Přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

Uvedené hodnoty jsou pouze návrhy a jsou zde zveřejněny pro informaci o současném stavu projednávání, nejedná se o schválené maximální limity.

Akrylamid

Nařízení Komise (EU) 2017/2158, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách uvádí povinnost po určité době přezkoumat stávající porovnávací hodnoty pro potraviny uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

Zároveň toto nařízení uvádí, že by mělo být zváženo stanovení maximálních limitů (jako doplnění nař. 2017/2158) akrylamidu v určitých potravinách.

Aktuálně probíhá diskuze nad změnami porovnávacích hodnot a možné stanovení ML v potravinách z přílohy IV nařízení 2017/2158:

Dále jsou navrhovány nové porovnávací hodnoty pro další potraviny, z nichž některé jsou uvedeny v doporučení Komise (EU) 2019/1888 o monitorování přítomnosti akrylamidu v některých potravinách, a jiné byly určeny na základě aktuálních dat o výskytu akrylamidu v potravinách.

Glycidyl estery a 3-MCPD estery

Aktuálně se diskutuje nad stanovením maximálních limitů (ML) pro 3-MCPD estery (3-MCPDE) a glycidyl estery (GE) u skupin potravin pro kojence a malé děti (viz níže tabulka).

Aktuální návrh ML je uveden v tabulce:

Nitrosaminy

Jedná se o látky vznikající za určitých podmínek z dusitanů a bílkovin, resp. ze sekundárních aminů (aminokyseliny, biogenní aminy, některá aromata aj.), které jsou přirozenou složkou potravin. Na základě pokusů na zvířatech jsou některé považovány za genotoxické a karcinogenní. Tyto chemické kontaminanty vznikají v potravinách během výroby a skladování a pravděpodobně se vytvářejí i v lidském žaludku. Jejich výskyt byl prokázán především v uzených masech, sýrech, rybách, v nižších množstvích v nakládané zelenině, pivu, whisky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém nedávném vědeckém stanovisku uvedl, že hladina dietární expozice nitrosaminům představuje zdravotní riziko pro evropského spotřebitele. Proto se na jednáních pracovní skupiny pro průmyslové a environmentální kontaminanty v potravinách při EK otevřela diskuze ke stanovení možných maximálních limitů pro nitrosaminy v relevantních potravinách, dále se diskutuje otázka dostupnosti vhodných laboratorních metod pro stanovení obsahu těchto látek v potravinách a postupů dobré praxe k předcházení a snížení výskytu nitrosaminů v daných potravinách.

Uhlovodíky minerálního oleje v potravinách

Na konci roku 2021 byla publikována zpráva organizace FoodWatch týkající se průzkumu obsahu uhlovodíků minerálního oleje (MOH) v potravinách. Organizace odebrala kolem 150 vzorků různých potravin v pěti zemích EU. Z výsledků je patrné, že přibližně každý osmý vzorek byl kontaminován aromatickými uhlovodíky minerálního oleje (MOAH), což je jedna z frakcí MOH, u nichž v minulosti úřadem EFSA nemohly být vyloučeny genotoxické a karcinogenní vlastnosti, což vyvolává obavy o lidské zdraví. Testovanými potravinami byly např. čokolády, margaríny, bujóny a další. Na úrovni EU prozatím neexistuje konečné vědecké stanovisko od úřadu EFSA pro MOH (včetně MOAH). ML pro MOH (a MOAH) nebyly doposud stanoveny. V roce 2020 byla EK a ČS odsouhlasena bezpečnostní hladina 1,0 mg/kg pro jednotlivé relevantní frakce MOAH v kojenecké výživě a v potravinách pro malé děti.

Dne 21. 04. 22 členské státy EU odsouhlasily harmonizovaný přístupu v této věci. V prohlášení se uvádí limitní hladiny (na úrovni limitů kvantifikace) – viz níže, při jejichž překročení by se měly výrobky obsahující MOAH stahovat z trhu a případně také od spotřebitelů. Na základě nejasné interpretace některých částí prohlášení se ČS a EK dohodly na změně/doplnění daných částí prohlášení, která byla odsouhlasena na Stálém výboru dne 19.10. 2022 (Novel Food and Toxicological Safety (europa.eu)).

Aktuální dočasné limitní hladiny pro MOAH v potravinách:

V září 2023 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) publikoval aktualizované vědecké stanovisko k uhlovodíkům minerálního oleje (MOH) v potravinách. V souvislosti s výsledky tohoto stanoviska se nedávno na úrovni EU otevřela diskuze k možnému stanovení maximálních limitů pro MOAH (frakce MOH – Mineral Oil Aromatic Hydrocarbons) v relevantních potravinách. Jedna z navržených možností, jak regulovat tuto frakci v potravinách je uvedena níže.

