Perlivá (sycená) voda je voda, která je nasycená bublinkami oxidu uhličitého (CO₂). Některé vody tento plyn obsahují přirozeně (minerální vody) a do jiných je uměle přidáván. Proč se nápoje tímto plynem záměrně sytí? Přidáním oxidu uhličitého do nápoje se pomocí bublinek prokrví sliznice dutiny ústní, což navodí příjemné brnění v ústech. Tím se zlepší senzorická hodnota nápoje, ale zároveň se nezvýší jeho kalorická hodnota. Přidáním bublinek do nápoje je možné maskovat i nežádoucí (nepříjemné) pachutě vody.

Pod pojmem perlivá voda si můžeme představit nespočet různých nápojů. Co pod něj tedy řadíme? Nápoje rozdělujeme na 4 základní druhy:

• sodovkové vody (ochucené, neochucené)
• minerální vody (ochucené, neochucené)
• sycené limonády
• energetické nápoje

Složení a energetické hodnoty těchto nápojů se velmi liší. To je příčinou toho, že vzniklo spoustu mýtů, které se mezi lidmi a na internetu objevují a šíří.

• Sycené nápoje hydratují více než normální voda

Toto tvrzení je zcela nepravdivé. Sycené vody obecně zaženou pocit žízně mnohem dříve než nápoje nesycené, tzn. že člověku stačí vypít menší množství sycené vody než vody normální, aby pocit žízně zmizel. To však ale neznamená, že sycená voda lépe hydratuje. Bublinky v sycených nápojích dráždí naši sliznici trávicího traktu a nutí nás k říhání. Sycený nápoj jsme tedy nuceni pít pomaleji a po menších dávkách. Pocit žízně se ovšem po vypití syceného nápoje velmi rychle vrací a jsme nucení napít se znovu.  Pokud tedy člověk potřebuje zahnat žízeň na delší dobu nebo se rychle hydratovat (např. při sportu), jsou vhodnější nápoje nesycené.

• Sycené nápoje zaženou hlad

Pocit hladu je velmi složitý tělesný proces a je ovlivněn mnoha faktory (nervová soustava, hormony). Zjednodušeně řečeno, je způsobený signály, které vedou od trávicího traktu do mozku. Pocit hladu nejčastěji přichází, když se obsah žaludku zmenší. Je tedy nutné žaludek naplnit. Pokud se člověk při pocitu hladu napije (ať už syceného nebo nesyceného nápoje), žaludek se naplní a pocit hladu se zmírní. Voda žaludkem ale pouze proteče (což je způsobeno tvarem žaludku) a pocit hladu se rychle vrátí.

• Konzumace sycených nápojů zvyšuje kazivost zubů

Některé články na internetu tvrdí, že zvýšená kazivost zubů po pití perlivé vody je způsobena tím, že po přidání oxidu uhličitého do vody vzniká kyselina uhličitá (H₂CO₃), která nepříznivě působí na naši sklovinu. Vznik této kyseliny je však tak malý a síla kyseliny je tak slabá, že na naši zubní sklovinu nemá žádný významný vliv. Ve skutečnosti naše zuby ohrožují mnohem více kyseliny a vysoké množství cukrů, které se do limonád a energetických nápojů přidávají. Jelikož do perlivých vod řadíme i tyto nápoje, vznikl mylný dojem, že se tento fakt týká všech perlivých vod. Bylo potvrzeno, že neochucené minerální vody s vysokým obsahem minerálních látek mohou kazivost zubů dokonce snižovat.

• Konzumace sycených nápojů způsobuje osteoporózu

Ani tato informace není pravdivá. Sycené nápoje nemají na vznik osteoporózy vliv. Osteoporózu způsobují jiné látky, které se do nápojů přidávají. Mluvíme především o nápojích kolového typu, které obsahují kyselinu fosforečnou (H₃PO₄), což je velmi silná kyselina. Pokud člověk přijímá velké množství fosforu, zabraňuje tak vstřebávání vápníku, který je pro stavbu kostí potřebný. Vyšší příjem fosforu zároveň vyvazuje vápník z kostí a vznikají kalcium-fosfátové komplexy, které člověk vyloučí močí. Proto jsou kosti po časté konzumaci kolových limonád křehčí a dochází ke tvorbě osteoporózy.

• Konzumace sycených nápojů způsobuje nadýmání a zácpu

Bylo prokázáno, že perlivá voda má přesně opačné účinky. Perlivá voda prokrvuje nejen naši sliznici dutiny ústní, ale i zbytek trávicího traktu. Tím napomáhá k lepšímu fungování naší trávicí soustavy.

• Konzumace sycených nápojů způsobuje tloustnutí a celulitidu

Tento mýtus vzniknul podobně jako mýtus č. 3. Sycené slazené nápoje opravdu způsobují tloustnutí a celulitidu, ale jen pouze díky vysokému obsahu cukrů a tím i vysoké energetické hodnotě. Pokud člověk přijímá více energie (kcal, kJ) než vydává, dochází k tvorbě tukových zásob, čímž člověk tloustne a zejména u žen (kvůli jejich genetickým predispozicím) se tvoří celulitida.

