Rezistence bakterií rodu Salmonella a Campylobacter vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám se u lidí a zvířat vyskytuje často. To vyplývá ze zprávy vydané Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Současná rezistence vůči kriticky důležitým antimikrobiálním látkám pro člověka však byla obecně zjištěna na nízké úrovni, s výjimkou některých typů bakterie Salmonella a Campylobacter coli v několika zemích.

„Antimikrobiální rezistence je jednou z největších hrozeb, kterým celosvětově čelíme, a ovlivňuje lidi, zvířata i životní prostředí. Klíčem k řešení tohoto složitého problému zůstává vzájemná spolupráce.
V naší práci uplatňujeme přístup „Jedno zdraví“, který uznává úzké vazby a vzájemnou provázanost zdraví lidí, zvířat, rostlin a širšího životního prostředí,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí vědci ECDC a EFSA Mike Catchpole a Carlos Das Neves.

V několika zemích byly zaznamenány povzbudivé trendy, kdy rostoucí podíl bakterií ze zvířat určených k produkci potravin byl citlivý na všechny testované antimikrobiální látky. Kromě toho se snižuje výskyt E. Coli produkující beta-laktamázy s rozšířeným spektrem (ESBLs) a AmpC beta-laktamázy (AmpC).

V letech 2013-2021 byl v několika zemích pozorován pokles rezistence bakterií Salmonella vůči ampicilinu a tetracyklinu u lidí. To bylo patrné zejména u Salmonella Typhimurium, typu bakterie Salmonella běžně se vyskytujícího u prasat a telat, který je často multirezistentní. Údaje rovněž ukazují klesající trendy v rezistenci Campylobacter jejuni k erytromycinu u lidí a brojlerů. Tento typ antimikrobiálních látek je velmi důležitý při léčbě kampylobakteriózy.

Zpráva ale také ukazuje rostoucí trend ve stejném období v rezistenci Salmonella Enteritidis a Campylobacter jejuni vůči ciprofloxacinu u lidí. Salmonella enteritidis a Campylobacter jeuni jsou příčinou většiny případů salmonelózy a kampylobakteriózy u lidí.

Podobné trendy byly pozorovány u Campylobacter jejuni z brojlerů v letech 2009-2020, kdy se v několika zemích zvýšila rezistence k ciprofloxacinu. Úroveň rezistence vůči ciprofloxacinu u kampylobakterů je nyní tak vysoká, že tuto antimikrobiální látku již nelze doporučit při léčbě závažných kampylobakterových infekcí u lidí.

Rezistence Escherichia coli vůči karbapenemům je u zvířat určených k produkci potravin a u lidí stále vzácná. Vzhledem k tomu, že karbapenemy jsou třídou antimikrobiálních látek poslední záchrany, jsou jakékoli nálezy prokazující rezistenci vůči nim u zoonotických bakterií znepokojivé. Proto je třeba rezistenci vůči karbapenemům nadále sledovat a zkoumat.

Úřad EFSA zveřejnil také několik interaktivních komunikačních nástrojů:

Interaktivní nástroj pro vizualizaci dat ukazuje úrovně rezistence u lidí, zvířat a potravin v jednotlivých zemích v letech 2020 a 2021:

Stejně jako v předchozích letech jsou údaje o rezistenci lidí vůči antibiotikům přenášené potravinami a vodou zveřejněny v Atlasu ECDC „ECDC’s Surveillance Atlas of Infectious Diseases“ (pod onemocněními kampylobakterióza, salmonelóza, resp. shigelóza).

The European Union Summary Report on Antimicrobial Resistance in zoonotic and indicator bacteria from humans, animals and food in 2020/2021

• Plain language summary
• Scientific Report

Zdroj: EFSA