Aktuálně se diskutuje o stanovení řady maximálních limitů pro různé kategorie potravin. Limitní hodnoty jsou uvažovány v rozmezí od 0,5 do 10 mg/kg v následujících kategoriích potravin: olejová semena a olejnaté ovoce, tuky a oleje, emulgátory, máslo (z mléka) a kakaové máslo, káva, čaje a bylinné nálevy, skořápkové plody a produkty z nich, luštěniny, obilná zrna a mouky, výrobky z obilovin a produkty obsahující obiloviny, maso a masné výrobky, ryby a mořské plody, vejce, mléko a mléčné výrobky, kakaové boby a kakaové výrobky, cukr a cukrovinky, koření a sušené bylinky, potraviny pro kojence a malé děti, doplňky stravy.

Arsen v rybách a v jiných mořských plodech

Aktuálně se diskutuje stanovení maximálních limitů pro arsen v rybách a v dalších mořských plodech, které mohou být významným dietárním expozičním zdrojem anorganické formy arsenu pro evropského spotřebitele.

Aktuální návrh ML je následující:

Některá další témata aktuálně diskutovaná na půdě Evropské komise:

• PAU v tepelně opracovaných potravinách – otevřela se diskuze k přehodnocení stávajících a ustanovení nových ML pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v tepelně opracovaných potravinách. Zvažuje se stanovení nových ML pro PAU v uzených sýrech. Aktuálně navrhované ML jsou následující:

• Furan a alkylfurany v dětské výživě (baby food) – vzhledem k tomu, že se v nedávné době v systému RASFF objevila řada oznámení týkajících se výskytu toxického furanu (procesní kontaminant) v dětských potravinách a na základě provedených hodnocení zdravotních rizik se Evropská komise a členské státy EU dohodly o zavedení příslušných regulatorních opatření. Pravděpodobně se bude jednat o stanovení maximálních limitů pro furan a alkylfurany v relevantních dětských potravinách.
• PAU v pražené zelené pšenici (tzv. freekeh) – v pražené zelené pšenici dovážené z třetích zemí byly zaznamenány vysoké nálezy polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). U této komodity je proto navrhováno zesílit úřední kontrolu. Zvažuje se také stanovení maximálních limitů pro benzoapyren a sumu čtyř příslušných PAU. Aktuálně se navrhuje 15 µg/kg pro benzo(a)pyren a pro sumu příslušných čtyř PAU 60 µg/kg.
• Monitoring furan-2(5H)-onu, benzen-1,2-diolu, bisfenolů a případně dalších látek – diskutuje se o návrhu doporučení Evropské komise pro sběr dat o výskytu furan-2(5H)-onu, benzen-1,2-diolu, bisfenolů (hlavně bisfenol A a bisfenol S) a dalších látek v relevantních potravinách na evropském trhu. Získaná data budou v budoucnu využita pro zavedení příslušných regulatorních opatření, např. pro stanovení maximálních limitů.
• Aflatoxiny – v roce 2020 úřad EFSA publikoval nové vědecké stanovisko k aflatoxinům v potravinách, ve kterém byla zohledněna nová data a nové poznatky. Byla přepočítána rizika pro rozvoj rakoviny. Největší expozice je předpokládána z jemného pečiva obsahujícího suché skořápkové plody. Nicméně i přes přepočítání rizik závěr zůstává stejný – aflatoxiny představují vážné riziko ohrožení zdraví.
  Diskutuje se o snížení stávajícího ML pro mandle a výrobky z nich a rozšíření ML pro další koření, bylinky, ochucovadla (condiments), zmrzliny a dezerty, kakao a výrobky z něj, obilný lepek nebo v šáchoru jedlém (tiger nuts). V šáchoru jedlém se aktuálně navrhuje ML 5 µg/kg pro aflatoxin B1 a 10 µg/kg pro sumu aflatoxinů.
• Deoxynivalenol v pšeničných otrubách a v klíčcích – diskutuje se o možném stanovení vyššího ML pro deoxynivalenol v pšeničných otrubách uváděných na trh v rámci zpracovatelského řetězce (BtoB sektor). Aktuálně je navrhována hodnota 750 µg/kg.
• THC v listech rostliny konopí pro vyluhování – diskutuje se o stanovení ML pro delta-9-THC a jeho kyselinu delta-9-THCA v konopných listech pro vyluhování, např. pro přípravu nápoje typu čaj, nebo v samotném nálevu. Aktuálně je navržená hodnota ML na 50 mg/kg v konopných listech pro vyluhování.
• Kovy a jód v mořských řasách – EK požádala úřad EFSA o vypracování vědeckého stanoviska k dietární expozici kovům a jódu v mořských řasách a halofytech v EU. Na základě získaných výstupů budou EK a ČS diskutovat možné stanovení maximálních limitů.
• Pravidla pro PPP ohledně povinných samokontrol na přítomnost mykotoxinů a rostlinných toxinů – probíhá diskuze k možnému návrhu pravidel Komise a ČS pro PPP v oblasti vzorkování a laboratorní analýzy v případě, kdy provádějí povinné vlastní kontroly na obsah mykotoxinů a rostlinných toxinů v potravinách.
• Postupy vzorkování a laboratorní analýzy ochratoxinu A v šunce a sýru – ochratoxin A (OTA) je mykotoxin přirozeně produkovaný houbami rodu Aspergillus a Penicillium a vyskytuje se jako kontaminující látka v mnoha potravinách, jako jsou obiloviny a výrobky z obilovin, kávová zrna, sušené ovoce, víno a hroznová šťáva, koření a lékořice. OTA se tvoří během sušení plodin na slunci a jejich skladování. Jeho tvorbě lze zabránit používáním správných postupů sušení a skladování. Maximální limity OTA jsou u vybraných potravin stanoveny nařízením Komise (EU) č. 2023/915 a od jejich stanovení byly několikrát revidovány. Vzhledem k tomu, že byly reportovány vysoké hladiny OTA i v šunce a sýru, tak se diskutuje o zavedení cíleného monitoringu OTA v těchto potravinách. Zároveň je však třeba vyvinout spolehlivé a rutinně používané metody vzorkování a laboratorní analýzy OTA v šunce a sýru.
• Polybromované difenylethery (PBDE) – jedná se o látky, tzv. bromované zpomalovače hoření (BFR), které spadají do skupiny perzistentních organických polutantů (POPs). Tyto sloučeniny mají toxické vlastnosti, schopnost přetrvávat v životním prostředí, bioakumulace a dálkového přenosu. Revize stanoviska úřadu EFSA v roce 2024 ukázala, že současná dietární expozice k těmto látkám vzbuzuje zdravotní obavy. Aktuálně se diskutuje o pokračování monitoringu, tedy sběru dat o výskytu PBDE v řadě potravin, jako jsou např. svalovina a vnitřnosti ryb, savců; tuky a oleje živočišného původu, kojenecká výživa apod. Dále se hovoří o vývoji dalších citlivých analytických metod pro stanovení obsahu řady PBDE v relevantních potravinách a o možné potřebě ustanovení maximálních limitů pro tyto látky.
• Tetrabrombisfenol A (TBBPA) a jeho deriváty – podobně jako v případě PBDE se jedná o tzv. bromované zpomalovače hoření, které patří také do skupiny látek označovaných jako POPs. Nedávná revize stanoviska úřadu EFSA ukázala, že současná chronická dietární expozice k těmto látkám nevzbuzuje zdravotní obavy. Vzhledem k tomu, že pro některá dílčí hodnocení v rámci revidovaného EFSA stanoviska neexistoval dostatek dat/vědeckých studií, tak úřad EFSA do budoucna doporučil sběr relevantních dat a informací, zejména pak dat o výskytu těchto látek v lidském mléce, potravinách pro kojence, potravinách rostlinného původu apod. Dále bude potřeba vyvinout citlivější analytické metody pro stanovení obsahu TBBPA v potravinách. Diskuze o maximálních limitech se v tuto chvíli nepředpokládá.
• Per- a polyfluoralkylované látky (PFAS) v potravinách a v krmivech – členské státy EU sledují obsah PFAS v některých potravinách živočišného původu a výsledky porovnávají s maximálními limity (ML) podle nařízení 2023/915. Dále se monitorují hladiny PFAS v řadě dalších potravin, včetně potravin neživočišného původu. Data z monitoringu, který potrvá do roku 2025, budou sloužit k revizi stávajících ML a ke stanovení nových ML v dalších potravinách. Dále se diskutuje také o doporučení k monitorování PFAS v krmivech a případných budoucích ML pro PFAS v krmivech a sledování přenosu PFAS z krmiv a vody do tělesných tkáních zvířete.
• Polychlorované naftaleny (PCN) v potravinách – jedná se o skupinu látek patřících pod perzistentní organické polutanty (POPs). Nachází se například v rybách, mořských produktech, v mase a masných výrobcích, ve vejcích a výrobcích z nich. Úřad EFSA nedávno posoudil možná rizika plynoucí z výskytu PCN v potravinách a v krmivech a dospěl k závěru, že dietární expozice těmto látkám nevzbuzuje zdravotní obavy. EFSA ve svém stanovisku doporučil sběr dalších dat o výskytu těchto látek v potravinách a v krmivech, vypracování dalších studií a vývoj citlivých analytických metod. V budoucnu se očekává vypracování doporučení k monitoringu PCN v relevantních potravinách. Diskuze k ML se aktuálně nepředpokládá.
• Chlorované parafiny (CP) v potravinách – jedná se o látky jako urychlovače hoření, změkčovadla a lubrikanty široce používané v mnoha výrobcích a průmyslu, hlavním zdrojem jsou různé plastické hmoty. Existuje několik cest expozice člověka – skrze evaporaci a dermální absorpci z předmětů denní potřeby, ze životního prostředí prachem, vzduchem či vodou a také příjmem potravy. V oblasti regulace jsou CP s krátkým řetězcem zařazeny mezi perzistentní organické polutanty (POPs) a jsou tak i regulovány; CP se středním řetězcem jsou kandidáty pro zařazení mezi POPs a jsou regulovány ECHA nařízením, neexistuje ovšem žádný povinný monitoring a nejsou stanoveny žádné limity pro potraviny a krmiva. V roce 2020 vydal EFSA vědecké stanovisko k CP v potravinách a krmivech, ve kterém konstatuje, že z dosavadních informací a dostupných dat výskyt CP nevzbuzuje zdravotní obavy. Současně je však potřeba další sběr relevantních informací a dat ke komplexnímu hodnocení. Laboratorní analýza CP je vysoce specializovaná a v jejím provedení existuje řada úskalí. Aktuálně se diskutuje o možnostech laboratorní analýzy těchto látek v potravinách a o zavedení monitoringu těchto látek v potravinách v EU.
• Přehodnocení maximálních limitů pro dioxiny a PCB – WHO nedávno přehodnotila TEF hodnot pro dioxiny a PCB (https://www.sciencedirect.com/journal/regulatory-toxicology-and-pharmacology/special-issue/1015NJNC6Q6). Úřad EFSA byl osloven pro konverzi kongener-specifických dat výskytu v jejich databázi. Budou také přehodnoceny expoziční data u člověka a zvířat, proběhne také nová charakterizace rizika v EFSA Opinion 2018, budou přehodnoceny některé další vědecké názory EFSA a začne přehodnocení legislativy (především maximálních limitů). EK nebude čekat na dokončení všech těchto hodnocení, ale diskuze k novým ML začne již v roce 2024.
• PCB bez dioxinového efektu v mase a masných výrobcích z koní, králíků, prasat divokých (Sus scrofa), z volně žijící pernaté zvěře a ze zvěřiny, a v játrech u volně žijící pernaté zvěře – diskutuje se o stanovení maximálních limitů pro PCB bez dioxinového efektu ve výše uvedených druzích zvířat a výrobcích z nich.
  Aktuálně jsou navrženy následující hodnoty:
  
