PÍT, PÍT A SCHOVAT SE PŘED SLUNCEM . . .

Když je opravdové horko, a trvá víc dní za sebou, ohřívá se postupně všechno. Ohřívají se i materiály, které nejsou vystaveny slunci, a které obvykle vnímáme jako spolehlivě studené – kámen, dlaždice, dokonce i kovy. Samozřejmě se ohřívají i prostory, dokonce i ty, do kterých sluneční paprsek nepadne celý rok.

Chladné prostory jsou v teplých dnech to, co vyhledáváme – chladnější místnost v bytě nebo v domě, chladnější kancelář, chladnější dílna nebo jakékoli pracoviště. Nemáme-li chladnější, můžeme obvykle alespoň zařídit, aby se to, co máme, zbytečně neohřívalo: nevětráme přes den, ale jen ráno, čím dřív, tím líp.

A zatáhneme žaluzie, ideálně venkovní, tedy máme-li je. Zapneme ventilátor. Před ventilátor rozložíme mokrou textilii – třeba prostěradlo, nebo před něj postavíme mísu s ledem nebo vodu s ledem. Kdo má klimatizaci, vyhrál, jen musí hlídat, aby nechladil příliš. Kdo nemá klimatizaci ani ventilátor, pořád má možnost v místnosti rozvěsit třeba mokré jen lehce vyždímané ručníky nebo prostěradlo, a hned je chladněji. A dřív, než uschnou, namočí je znova.

Nevaříme teplá jídla, nepečeme, nežehlíme, vynecháme nebo alespoň omezíme všechny činnosti, při nichž vzniká teplo, abychom prostor kolem sebe zbytečně nepřihřívali. „Topí“ i televize a počítač (to nemá být argument na podporu lenochů), „topí“ i například lednice (to není návod na odstavení lednice:-), jen upozornění na zdroj nechtěného tepla).

Každý si může čas od času ochladit ruce vodou, někdo si může i namočit chodidla do studené vody, nebo chodit bosky po studené podlaze. Skoro každý, pokud nemá zvlášť komplikovaný účes, si může během dne smáčet vlasy chladnou vodou (na rozpálenou horkou hlavu by neměla přijít ledová voda), při pobytu doma se můžeme osprchovat nebo na chvíli navléct mokré vyždímané tričko či košili.

Oblečení obecně se ve vedru vyplatí věnovat pozornost – lehké, vzdušné, nepřiléhavé, z přírodních materiálů, neohřeje se tak rychle. Pro pobyt venku jsou výhodné světlé barvy. Před sluncem je třeba chránit i hlavu – koneckonců většina z nás v ní má mozek, a ten by se neměl přehřát, hrozí úžeh z přehřátí mozkových blan. Takže klobouček, čapka, obojí v lehkém provedení, klidně třeba paraplíčko, nebo aspoň smočit vlasy (ale ne ledovou vodou). A boty, nejlíp sandály, nebo žabky nebo pantofle. Někdo ale musí mít plnou obuv, třeba kvůli bezpečí na pracovišti, pak pomůže alespoň výměna ponožek a krátké ochlazení chodidel během přestávky. A chůze bosky po pracovní době.

Pro všechny platí vyhýbat se ohřívání, snažit se využít příležitosti ke zchlazení, sport a odložitelnou námahu buď vynechat, nebo nechat až na chladnější část dne, což znamená na brzy ráno nebo pozdě večer.

Kdo přes den nemusí pracovat, může trávit čas na koupališti nebo kdekoli ve stínu, kdo nemá rád přírodu, najde i ve městě chládek – v knihovně, v muzeu, třeba i v nižších podlažích nákupních center, kde bývá klimatizované prostředí. Cestou v některých dopravních prostředcích, určitě v chodbách i vagonech metra. A cestou městem jsou taky pítka, a fontány, a v parcích stín stromů, někde třeba mlžítka, kdo hledá, příležitost jak se ochladit, vždycky najde.

Každá příležitost k ochlazení v horkých dnech je dobrá. A dostatek tekutin je nezbytnou podmínkou zachování zdraví, pamatujme na pití!

Další tipy do horka nabízí webové stránky Státního zdravotního ústavu: Jak se chovat v horkých letních dnech – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze (szu.cz)

Zdroj: HSHMP