Tisková zpráva – Leptospirózou se v souvislosti s povodněmi prokazatelně nakazil první člověk. Jedná se o 64 letého muže z Moravskoslezského kraje, kterého smetla v polovině září záplavová vlna a dostal se tak do přímého kontaktu s kontaminovanou vodou. Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry tak mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat úzkostlivě hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky.

64 letý muž si pravděpodobně loknul záplavové vody, ale infekce se mu mohla do těla dostat i jiným způsobem, například poraněnou kůži. Jeho stav zatím stále vyžaduje pobyt v nemocnici. K lékaři přišel až 11. den od pobytu ve vodě a stěžoval si na bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost. Vyšetření krve následně prokázalo leptospirózu. Léčen je antibiotiky. S ohledem na soukromí pacienta nelze poskytovat žádné bližší informace.

„Krajská hygienická stanice je stále v terénu v zaplavených oblastech a provádí šetření. I v souvislosti s touto první nákazou informujeme lidi, aby si pečlivě hlídali zdravotní stav. Je důležité poznamenat, že leptospiróza není přenosná z člověka na člověka, tedy není třeba hledat kontakty nemocného, ale je nutné opakovat a zdůrazňovat prevenci úzkostlivým dodržováním hygieny a požíváním ochranných pomůcek,“ sdělila ředitelka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Zuzana Babišová.

„Člověk se může různými druhy leptospir nakazit celoročně. U nás nemoc nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok jí onemocní nižší desítky lidí a průměrně jeden člověk ročně zemře. Víme, že po záplavách v roce 1997 se nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po velké vodě v roce 2002. Proto znovu apeluji na všechny, kteří odklízejí následky povodní a dostávají se do styku s vodou a bahnem kontaminovanými předměty, aby se chránili před touto infekcí. Zásadní je hygiena rukou, pokud není k dispozici čistá voda a mýdlo, poslouží dezinfekce. Bakterie Leptospira se ale může do těla dostat nejen ústy. Vstupní branou infekce jsou i drobná poranění, oděrky na kůži, nebo lze leptospiry vdechnout s prachem z vyschlých usazenin. Proto jsou důležité pevné boty, ideálně holínky, které chrání nohy před poraněním i průsakem vody, dále pevné gumové rukavice. V případě již uschlého materiálu, kde se při úklidu víří prach, je proti vdechnutí leptospir potřeba použít také respirátory a ideálně i ochranu očí, protože i zasažená sliznice očí může být vstupní branou infekce,“ vysvětluje hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Infekce se projevuje z počátku podobně jako chřipka a špatně se rozeznává, přítomny bývají vysoké horečky, netrvá dlouho a mívá dobrou prognózu, ale bohužel může dojít i na těžší formu, kde dochází i k zánětu mozkových blan a hrozí rychlé selhání orgánů.

Právě pro její nejednoznačné příznaky je důležité, pokud se necítíte dobře a pohybovali jste se v povodněmi zasažené oblasti, ihned o tom informovat lékaře.

„Kromě důsledné ochrany a hygieny je samozřejmě zásadní ke konzumaci i omývání potravy používat pouze čistou pitnou vodu a doporučujeme rozhodně vyhodit i všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou, včetně těch zdánlivě hermeticky uzavřených. Některé obaly nemusejí být technologicky stoprocentně vodotěsné, jinde se může infekce ukrývat například pod víčkem zavařenin v záhybech, i okem neviditelné poškození či netěsnost stačí, nemá smysl riskovat,“ zdůrazňuje ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZČR Matyáš Fošum.

• Podrobné informace o onemocnění a prevenci zde
• Podrobné pokyny a grafiky jak dodržovat hygienu v zaplavených oblastech zde.

Soubor ke stažení

• Zvuk k tiskové zprávě – první případ leptospirózy po záplavách

Zdroj: Státní zdravotní ústav