Antimikrobiální rezistence (AMR) u běžných bakterií přenášených potravinami, jako jsou Salmonella a Campylobacter, zůstává podle nové společné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) problémem veřejného zdraví v celé Evropě.

Zatímco rezistence vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám zůstává u bakterií přenášených potravinami, jako jsou Salmonella a Campylobacter, rozšířená, několik zemí oznámilo pokrok ve snižování úrovně rezistence u lidí a zvířat určených k produkci potravin. Vzhledem k tomu, že se tyto bakterie přenášené potravinami mohou šířit ze zvířat a potravin na člověka a způsobit závažné infekce, které mohou vyžadovat antimikrobiální léčbu, je i nadále nezbytné pokračovat v opatřeních v rámci přístupu „One Health“.

Antimikrobiální rezistence u běžných bakterií přenášených potravinami zůstává vysoká

Vysoký podíl bakterií Campylobacter a Salmonella u lidí i zvířat určených k produkci potravin nadále vykazuje rezistenci vůči ciprofloxacinu, důležitému antimikrobiálnímu přípravku používanému k léčbě závažných infekcí u lidí. Zatímco rezistence vůči ciprofloxacinu u bakterií Salmonella u zvířat určených k produkci potravin je trvale vysoká, rezistence u infekcí bakterií Salmonella u lidí se v posledních letech zvýšila.

Tento trend je znepokojivý, protože rezistence vůči ciprofloxacinu omezuje účinnost dostupných léčebných možností. U bakterie Campylobacter je rezistence v Evropě nyní tak rozšířená, že ciprofloxacin již není doporučován k léčbě infekcí u lidí. Aby byla zachována jeho účinnost v humánní medicíně, bylo jeho použití u zvířat omezeno.

V celé Evropě vykazuje vysoký podíl bakterií Salmonella a Campylobacter pocházejících jak od lidí, tak od zvířat určených k produkci potravin rezistenci vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám, včetně ampicilinu, tetracyklinů a sulfonamidů.

Kromě toho vyžaduje pozornost detekce bakterií E. coli produkujících karbapenemázu u zvířat určených k produkci potravin a v mase v několika zemích. Karbapenemy jsou antimikrobiální látky poslední instance pro člověka a jejich použití u zvířat určených k produkci potravin není povoleno. Počet hlášených detekcí roste a zdroje je třeba dále vyšetřovat.

Navzdory přetrvávajícím obavám existují povzbudivé signály

Ačkoli vysoký podíl bakterií Salmonella a Campylobacter u lidí a zvířat určených k produkci potravin zůstává rezistentní vůči běžně používaným antimikrobiálním látkám, několik zemí hlásí postupný pokles rezistence vůči konkrétním antimikrobiálním látkám, což ukazuje, že cílené úsilí může přinést výsledky.

U bakterií rodu Salmonella se v posledních deseti letech významně snížila rezistence u lidí vůči ampicilinu a tetracyklinům, a to v 19, resp. 14 zemích. Pozitivní trendy byly zaznamenány také u zvířat určených k produkci potravin na úrovni EU, kde se snížila rezistence brojlerů vůči tetracyklinům a krůt vůči ampicilinu a tetracyklinům.

U bakterie Campylobacter se v uplynulém desetiletí v několika zemích snížila rezistence na erythromycin, lék první volby pro léčbu infekcí Campylobacter u lidí, a to jak u lidí, tak u některých zvířat chovaných pro produkci potravin.

Kromě toho zůstává kombinovaná rezistence na kriticky důležité antimikrobiální látky, tj. rezistence na více než jednu z těchto antimikrobiálních látek současně, u bakterií Salmonella, Campylobacter a E. coli obecně nízká.

Konečně, dřívější zlepšení se v některých oblastech zpomalilo, zejména u E. coli, kde se úroveň rezistence vůči některým látkám u drůbeže stabilizovala, místo aby dále klesala. Některé země však dokázaly snížit antimikrobiální rezistenci u zvířat určených k produkci potravin, což přispělo k celkovému zlepšení na úrovni EU.

Proč je nezbytné pokračovat v boji proti antimikrobiální rezistenci

Antimikrobiální rezistence se týká každého. Když se bakterie stanou rezistentními vůči antimikrobiálním látkám, infekce se léčí hůře a možnosti léčby jsou omezené. Vzory rezistence se mezi jednotlivými zeměmi, bakteriemi a antimikrobiálními látkami značně liší, což odráží rozdíly v používání antimikrobiálních látek, jakož i v zemědělských postupech, opatřeních v oblasti zdraví zvířat a strategiích prevence infekcí.

Tato zjištění zdůrazňují význam přístupu „One Health“, který uznává úzké souvislosti mezi zdravím lidí, zdravím zvířat a produkcí potravin. I když v některých oblastech bylo dosaženo pokroku, pro zpomalení vzniku a šíření bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a pro ochranu veřejného zdraví v celé Evropě zůstává nezbytné pokračovat v odpovědném používání antimikrobiálních látek ve všech odvětvích v kombinaci s účinnými postupy prevence infekcí, ochrany zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.

Zdroje

EFSA a ECDC zveřejňují srozumitelné shrnutí – zjednodušenou verzi souhrnné zprávy EU o antimikrobiální rezistenci u zoonotických a indikátorových bakterií u lidí, zvířat a v potravinách v letech 2023–2024 – spolu s několika interaktivními komunikačními nástroji.

Interaktivní nástroj pro vizualizaci dat ukazuje úrovně rezistence u lidí, zvířat a v potravinách v jednotlivých zemích v letech 2023 a 2024.

Stejně jako v předchozích letech jsou údaje o rezistenci na antibiotika u lidí a ve vodě zveřejněny v Atlasu sledování infekčních onemocnění ECDC (pod onemocněními kampylobakterióza, salmonelóza a shigelóza).

Poznámky

• Závěry vycházejí z údajů o antimikrobiální rezistenci za období 2023–2024 předložených 27 členskými státy EU, Spojeným královstvím (Severním Irskem) a pěti zeměmi mimo EU, které se týkají bakterií u lidí, zvířat určených k produkci potravin a masa, a jsou součástí integrovaného sledování EU v rámci iniciativy „Jedno zdraví“.
• Antimikrobiální látky, jako jsou antibiotika, jsou látky používané k ničení mikroorganismů nebo k zastavení jejich růstu a množení. Antimikrobiální rezistence (AMR) označuje schopnost mikroorganismů odolávat antimikrobiální léčbě.
• O EFSA a ECDC: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytuje nezávislé vědecké poradenství v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, výživy a ochrany životního prostředí v EU. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se snaží posílit obranyschopnost Evropy proti infekčním chorobám tím, že identifikuje, hodnotí a informuje o současných a nově se objevujících hrozbách pro lidské zdraví.

Odkazy na vědecké zdroje

Souhrnná zpráva Evropské unie o antimikrobiální rezistenci u zoonotických a indikátorových bakterií u lidí, zvířat a v potravinách v letech 2023–2024

• Shrnutí: Plain language summary
• Celý článek: Full article

Zdroj: EFSA, Antimicrobial resistance in foodborne bacteria remains a public health concern in Europe | EFSA