Antimikrobiální rezistence neklesá
Společná zpráva ECDC a EFSA poukazuje na dlouhodobé snižování účinnosti antimikrobik.
Zpráva ECDC / EFSA je alarmující, říká komisař EU
Údaje zveřejněné Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) ukazují, že antimikrobiální látky používané k léčbě nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jako je kampylobakterióza a salmonelóza, ztrácejí na účinnosti.
Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, uvedl: „Publikovaná zpráva bije na poplach. Ukazuje, že vstupujeme do světa, kde se léčba běžných infekcí stává stále obtížnější nebo v některých případech dokonce nemožnou. Ale ambiciózní národní politiky v některých zemích, které omezují používání antimikrobiálních látek, vedou ke snížení antimikrobiální rezistence.
„Než bude příliš pozdě, ujistěte se, že všichni stále více společně pracujeme ve všech zemích a v celém sektoru veřejného zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí v rámci přístupu One Health umbrella“.
Interaktivní infografika: Antimikrobiální rezistence v Evropě
Podle zprávy, vycházející z údajů z roku 2017, je rezistence bakterií rodu Campylobacter vůči fluorochinolonům (jako je ciprofloxacin) v některých zemích natolik vysoká, že tyto antimikrobiální látky již v léčbě závažných případů kampylobakteriózy nejsou účinné.
Většina zemí uvedla, že bakterie rodu Salmonella jsou u člověka stále odolnější vůči fluorochinolonům. Multirezistence salmonel (rezistence vůči třem nebo více antimikrobiálním látkám) je vysoká u člověka (28,3%) i u zvířat, a týká se především S. Typhimurium.
U rodu Campylobacter byly zjištěny vysoké až extrémně vysoké podíly bakterií rezistentních na ciprofloxacin a tetracykliny. Kombinovaná rezistence bakterií Salmonella a Campylobacter na nejvýznamnější antimikrobika však byla u člověka a u zvířat nízká až velmi nízká, a to i u indikátoru E. coli u zvířat.
„Nastal čas zaměřit se na antimikrobiální rezistenci, pokud chceme, aby si antibiotika zachovala účinnost i nadále,“ řekl Mike Catchpole, vedoucí výzkumu ECDC. „Obzvláště znepokojivá je kombinovaná rezistence: dokonce i nízký podíl znamená pro mnoho tisíc pacientů v celé EU omezené možnosti léčby závažných infekcí.“
Marta Hugasová, vedoucí vědecká pracovnice EFSA, uvedla: „Mohli jsme pozorovat, že po zavedení přísné politiky v členských státech došlo k snížení antimikrobiální rezistence u zvířat. Ve výročních zprávách evropských a národních agentur jsou uvedeny pozoruhodné příklady, které by měly sloužit jako inspirace pro další země.“
Společná zpráva, která předkládá údaje shromážděné z 28 členských států EU od lidí, prasat a telat mladších jednoho roku, potvrzuje nárůst rezistence na antibiotika, který byl zjištěn již v předchozích letech.
V červnu roku 2017 Evropská komise přijala akční plán EU One Health Action Plan against Antimicrobial Resistance, vyzvala k účinným opatřením proti této hrozbě a uznala, že je třeba přijmout řešení jak v oblasti lidského zdraví, tak i zdraví zvířat a životního prostředí. Uvážené používání antimikrobiálních látek je nezbytné pro omezení výskytu a šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům u člověka i zvířat.
Zdroj: EFSA