U příležitosti konání Evropského antibiotického dne, který je organizován s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO) a je partnerským projektem Světového týdne antibiotického porozumění (WAAW) 18. až 24. listopadu 2023, Vás chceme informovat o rozvoji a rizicích rezistence k antibiotikům, která v konečném důsledku vedou ke ztrátě účinnosti antibiotik.

Narůstající antibiotická rezistence je celosvětovým problémem. Stoupající počet infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi má závažné sociální a ekonomické dopady. Podle analýzy Evropského centra pro kontrolu onemocnění (ECDC) zemře ročně jen v Evropě na následky antibiotické rezistence více než 35 000 lidí. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je přistupovat k problematice v duchu „One Health“- „Jedno zdraví“. Jedná se o koncept mezinárodní mezioborové spolupráce pro dosažení optimálního zdraví člověka, zvířat a životního prostředí. 

Bakterie, které jsou rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako bakterie k antibiotikům vnímavé. Znamená to, že se přenáší mezi lidmi, zvířaty, potravinami a prostředím. Je proto nutné, aby humánní a veterinární sektory spolupracovaly a zabezpečily odpovědné používání antibiotik a preventivních opatření, která omezují spotřebu antibiotik a šíření infekcí. Čím méně antibiotik v obou sektorech použijeme, tím méně se jich také vyloučí do životního prostředí.

Se zvýšenými možnostmi cestování lidí, či přesunu zvířat, surovin a produktů je vytvářeno více příležitostí k šíření nemocí, které se v důsledku letecké a lodní dopravy rozšiřují rychleji po celém světě. Narůstá objem přepravovaných surovin a potravin živočišného i rostlinného původu a s nimi „cestujících“ bakterií, včetně těch rezistentních vůči antibiotikům. Rovněž krmiva, která jsou předmětem mezinárodního obchodu, jsou-li kontaminovaná rezistentními bakteriemi, se mohou stát významným zdrojem onemocnění zvířat, která bude obtížné léčit.

Prevence onemocnění hospodářských zvířat je jedním z předpokladů zajištění dobrého zdravotního stavu a užitkovosti ustájených zvířat i dosažení ekonomické rentability chovu. Nebudou-li zvířata nemocná, nebudou ani potřebovat léčbu antibiotiky. Rozvoj antibiotické rezistence v chovech hospodářských zvířat je možno významně ovlivnit zavedením, a především pak důsledným dodržováním zásad správné chovatelské praxe, principů biologické bezpečnosti, včetně udržování vysoké hygienické úrovně chovu a důkladné péče o zvířata. Rovněž profylaxe, včetně efektivního vakcinačního programu je základ pro udržení dobrého zdravotního stavu a pohody chovaných zvířat. Podpora zdraví a dobrých životních podmínek hospodářských zvířat je v souladu s principem „prevence je lepší než léčba“. Tyto přístupy jsou správným řešením a zahrnují dále investice do modernizace chovů, změnu přístupu chovatelů k řešení problémů včetně efektivního využívání dotačních prostředků.

Problematika zdraví zvířat a chovů a jejich ekonomické rentability a udržitelnosti, je klíčovou součástí pro zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a dostupnosti potravin pro populaci lidí v Evropě i ve světě. Proto stále více zemí vypracovalo národní akční plány proti antimikrobiální rezistenci, včetně komplexních programů a intervencí v oblasti prevence a kontroly infekcí a dohledu nad antimikrobními léčivy. Výzvou, která před námi stojí, je zajistit, aby tyto oblasti měly podporu na vysoké úrovni, což si vyžádá i nemalé finanční prostředky.

Resort Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, v současné době připravuje strategii do roku 2030, na kterou naváže již třetí Akční plán Národního antibiotického programu, navazující na dosavadní aktivity, včetně inovací postupů pro zachování účinné léčby infekčních onemocnění lidí a zvířat, dalšího zlepšení informovanosti o stavu antibiotické rezistence, cílenějšího sledování spotřeb antibiotik a zlepšení podpory vědy a výzkumu. Všechna tato opatření mají za cíl kontrolu a prevenci antibiotické rezistence.