehož cílem je ilustrovat související vědecké problémy, sociální a ekonomické pozadí.

Co je tkáňové inženýrství a precizní fermentace?

Pan Ramiro Alberio, profesor vývojové biologie na University of Nottingham ve Velké Británii a jeden z panelistů na kolokviu EFSA, říká: „Buněčné a tkáňové inženýrství umožňuje kultivaci buněk a tkání odděleně od celého organismu. Například počínaje pouze několika buňkami, které pochází ze svalu nebo jiného orgánu, mohou být tyto buňky pěstovány za kontrolovaných podmínek bez jiné části orgánu. Buněčné inženýrství se již v medicíně používá k regeneraci tkání nebo k náhradě poškozené nebo nemocné buňky. Technologie jsou nyní pokročilé a mohly by být použity i v jiných oblastech, jako je zemědělsko-potravinářský sektor.“

Takzvaná precizní fermentace je technologie, která využívá mikroorganismy k výrobě specifických produktů, jako jsou proteiny, humánní (human-identical) mléčné oligosacharidy, vitamíny nebo vláknina. K tomu pan profesor Alberio dodal: „Precizní fermentace se používá již léta k výrobě léků, jako je inzulín a potravinářské enzymy, například při výrobě sýrů. Věda související s touto technologií se neustále vyvíjí a rozšiřuje spektrum potenciálních aplikací u potravin.”

Jsou potraviny a složky potravin vyrobené těmito technologiemi bezpečné?

Úlohou úřadu EFSA je hodnotit bezpečnost nových potravin v EU, včetně těch připravených novými technologiemi, jako je buněčná kultura a tkáňové inženýrství.

Pan Wolfgang Gelbmann, vedoucí vědecký pracovník úřadu EFSA v oblasti nových potravin a rovněž zpravodaj pro kolokvium, říká: „Dosud nebyl úřad EFSA požádán, aby hodnotil potraviny získané z kultivovaných živočišných buněk, které by lidé mohli nazvat ‚masem vypěstovaným v laboratoři‘. Ale posuzovali jsme několik ingrediencí nových potravin vyrobených precizní fermentací. Očekáváme, že v nadcházejících měsících či letech obdržíme žádosti k novým potravinám, týkající se potravin získaných z buněčných tkání. Takže držíme krok s vědou, abychom byli připraveni ve chvíli, kdy takové žádosti dorazí.“

Tato hodnocení budou provádět odborníci z panelu (EFSA) pro výživu, nové potraviny a potravinové alergeny (Panel on Nutrition, Novel Foods and Food Allergens; Panel NDA), zejména její pracovní skupina pro nové potraviny. „Jsme přesvědčeni,“ řekl Dr. Gelbmann, „že pokyny pro nové potraviny, připravené našimi odborníky, spolu s dalšími použitelnými průřezovými pokyny EFSA jsou vhodné k tomuto účelu. Ve skutečnosti jsme v posledních letech již vyhodnotili více než sto žádostí pokrývajících širokou škálu nových potravin využívající tyto pokyny. Přesto je běžně revidujeme, abychom je udržovali aktuální a v souladu s pokrokem ve vědě a technologiích. Pravidelně se setkáváme se zúčastněnými stranami, které se angažují v oblasti nových potravin, na vědeckých akcích a workshopech, s cílem diskutovat o technologických výzvách a bezpečnostních aspektech. Kolokvium je tak důležitou částí v tomto probíhajícím dialogu.“

Kdo rozhoduje, zda jsou potraviny získané z buněčné kultury připraveny na trh?

Skutečná produkce potravin získaných z buněčné kultury v EU je v plenkách, ale rychle se vyvíjí, stejně jako ve zbytku světa, ale zatím nebyla přijata žádná žádost. Jako nezávislý vědecký poradní orgán nemá úřad EFSA žádné slovo v rozhodování EU a není ani pro ani proti použití nové potravinářské technologie, jako jsou potraviny získané z buněčné kultury. Hodnocení úřadu EFSA poskytují pro evropské spotřebitele vědecké informace o bezpečnosti takových výrobků. Rozhodnutí o registraci nových potravinářských produktů (k uvedení na trh) a požadavcích na označování jsou vytvořené regulátory EU, tedy Evropskou komisí společně s členskými státy EU. Bezpečnost pro spotřebitele je prioritou i pro regulační orgány, ale mohou zohlednit během procesu rozhodování rovněž ekonomické faktory, dobré životní podmínky zvířat (welfare), sociální či jiné aspekty.

Komise již dříve uvedla, že technologie buněčných kultur je potenciálním přispěvatelem k dosažení cílů strategie EU „Farm to fork“ pro spravedlivé, bezpečné, zdravé a ekologicky udržitelné potravinové systémy. Technologie jsou pokročilé, ale výrobní kapacita a prodej těchto potravin se pravděpodobně zvýší, pokud výrobci uvěří, že produkty mají budoucnost. V konečném důsledku to budou spotřebitelé, kdo rozhodne, zda tomu tak bude.

Co si myslí spotřebitelé?

Profesor Michael Siegrist, vedoucí výzkumné skupiny ETH Zurich zaměřené na jídlo a chování spotřebitelů, studoval spotřebitelské vnímání nových technologií včetně potravin získaných z buněčné kultury. K tématu říká: „Vnímaná přirozenost potravin nebo potravinářských technologií je kritickým faktorem spotřebitelů. Pokud jsou některé z nich vnímány jako nepřirozené, je obvykle obtížné dosáhnout ze strany spotřebitelů jejich přijetí. Dobrým příkladem je maso získané z buněčné kultury. V mnoha studiích uvedla většina účastníků malou ochotu to vůbec zkusit. Toto spoléhání se na ‚přirozenost‘ je mentální zkratka, nazývaná ‚heuristika‘, kterou všichni lidé přijímají: pokud je to přirozené, nemůže mi to ublížit a ve skutečnosti to musí být pro mne dobré. A opak tedy platí pro to, co přirozené není.“

Svou roli u spotřebitele hraje také komunikace o potenciálních sociálních a ekonomických přínosech přijímání nových potravin. Mnoho spotřebitelů si například neuvědomuje dopad produkce masa na životní prostředí, což může pomoci vysvětlit jejich neochotu snížit spotřebu masa nebo jíst alternativy.

„Nakonec,“ řekl profesor Siegrist, „pro většinu spotřebitelů jsou hlavními hnacími silami cena a chuť. Ve vzdálené minulosti se v Evropě nové potraviny, jako byly rajčata a brambory, staly důležitým základem, stejně jako nedávno chia semínka a quinoa. A teprve se uvidí, zda lidé překonají psychologické a informační bariéry pro potraviny získané z buněčné kultury. Ale určitě to bude pouze v případě, že produkty jako maso získané z buněčné kultury bude chutnat stejně dobře a bude levnější než tradiční alternativy.“

Citovaný článek s názvem „Bezpečnost potravin získaných z buněčné kultury – připraveno k vědeckému hodnocení“ můžete najít na následující adrese:

The safety of cell culture-derived food – ready for scientific evaluation | EFSA (europa.eu)

Vědecké kolokvium úřadu EFSA začíná 11. května 2023 v 9:00 a končí 12. května 2023 ve 12:30. Zjistit více o programu a online diskuzi můžete na následujícím internetovém odkazu:

EFSA’s Scientific Colloquium 27 “Cell culture-derived foods and food ingredients” | EFSA (europa.eu)

Zdroj: EFSA