SZÚ prezentuje výsledky monitoringu zdravotního stavu obyvatel ČR za rok 2022
Státní zdravotní ústav provádí již od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Jedná se o ucelený systém sběru dat o expozici obyvatelstva toxickým chemickým látkám ze životního prostředí, jakož i dat o zdravotním stavu české populace, a jejich odborného posouzení z hlediska zdravotních rizik.
Nejnovější monitoring za rok 2022 publikuje SZÚ právě teď. Vybíráme z něj stěžejní výsledky:
I přes to, že celkově byl rok 2022 z hlediska kvality ovzduší hodnocen jako příznivý, ve většině měřených lokalit byly překračovány mezní hodnoty koncentrace škodlivin doporučené Světovou zdravotnickou organizací, nejhorší situace byla u ultra jemných aerosolových částic prachu (frakce PM2,5).
Z údajů získaných v rámci celostátního monitoringu jakosti pitných vod vyplývá, že postupné zlepšování kvality pitné vody z veřejných vodovodů mezi lety 2004 – 2015 se v dalších letech zastavilo. Hlavní příčinou je sledování širšího spektra pesticidních látek s častějšími případy překračování limitních hodnot.
Výsledky hodnocení dietární expozice potvrdily, že přívod řady důležitých minerálních látek (vápník, železo, hořčík) potravou je v české populaci nižší, než je doporučováno. Naopak nadměrný je přívod sodíku (riziko rozvoje hypertenze), a to především u mužů a chlapců. Důležité je upozornit na skutečnost, že pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin odpovídala výživovým doporučením, došlo by u většiny populačních skupin k podstatnému zlepšení.
Analýza dat námi provedených šetření zdravotního stavu potvrdila, že od konce 90 let minulého století došlo u dospělých k nárůstu průměrných hodnot obvodu pasu (Obvod pasu je indikátorem abdominální obezity) v rámci jednotlivých kategorií BMI (kategorie norma, nadváha, obezity). Riziko abdominální obezity není tedy doménou pouze obézních osob. Abdominální obezita představuje výrazné riziko vzniku kardiometabolických onemocnění i pro osoby s normální váhou a osoby s nadváhou.
Kompletní „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“ za rok 2022 naleznete zde:
SOUBOR KE STAŽENÍ
OBSAH
- ÚVOD
- Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší
2.1 Znečištění ovzduší ve městech
2.2 Vliv znečištěného ovzduší na zdraví - ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ PITNÉ A REKREAČNÍ VODY
3.1 Kvalita pitné vody
3.2 Expozice kontaminantům z pitné vody
3.3 Teoretické zvýšení počtu nádorových onemocnění
3.4 Jakost vody ve veřejných a komerčně využívaných studnách
3.5 Ukazatele přímého poškození zdraví z pitné vody
3.6 Monitoring kvality rekreačních vod ve volné přírodě - Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
- DIETÁRNÍ EXPOZICE
5.1 Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace v ČR
5.2 Cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin v ČR
5.3 Hodnocení přívodu nutrientů - LIDSKÝ BIOMONITORING
6.1 Referenční hodnoty obsahu chemických látek v těle pro českou populaci
6.2 Harmonizace lidského biomonitoringu v Evropě – projekt PARC - ŠETŘENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA
7.1 Vývoj prevalence obezity v populaci středního věku v letech 1998–2019 - ZDRAVOTNÍ RIZIKA PRACOVNÍCH PODMÍNEK A JEJICH DŮSLEDKY
8.1 Monitorování expozice na základě údajů z kategorizace prací a pracovišť
8.2 Monitorování zdravotních účinků rizikových faktorů práce
Příloha: Přehled činností Systému monitorování
Zdroj: SZÚ