Bezpečnost potravin

Antimikrobiální rezistence v EU: je stále těžší léčit infekce způsobené bakteriemi v potravinách

Vydáno: 4. 3. 2020
Autor: KM EFSA

EFSA a ECDC přinášejí zprávu o mikrobiální rezistenci v EU za rok 2018

Bakterie rodů Salmonella a Campylobacter jsou stále více odolné ciprofloxacinu, jednomu z antibiotik první volby pro léčení infekcí způsobených těmito bakteriemi. Tento závěr je součástí zprávy o antimikrobiální rezistenci u zoonotických bakterií, tedy bakterií, které se přenáší mezi zvířaty a lidmi, vydané Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Zpráva také představuje některé pozitivní trendy u zvířat.

Poslední data ukazují na velký podíl multirezistentních  bakterií (odolných vůči třem a vice antimikrobik) rodu Salmonella. Rezistence k ciprofloxacinu je u lidí běžná, a to především u některých druhů bakterií rodu Salmonella. Mezi lety 2016 a 2018 se rezistence k vysokým koncentracím ciprofloxacinu zvýšila ze 1,7 % na 4,6 %. U bakterií rodu Campylobacter hlásí 16 z 19 zemí velmi vysoká a extrémně vysoká procenta rezistence k vysokým koncentracím ciprofloxacinu.

Vysoké výskyty rezistence vůči ciprofloxacinu jsou hlášeny také u rodu Salmonella a druhu E. coli u drůbeže. Ciprofloxacin patří mezi fluorochinolony, třídu antimikrobik kriticky důležitou pro humánní použití. Ztráta účinnosti fluorochinolonů by mohla mít velmi významný dopad na lidské zdraví. Nicméně kombinovaná rezistence – současná odolnost vůči dvěma kriticky důležitým antimikrobikům – salmonel vůči fluorochinolonům a cefalosporinům třetí generace a kampylobakterů vůči fluorochinolonům a makrolidům, zůstává nízká.

amr

Prohlédněte si data: antimikrobiální rezistence v Evropě

V roce 2018 byl hlášen pouze sporadický výskyt případů salmonelózových infekcí s rezistencí vůči karbapenemovým antibiotikům, tedy antibiotikům „poslední záchrany“.  

Zpráva také obsahuje klíčové indikátory, které pomohou členským státům zhodnotit pokrok ve snižování používání antimikrobik a v boji s antimikrobiální rezistencí.

U zvířat chovaných pro produkci potravin se v období 2014-2018 souhrnný indikátor citlivosti E. coli ke všem antimikrobikům zvýšil v šesti členských státech. To je pozitivní pokrok, neboť to znamená, že v těchto zemích, v případě potřeby, bude mít léčba antimikrobiky větší šanci na úspěch. Ve 40 % zemí (11) byl v období 2015-2018 pozorován trend snižování výskytu rozšířeného spektra β-laktamáz (ESBL) nebo AmpC-produkujících E. coli. To je také důležité, protože ESBL-AmpC produkující E. coli jsou odpovědné za vážné nákazy lidí.

Pokud jde o antibiotika „poslední záchrany“, ve sledovaném období nebyla rezistence běžná u salmonel a E. coli. Karbapenemázu produkující E. coli nebyly detekovány u brojlerů, krůt a v mase brojlerů.

Dalším pozitivním trendem za období 2013-2018 je snížení rezistence vůči ampicilinu a tetracyklinům u bakterií druhu Salmonella typhimurium, kterou u lidí zaznamenala řada zemí.

Souhrnná zpráva je každoroční publikací ECDC a EFSA, která hodnotí aktuální stav antimikrobiální rezistence bakterií negativně ovlivňujících lidi, zvířata a potraviny.

The European Union Summary Report on Antimicrobial Resistance in zoonotic and indicator bacteria from humans, animals and food in 2017/2018

Zdroj: EFSA