Tisková zpráva SZÚ – 48% Čechů podle údajů Eurostatu uvedlo, že denně nesní ani jednu porci ovoce nebo zeleniny. Pouze necelých 8% sní doporučovaných 5 a více porcí ovoce a zeleniny. Průměrná spotřeba soli je třikrát vyšší než zdravotní limity a celkově má rizikové stravovací návyky více než pětina populace. Téměř za čtvrtinou úmrtí ročně přitom v základu stojí špatné stravování, jak dokládá statistika (OECD, 2019).

„Dostupné údaje ukazují, že ročně za téměř polovinou všech úmrtí v Česku stojí rizikové faktory chování v čele se špatnou stravou, následuje kouření a konzumace alkoholu. Systematicky narůstá i počet obézních lidí. Je potřeba neustále zdůrazňovat to, že každý z nás by měl pečovat o své zdraví, zdravě jíst, dostatečně se hýbat, vyhýbat se alkoholu a drogám. Jsou to věci, které už většina lidí slyšela, ale málo kdo těchto rad dbá. Naše zdraví přitom nevzniká v nemocnici, tam se dostáváme, až když je zdraví poškozené a mnozí očekávají, že například léta špatných návyků, kouření či nedostatku pohybu, lékaři jako mávnutím kouzelného proutku opraví. Klíčové je své zdraví vědomě udržovat a nepoškozovat si ho,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Například za rok 2019 podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), bylo možno špatné stravě v ČR připsat 23 % všech úmrtí, kouření 20 % a konzumaci alkoholu 6 %.  Nedostatečný pohyb je spjat se 4% úmrtí.

Nezdravá strava a nadváha souvisejí s rakovinou i nemocemi srdce

„Téměř 3/4 obyvatel Česka trpí nadváhou nebo obezitou, kondicí, která je z velké části spojena s nevhodným stravováním. Stejně tak nemoci oběhové soustavy se ročně podílejí na úmrtnosti zhruba ze 45 procent. Konkrétněji se například v roce 2019 podle OECD podíleli na úmrtí 42,6 % mužů a 46,5 % žen. Další nemocí, která může souviset s nevhodným životním stylem, je rakovina. Zhoubné nádory jsou příčinou předčasného konce života ročně u zhruba čtvrtiny zemřelých. Míra obezity, jakožto projevu nevhodného životního stylu, v ČR výrazně roste a přesahuje už 19%, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropské unii. Podíl lidí za hranicí obezity se navíc zvyšuje i u dětí a adolescentů“ konkretizuje MUDr. Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ

Náklady související s léčbou obezity přitom Česká lékařská společnost vyčíslila jako desetinu všech ročních výdajů na zdravotnictví, což představuje přibližně 30 miliard korun každých 12 měsíců. Doba ve zdraví prožitých let je u české populace pod průměrem Evropské unie a daleko za státy, kde je důraz na péči o vlastní zdraví dlouhodobě zakotven. Ženy se u nás průměrně dožívají ve zdraví zhruba 62 let, muži pak začínají trpět nemocemi přibližně o rok dříve.

Na zdravotní problémy si mnozí zakládají už od dětství

Problém se týká už i dětí. Podíl chlapců s normální váhou se v Česku za zhruba 30 let snížil z přibližně tří čtvrtin dětské populace jen na zhruba polovinu, dívek s normální vahou ubylo asi o 12 procent. Podíl dětí s nadváhou a obezitou narůstá každým rokem. Klademe si, logicky, otázku proč tomu tak je. Základy výživových doporučení se za desetiletí příliš nemění. Žádoucí je vysoký příjem rostlinné stravy (ovoce, zelenina, ořechy a semena, kvalitní rostlinné oleje), omezený příjem zdrojů nasycených tuků (zpracovaného masa, červeného masa) a k tomu platí potřeba cvičit, nekouřit, chodit na pravidelné prohlídky. Tyto rady z šedesátých let minulého století by většina odborníků podepsala i dnes.

„Například příjem červeného a především zpracovaného masa je prokazatelně spjat s rizikem rozvoje nádorů střev, a to už od hranice konzumace 50g zpracovaného masa na den. Zpracované masné produkty, jakými jsou třeba tolik oblíbené uzeniny, bývají také významným zdrojem soli. Červené maso je současně i zdrojem bílkovin, železa, zinku nebo vitamínu B12, ale prokázaná negativa vysoké konzumace významně převyšují její benefity. Na jídelníčku by tak kvalitní červené maso mělo být spíše svátečně. Cestou ke zdravějšímu organismu mohou být jiné zdroje bílkovin, zejména ryby nebo luštěniny a méně zpracované produkty z nich, jako tofu či tempeh. Na popularitě získávají ale i moderní alternativy jako hmyz nebo rostlinné náhražky masa. Zejména druhá skupina může být pro spotřebitele lákavá, protože velmi věrně napodobuje chuť i strukturu masa. Není tak z jejich pohledu nutné měnit kulinářské návyky, ale jen využívat rostoucí nabídku alternativ,“ uvádí konkrétní příklady doktorka Eliška Selinger.

