Chránit se před nadměrným teplem, před slunečním svitem, před nedostatkem tekutin, před utonutím . . . a též před přeceněním vlastních sil a podceněním sil přírody.

Ochrana před nadměrným teplem, resp. před přehřátím organismu začíná ráno doma: je třeba volit vzdušné, lehké, raději světlé oblečení, ideálně z přírodních materiálů. Na hlavu se hodí vzít lehounkou pokrývku, která chrání mozek před přehřátím jednak teplem z bezprostředního okolí, jednak z absorbovaných slunečních paprsků. Je výhodná i lehká vzdušná obuv. Nezakryté části těla je třeba ošetřit krémem s ochranným faktorem.

Nadměrným teplem a z něj plynoucím přehřátím jsou ohroženy zejména děti útlého věku, chronicky nemocní se srdcem, vysokým tlakem, plicními problémy, osoby s nadváhou či obézní a senioři, všichni převážně pro sníženou reakční rezervu a snadněji vznikající dehydrataci. U seniorů přispívá k riziku dehydratace i oslabený pocit žízně.

Je třeba dbát na dostatečný příjem tekutin (čisté či minerální vody, slabého čaje) a konzumovat lehce stravitelné potraviny, ideálně takové, které je možno konzumovat bez dlouhého vaření, pečení apod., samozřejmě při zachování pravidel jejich hygienické přípravy.

Vliv má i denní režim práce, studia, pohybu venku, případně sportu. V hodinách mezi jedenáctou a čtvrtou odpolední je dobré omezit namáhavé činnosti, volnočasové energeticky namáhavé činnosti přesunout na večer či časné ráno, pokud možno vynechat pobyt na slunci.

Po celý den je vhodné vyhledávat spíše kryté prostory, nebo alespoň stín budov, stromů.

U zranitelných osob je žádoucí omezit pobyt venku na ranní či pozdější podvečerní hodiny, kdy je vzduch přece jen poněkud chladnější, nebo se dokonce zdvihne větřík.

I zdraví dospělí udělají dobře, když omezí fyzicky namáhavé pracovní, společenské i sportovní aktivity v nejteplejší části dne a přesunou je, pokud to lze, na večerní nebo ranní dobu.

Ve velkých vedrech je třeba využívat možnosti ochlazení během dne: například chladnou nebo studenou sprchou, případně si aspoň ochladit zápěstí u pítka nebo ve fontáně, namočit si pokrývku hlavy nebo i vlasy, pobýt chvíli v klimatizovaných prostorách veřejných budov nebo nákupních center, v suterénních prostorech, v metru a podobně.

Je třeba myslet i na to, abychom nedovolili zbytečně zvyšovat teplotu vnitřních prostor budov. Větrat jen v ranních nebo nočních hodinách a jinak nechávat okna zavřená, používat žaluzie (ideálně předokenní) a pokud je k dispozici, využívat klimatizaci. Nenechávat zbytečně běžet přístroje, které vyvíjení při svém chodu teplo.

V domácnosti to znamená i nevařit složitá jídla, nepéct, nežehlit, používat ventilátor a případně proudu vzduchu vystavit mokré textilie nebo nádobu s vodou a ledem.

Přehřátí organismu je velkým rizikem pro nejmenší děti, ponechané v omezeném neprovětrávaném prostoru: v kočárku, v uzavřené zasklené lodžii, nebo dokonce v autě! Zde již mohou být skutečně ohroženy na životě. Pochopitelně se totéž týká, byť v omezenější míře, všech živých tvorů :-).

Malým dětem je třeba najít klidnější zaměstnání ve stínu a zajistit jim dostatek tekutin a průběžné ochlazování těla.

Velkým rizikem ve smyslu hrozícího přehřátí jsou i situace shromáždění většího množství lidí, za slunečného počasí, za bezvětří, kde není možnost ochlazení, při nedostatečném pitném režimu. Takovým situacím je lépe děti a seniory vůbec nevystavovat, a obecně je lépe se jim prostě vyhnout.

Zdroj: HSHMP