  Meat and meat products except edible offal and products
  • of horse                                 40 ng/g fat
  • of rabbit                                40 ng/g fat
  • of wild boar (Sus scrofa)     75/80 – 100 ng/g fat
  • of wild game birds               40 ng/g fat
  • of Cervidae                           40 ng/g fat
    
    Liver and derived products thereof
  • of horse                                 3.0 ng/g wet weight
  • of rabbit                                 no suffcient data but 3.0 ng/g wet weight seems achievable
  • of wild boar (Sus scrofa)     6.0 ng/g wet weight
  • of wild game birds               no suffcient data but 3.0 ng/g wet weight seems achievable
  • of Cervidae                           4.0 ng/g wet weight
    
    Fat (in case of need, the same MLs as for meat and meat products can be suggested)
  • of horse                                 40 ng/g fat
  • of rabbit                                 40 ng/g fat
  • of wild boar (Sus scrofa)    75/80 – 100 ng/g fat
  • of wild game birds               40 ng/g fat
  • of Cervidae                           40 ng/g fat
    
• K diskuzi zůstává návrh u prasat divokých – dvě hranice – přísnější (75-80 ng/g tuku) a mírnější (100 ng/g tuku). U jater a výrobků z nich a také tuku je navrženo zvážit ustanovení ML také pro dioxiny a PCB, které nejsou v nařízení stanoveny.
  
  

Příloha: 

• Aktuální diskutovaná témata v oblasti kontaminantů v potravinách – říjen 2024 (pdf)

Aktualizace diskutovaných témat jsou zveřejňovány na https://bezpecnostpotravin.cz/kategorie/monitoring-cizorodych-latek.aspx