Africký mor prasat (AMP) se nadále šíří v Evropě a dalších částech světa. Svou roli při jeho šíření hrají i potraviny. Pokud jsou tepelně neupravené potraviny nebo zbytky pokrmů z infikovaných zvířat zkrmovány neinfikovaným zvířatům, může se virus rozšířit do oblastí, kde se dříve AMP nevyskytoval, a tím i do chovů domácích prasat.

Protože je patogen v prostředí stabilní, dlouho se předpokládalo, že se může přenášet také prostřednictvím krmiva, vody a dalších materiálů.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) inicioval k této otázce mezinárodní výzkumný projekt, na kterém se podílel také Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) a Friedrich-Loeffler-Institut (FLI). Výsledky ukazují, že šíření viru AMP prostřednictvím krmiv lze očekávat pouze ve výjimečných případech. „Ani po přidání velkého množství infekčního viru do různých krmiv a podestýlky nebyl po krátké době žádný infekční virus prokázán,“ říká koordinátorka projektu Dr. Sandra Blome z FLI. „Pouze u krmné řepy a brambor skladovaných v chladu byl v některých vzorcích i po delší době skladování infekční virový materiál stále nacházen. To je pravděpodobně způsobeno tím, že virus AMP je obzvláště stabilní při nízkých teplotách a ve vlhkém prostředí.“ Prezident BfR profesor Andreas Hensel přidává vysvětlení: „Virus AMP není v zásadě přenosný na člověka. Tímto projektem však vyplňujeme důležitou mezeru ve znalostech týkajících se role krmiva v přenosu viru AMP.“

Na projektu finančně podporovaném úřadem EFSA (zahájení v roce 2022) spolupracoval vzhledem k nedostatku empirických údajů institut FLI s BfR a švédským institutem Statens Veterinärmedicinska Anstalt (SVA). Cílem bylo prozkoumat stabilitu viru AMP v krmivu, podestýlce a mechanických vektorech v praktických podmínkách skladování. K tomuto účelu bylo použito 14 relevantních zemědělských krmiv a podestýlkových materiálů: tráva, travní siláž, seno, kůra, rašelina, dřevěné hobliny, kukuřičná siláž, řepka, ječmen, pšenice, oves, sláma, brambory a krmná řepa.

Všechny materiály byly kontaminovány virem AMP a skladovány při pěti různých teplotách prostředí po dobu devíti měsíců. Vzorky byly v různých obdobích analyzovány na přítomnost infekčních virů a reziduí genomu viru. Výzkumníci se rovněž zabývali možnou rolí tří různých druhů krevsajících členovců (např. bodalky stájové), aby zjistili, jak dlouho mohou zkoumaní členovci po nasátí infekční krve genom viru a infekční virus uchovat.

Závěrečnou zprávu o výzkumném projektu naleznete na následujícím odkazu:
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2024.EN-8776

Další informace o africkém moru prasat na webových stránkách BfR:

• Otázky a odpovědi k africkému moru prasat
  https://www.bfr.bund.de/de/fragen_und_antworten_zur_afrikanischen_schweinepest__asp_-203338.html
• Sdělení BfR: Přenáší se africký mor prasat také krmivem?
  https://www.bfr.bund.de/cm/343/wird-die-afrikanische-schweinepest-auch-durch-futtermittel-uebertragen.pdf

Další informace o africkém moru prasat na webových stránkách FLI:

• Afrikanische Schweinepest | Friedrich-Loeffler-Institut (fli.de)
  https://www.fli.de/de/aktuelles/tierseuchengeschehen/afrikanische-schweinepest/

Zdroj: Bundesinstitut für Risikobewertung