Vydáno: 14. 3. 2014

Autor: ÚKZÚZ

V posledních letech byla na jednáních Stálého výboru pro zdraví rostlin v rámci diskuzí o strategii ochrany před rozšiřováním bázlivce kukuřičného v EU probírána problematika změny dosavadních opatření proti šíření tohoto škodlivého organismu. V prosinci loňského roku pak přijala kvalifikovaná většina členských států návrhy Evropské komise o dalším nakládání s bázlivcem kukuřičným na území EU a v únoru 2014 byly v Úředním věstníku EU zveřejněny tři nové dokumenty, a to:

1) Prováděcí směrnice Komise 2014/19/EU ze dne 6. února 2014, kterou se mění příloha I směrnice Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství;

2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/62/EU ze dne 6. února 2014, kterým se zrušuje rozhodnutí 2003/766/ES o mimořádných opatřeních proti šíření Diabrotica virgifera Le Conte na území Společenství;

3) Doporučení Komise 2014/63/EU ze dne 6. února 2014 o opatřeních k ochraně proti bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte) v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost.

Na základě uvedených předpisů přestává být bázlivec kukuřičný regulovaným (karanténním) škodlivým organismem na území EU a nebudou proti němu již nařizována žádná ochranná opatření.

V návaznosti na tuto skutečnost zruší Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) nařízení Státní rostlinolékařské správy o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti rozšíření bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) s č.j. SRS 060324/2013, které vymezuje nárazníkovou zónu a které v rámci této zóny nařizuje určitá ochranná opatření pro rok 2014. Dále budou zrušena i rozhodnutí a nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, která vydala Státní rostlinolékařská správa v případech výskytu bázlivce v nezamořené oblasti ČR.

Novelou vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů, bude tento škůdce zároveň vyřazen ze seznamu regulovaných škodlivých organismů.

Z výše uvedeného doporučení Komise 2014/63/EU ale vyplývá, že i po deregulaci bázlivce kukuřičného by členské státy měly v souvislosti s ochranou proti tomuto škůdci v oblastech Unie, kde je potvrzena jeho přítomnost, přihlížet k zásadám integrované ochrany rostlin (IOR) proti škodlivým organismům stanoveným v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES. Touto směrnicí se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Ochranou se v tomto případě rozumí potlačení hustoty populace bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí významné hospodářské ztráty.

Pokud udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody uspokojivě zajistí ochranu proti škodlivým organismům, je třeba je upřednostňovat před chemickými metodami. Zemědělci by tedy ochrany proti bázlivci kukuřičnému měli dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními:

a) střídáním plodin;

b) používáním činitelů biologické kontroly;

c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev;

d) čištěním zemědělských strojů a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu.

Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možno určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. Z tohoto důvodu a v souladu s článkem 14 odst. 2 směrnice 2009/128/ES bude ÚKZÚZ provádět monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňovat jeho výsledky na svých webových stránkách. Na těchto stránkách budou v rámci plodinově specifického metodického postupu pro kukuřici uvedeny také informace o uplatňování zásad IOR proti tomuto škodlivému organismu. Tyto informace budou mimo jiné pojednávat i o monitoringu a prognóze, rozhodování o provedení ošetření (stanovení prahů škodlivosti) a provádění ochranných opatření (včetně výčtu přípravků na ochranu rostlin povolených v ČR).

Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu.

Mgr. Jaroslav Juřica
ředitel Kanceláře ústavu

Kontakt:
tel. 737 267 613
jaroslav.jurica@ukzuz.cz

Zdroj:  ÚKZÚZ