• Konzumace sycených nápojů okyseluje krev

Naše tělo si neustále udržuje konstantní pH, a to na hodnotě 7,4. Pokud se pH krve změní více než o 0,3, nastává smrt. Krev má spoustu ochranných mechanizmů, jak tuto hodnotu udržovat, takže je velmi těžké, aby byla tato hranice překročena. Rozhodně tuto rovnováhu nemůžeme ovlivnit pomocí našeho jídelníčku. Je velmi důležité rozlišovat pojmy „okyselení moči“ a „překyselení organismu“. Okyselení moči je běžná věc. Hodnota pH se mění během dne podle různých faktorů, jako je konzumace různých potravin a nápojů, ale i úroveň hydratace. Změna pH moči je jedním z ochranných mechanizmů, které tělo pro udržení stálého pH krve používá. K překyselení organismu (acidózy) dochází jen velmi výjimečně. Ke změně pH naší krve dochází v závažných případech, jako je například špatná funkce ledvin, dlouhodobé hladovění nebo otrava toxiny. Takovýto člověk je většinou ohrožen na životě.

Ne všechny informace, které jsou mezi lidmi rozšířené, jsou mýty. Některé jsou jen špatně pochopené.

• Konzumace sycených nápojů způsobuje zvýšení krevního tlaku

Míra a způsob, jakými sycené nápoje krevní tlak ovlivní, jsou odlišné od působení kofeinu. Ten má na oběhovou soustavu vliv až 7 hodin. U sycených nápojů zvýšení krevního tlaku způsobí přítomnost oxidu uhličitého, kterého se chce tělo zbavit. Proto člověk začne po vypití syceného nápoje říhat. Zbytek CO₂, který nebyl člověk schopný vyloučit říháním, se přes stěnu trávicího traktu dostane do krve. Toho se člověk zbaví tím, že začne rychleji dýchat. Rychlejší dýchání způsobí zúžení cév (což vede ke zvýšení krevního tlaku), tím se tok krve zrychlí a usnadní tím přenos oxidu uhličitého do plic, který člověk následně vydechuje. Tento děj je pouze krátkodobý a trvá pouze do té doby, dokud se tělo nezbaví všeho přebytečného oxidu uhličitého.

Některé informace nejsou ještě zcela probádané.

• Konzumace sycených nápojů způsobuje pálení žáhy a vytváří vředy

Bylo prokázáno, že pití sycených vod může zejména u citlivějších lidí způsobit reflux žaludku a tím i pálení žáhy (pyrózu). Jiné studie ovšem ukazují, že spojitost mezi pitím sycených nápojů a pálením žáhy prokázána nebyla. Toto tvrzení tudíž nebylo dosud prokázané. Tvorba vředů je spíše připisována faktu, že perlivé vody se pijí nejčastěji studené, kdy bylo prokázáno, že častá konzumace příliš ledových nápojů může tvorbu vředů podpořit.

Existují ale i fakta o perlivé vodě, která jsou pravdivá.

• Konzumace sycených nápojů zlepšuje vstřebávání látek: Díky lepšímu prokrvení sliznice trávicího traktu, pomocí bublinek, se látky do krve lépe vstřebávají. Na to si člověk musí dávat pozor při konzumaci alkoholu nebo při užívání léků.
  

Obecné doporučení příjmu sycené vody denně je kolem 1 litru. Neexistují však žádné stanovené normy či výživové doporučení, které by příjem sycených vod omezovaly.

Autoři: Tereza Kodešová, Ivo Doskočil
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU

Použitá literatura:

• Cuomo R et al. (2002) Effects of carbonated water on functional dyspepsia and constipation. European Journal of Gastroenterology and Hepatology, 14(9), 991-999.
• Glatzel H (1976) Die Auswirkungen kohlesäurehaltiger Getränke auf den menschlichen Organismus. Mineralbrunnen, 26.
• Glatzel H (1975) Kohlensäuregetränke – schädlich oder nützlich? Therapie der Gegenwart, 114 (1), 49-70.
• Johnson T, Gerson L, Hershcovici T, Stave C, Fass R (2010) Systematic review: the effects of carbonated beverages on gastro-oesophageal reflux disease. Alimentary Pharmacology and Therapeutics, 31(6), 607-614.
• Kitchens M and Owens B (2007) Effect of carbonated beverages, Coffee, Sports and high energy drinks and bottled water on the invitro erosion characteristics of dental enamel. Journal of Clinical Pediatric Dentistry, 31(3), 153-159.
• Schoppen S, Pérez-Granados AM, Carbajal A, Oubina P, Sánchez-Muniz FJ, Gómez-Gerique JA, Vaquero MP (2004) A sodium-rich carbonated mineral water reduces cardiovascular risk in postmenopausal women, The Journal of Nutrition, 134(5), 1058-1063.
• Tucker KL, Morita K, Qiao N, Hannan MT, Cupples LA, Kiel DP (2006) Colas, but not other carbonated beverages, are associated with low bone mineral density in older women: The framingham osteoporosis study. The American Journal of Clinical Nutrition, 84(4), 936-942.
• Van Den Abeele J, Brouwers J, Deloose E, Tack J, Augustijns P (2017) The effect of sparkling water on intraluminal formulation behavior and systematic drug performance, 106(9), 2472-2482.

Zdroj: www.viscojis.cz