Vědecké stanovisko EFSA

EFSA identifikoval strategie pro přístup k divokým prasatům v různých stádiích epidemie afrického moru prasat (AMP): co by se mělo udělat před propuknutím epidemie, co v jejím průběhu a co po jejím skončení. Prasata samotná hrají při šíření nákazy významnou roli.

Ve vědeckém stanovisku odborníci EFSA zkoumají hustotu populace divokých prasat v Evropě, hodnotí opatření k její snížení a k udržení nakažených jedinců dále od zdravých. Ve stanovisku se také zabývají cestami, jak onemocnění identifikovat v rané fázi.

Opatření, jako jsou intenzivní lov či nekrmení prasat, jsou ta, která by měla být realizována ke snížení rizika zavlečení onemocnění do populace prasat. Jestliže již epidemie probíhá, neměly by být vykonávány aktivity zvyšující pohyb prasat (vč. např. intenzivního lovu za pomocí automobilů).

Odborníci nemohli stanovit minimální hustotu populace prasat, při které se nákaza již nešíří – AMP se rozšířil také v oblastech, kde je hustota populace velmi nízká. Stanovisko také zdůrazňuje význam pravidelného dialogu mezi všemi zainteresovanými. Nejefektivnějším způsobem detekce onemocnění v dosud nezasažených oblastech v rané fázi zůstává pasivní dohled – tedy ohlašování nálezů mrtvých prasat.

Stanovisko také zdůrazňuje potřebu větší harmonizace způsobu sběru dat o divokých prasatech, aby byly výsledky porovnatelné. Aby EFSA vyplnil mezery v datech, financuje projekt ENETWILD, zaměřený na sběr a harmonizaci dat o geografické distribuci a četnosti divokých prasat v Evropě.

• Scientific opinion: African swine fever in wild boar 

  (Vědecké stanovisko: AMP u divokých prasat)

• Animation: African swine fever – how to stay one step ahead

Zdroj: EFSA