Vysoce průmyslově zpracované potraviny je třeba si dobře vybírat

 „Bohužel, mnoho z alternativních produktů napodobuje pouze chuť masové předlohy, výrobci ale nevěnují vždy dostatečnou pozornost jejich nutriční kvalitě, například obsahu železa nebo vitamínu B12,“ upozorňuje dále doktorka Selinger a připomíná tak, že i u alternativ je vhodné si jako zákazník pečlivě vybírat.

Pozor je ovšem potřeba dávat i na nadměrnou konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin (VPZP), ke kterým rostlinné alternativy často patří. VPZP jsou vyrobeny celou řadou průmyslových procesů. Z potravin se při nich extrahují jednotlivé složky, aby se ty následně mohly použít při výrobě nového produktu. V takových produktech jsou pak kombinovány přísady jako sůl, cukr, oleje, ale i izolované látky jako proteinové izoláty, laktóza, lepek, vysoce fruktózový kukuřičný sirup a další. Výsledkem jsou vzhledově atraktivní, barevné, cenově dostupné, trvanlivé, vysoce chutné výrobky, které ale mají tendenci být energeticky vydatnější a jejich konzumace může přinést zvýšené riziko obezity a s ní spojených nemocí. Navíc mohou mít takové produkty nízký obsah vitamínů či minerálů, které pro plné zdraví naše tělo taktéž potřebuje.

Stravovací návyky se budují už od malička

„Základem pro celoživotní zdravé stravování jsou vybudované správné stravovací návyky už od dětství. I proto nyní team odborníků Státního zdravotního ústavu pracuje na reformě školního stravování, aby naše děti už od dětství dostávaly ve školách nabídku nutričně vyvážených, zdravých a chutných jídel. Aby se učily, že jíst zeleninu, luštěniny a ovoce je normální a pamatovaly si, že taková jídla mohou i moc dobře chutnat. Pro mnoho dětí je školní oběd jediným teplým jídlem za den. Víme, že musíme pomoci takovou změnou rodinám, aby společné úsilí vedlo k celkové úpravě stravovacích návyků už od dětství,“ připomíná důležitý projekt odbornice SZÚ Mgr. Alexandra Košťálová, která se projekty „Máme to na talíři“ a „Zdravá školní jídelna“ zabývá už několik let a problematice stravování se věnuje celou svou profesní kariéru.

„Aktuálně je dokončena Metodika poskytování dietní stravy v rámci školního stravování, která bude v říjnu pilotně testována na vybraných školách. Začínáme rekonstruovat spotřební koš, aby odpovídal požadavkům soudobých znalostí o vlivu výživy na zdraví, a aby se v něm promítly požadované nároky na potraviny.

Také připravujeme Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen, což je diskusní panel na všechna témata, která ve školním stravování rezonují a nabídneme příklady možných řešení a cest jak se lépe s problémem vypořádat,“ doplňuje Alexandra Košťálová.

„Stále se tedy vše vrací k základům, jako je příprava stravy z čerstvých surovin, dostatek pohybu a také k faktu, že starost o vlastní zdraví je především věcí každého z nás. Je třeba, aby se zdravému životnímu stylu věnovali rodiče a vedli k němu děti už od malička, a aby v této snaze nacházeli oporu i ve školách. Aby i firmy kladly důraz na péči o zdraví svých zaměstnanců. Existují stovky či tisíce návodů a doporučení pro zdravý životní styl. Tím nejdůležitějším klíčem ke zlepšení ale zůstává zájem každého z nás neignorovat tato doporučení a starat se co nejlépe o své zdraví. I my v  SZÚ usilujeme o to, aby se vědomá péče o vlastní zdraví stala trvalou a samozřejmou součástí našich životů. Taková celospolečenská změna je vždy úkolem na dlouhá léta, ale věřím, že jsme na dobré cestě,“ uzavírá  ředitelka SZÚ a lékařka Barbora Macková.

 Přílohou této tiskové zprávy je i prezentace, která obsahuje hlavní teze a statistiky a verze zprávy ve zvuku.

SOUBORY KE STAŽENÍ

• Prezentace – vliv stravování na kvalitu života
• Zvuk k tiskové zprávě – Výživa a zdraví

Zdroj: SZÚ